Právo IT

Jedinečný soubor odborných textů zaměřených na souvislosti legislativy a informačních technologií. Články nabízejí jedinečný vhled do vztahů práva a IT

E-mailový a telefonický marketing, „oprávněný zájem“ a komerční databáze kontaktů – díl II.

E-mailový a telefonický marketing, „oprávněný zájem“ a komerční databáze kontaktů – díl II.

Zatímco povinnosti týkající se ochrany osobních údajů se k e-mailovému marketingu budou vztahovat pouze tehdy, pokud lze dané e-mailové adresy nebo údaje obsažené v rozesílaných e-mailech považovat za osobní údaje, povinnosti dle antispamového zákona dopadají na jakákoliv e-mailová (a obecně elektronická) obchodní sdělení bez ohledu na to, jakou mají použité e-mailové adresy povahu.

E-mailový a telefonický marketing, „oprávněný zájem“ a komerční databáze kontaktů – díl I.

E-mailový a telefonický marketing, „oprávněný zájem“ a komerční databáze kontaktů – díl I.

Byť je Nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (tzv. „Nařízení GDPR“) účinné už více než dva roky, a český tzv. „antispamový zákon“ (tedy zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti, dále jen „ZSIS“) ještě mnohem déle, stále se setkáváme s tím, že subjekty mající zájem rozesílat e-mailová obchodní sdělení vůbec neznají podmínky, za kterých tak lze činit.

Virtualizace právních vztahů a nové regulatorní metody v pozitivním právu

Virtualizace právních vztahů a nové regulatorní metody v pozitivním právu

Rostoucí význam informačních technologií se mimo jiné projevuje i potřebou průběžně upravovat dílčí charakteristiky mechanismu právní regulace. Cílem takových úprav je zajištění stabilní efektivity práva. V tomto textu je proveden rozbor dvou relativně nových regulatorních metod, které se postupně prosazují v právu informačních technologií.

Kolektiv autorů
Závěti 4.0 aneb mohu stvořit platnou závěť za pomoci tabletu či mobilního telefonu?

Závěti 4.0 aneb mohu stvořit platnou závěť za pomoci tabletu či mobilního telefonu?

V posledních letech jsme svědky nebývalého technologického rozpuku. Tomuto rozpuku však coby právníci nemůžeme toliko přihlížet, ale měli bychom na něj rovněž adekvátně reagovat. To platí i pro nás, tj. pro právníky specializující se na dědické právo, které je obvykle považováno za spíše strnulejší oblast právního řádu.

Rozhovor - Eva Fialová: Výzev spojených s umělou inteligencí a právem je mnoho

Rozhovor - Eva Fialová: Výzev spojených s umělou inteligencí a právem je mnoho

Právo a nové technologie jsou kombinací, která v poslední době nabývá na síle a v budoucnu bude ovlivňovat naše životy čím dál více. Své o tom ví JUDr. Eva Fialová, LL.M., Ph.D., výzkumná pracovnice na Ústavu státu a práva Akademie věd zabývající se právem umělé inteligence, advokátka a of counsel pražské advokátní kanceláře GHS Legal, s.r.o., členka Spolku pro ochranu osobních údajů a společnosti pro autorské právo ALAI.

Nárok na zdrojové kódy softwaru

Nárok na zdrojové kódy softwaru

V praxi se pravidelně setkáváme s požadavkem objednatele SW na dodavatele, aby současně s předáním SW předal i zdrojové kódy a dokumentaci k nim. Důvodem tohoto požadavku je obava objednatele, že v budoucnu může dojít k problémům, ať už v rámci dalšího rozvoje SW nebo při poskytování servisní činnosti, tj. odstraňování vad.

Jak bezpečně vyzkoušet novou technologii? S využitím opční smlouvy

Jak bezpečně vyzkoušet novou technologii? S využitím opční smlouvy

Řadě vědeckých průzkumů předchází prvotní výzkum, jehož cílem je získané výsledky využít v praxi. Zejména pokud je výzkum zadán či financován soukromou sférou, je nutné kvalitně právně zajistit hladký přechod výzkumných výsledků do praxe. V jednotlivých fázích tohoto procesu řeší právní dokumenty otázky týkající se podoby spolupráce obou stran, smlouvy o nehmotné dílo, případně smlouvy o společném výzkumu a následně i smlouvy zajišťující uvedení výsledků výzkumu do praxe.

Lucie Smolka
Odpovědnost za delikty autonomních systémů současným pohledem Ústavního soudu ČR

Odpovědnost za delikty autonomních systémů současným pohledem Ústavního soudu ČR

Jak a komu připisovat deliktní odpovědnost při porušení právem stanovených norem autonomními systémy? Víme, že je doposavad nemožné, aby tady byl takový autonomní stroj s umělou inteligencí, který by dokázal překonat test A.M.Turinga spočívající v imitaci jednání člověka, jako takového. Smyslem tohoto článku je upozornit, že se zde uplatní odpovědnost bez ohledu na zavinění, a to zcela jen u provozovatele takovéhoto autonomního systému.

Rozhovor: Jakub Kól - K čemu potřebuje právo umělou inteligenci?

Rozhovor: Jakub Kól - K čemu potřebuje právo umělou inteligenci?

Jakub Kól vystudoval aplikovanou informatiku a působí jako expert na strojové učení ve společnosti ATLAS Consulting spol. s r.o. Vedle strojového zpracování přirozeného jazyka (natural language processing) se zabývá také počítačovým zpracováním obrazu (computer vision). Co to je strojové učení, umělá inteligence a jaké je jejich možné využití v právu? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v tomto rozhovoru.

Evropa na cestě k jednotnému právnímu rámci pro regulaci umělé inteligence

Evropa na cestě k jednotnému právnímu rámci pro regulaci umělé inteligence

Současná situace koronavirové pandemie nás přirozeně přiměla zamyslet se mimo jiné nad otázkou, zdali jako společnost stojíme na hranici rapidního vzestupu v užívání umělé inteligence (AI), a to zejména pokud jde o její využití při výkonu práce. Události posledních měsíců ukázaly, že i díky zavedeným krizovým opatřením v souvislosti se šířením koronaviru se AI velmi rychle včlenila do každodenního života každého z nás.

Kolektiv autorů
Kybernetická rizika při práci z domova

Kybernetická rizika při práci z domova

Řada společností přešla kvůli současné situaci do režimu home office a jejich zaměstnanci byli najednou schopni vykonávat svou profesi naplno i mimo kancelář. Této změně musely společnosti přizpůsobit i své IT systémy. To ale s sebou přináší řadu aspektů, včetně dostatečného zabezpečení dat, se kterými je nově nakládáno z osobního domácího připojení. Dodržování kybernetické bezpečnosti proto nyní představuje zásadní otázku.

Kolektiv autorů
Platforma Rozumné právo: Je třeba zjednodušit elektronické právní jednání

Platforma Rozumné právo: Je třeba zjednodušit elektronické právní jednání

V Praze 1. června 2020 – Členové názorové platformy Rozumné právo jsou přesvědčeni, že koronavirovou krizi lze využít k odstranění zbytečné administrativy a právní regulace, která škodí podnikání a komplikuje občanům život. Krize a s ní spojená omezení ukázala důležitost elektronických forem právních jednání, a je proto potřeba, aby jim poskytl odpovídající ochranu i náš právní řád.

Rozumné právo

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu