
Doručování a elektronizace v pracovním právu
Podtitul dnešního příspěvku je „Od pěstního klínu k elektronickému podpisu“. Podíváme se na minulost, nedávnou minulosti i současnost doručování a elektronizace v pracovním právu.
Téma pracovního práva pokrývá všechny aspekty právních vztahů souvisejících s výkonem práce. Články přinášejí přehled o otázkách pracovního práva zpracovaný renomovanými odborníky na danou problematiku.
Podtitul dnešního příspěvku je „Od pěstního klínu k elektronickému podpisu“. Podíváme se na minulost, nedávnou minulosti i současnost doručování a elektronizace v pracovním právu.
Vzhledem k tomu, že změn, které flexinovela zákoníku práce přináší, je mnoho, chtěl bych vám nabídnout pohled jen na ty nejdůležitější z nich. A chtěl bych vás pozvat k zamyšlení, jestli flexinovela naplňuje deklarovaný cíl, kterým je pomoc zaměstnavatelům a možná tak trochu získat zaměstnavatelské hlasy v blížících se volbách.
Flexinovela zákoníku práce, jejíž účinnost nastala 1. června 2025, přináší řadu změn pro zaměstnavatele i zaměstnance. Cílem novely je zvýšení flexibility pracovněprávního vztahu, zavedení opatření, která odpovídají modernímu trhu práce, zjednodušení a snížení administrativní zátěže, a v neposlední řadě podpora slaďování rodinného a pracovního života.
Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.
Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.
Dnešním tématem je transpozice směrnice o transparentnosti v odměňování. Již loni jsme s pořadateli kongresu diskutovali, že bychom přednášku na tohle téma zařadili. Tehdy jsem říkal: „Pomalu to začíná být relevantní, pojďme o tom odstartovat veřejnou diskuzi.“ Nakonec jsme sice nabrali roční zpoždění, ale i přesto pořád ještě nemáme hotový návrh zákona, který by měl české právo se směrnicí uvést do souladu.
Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.
Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.
Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.
Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.
Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.
Článek se soustředí na téma související s okamžitým zrušením pracovního poměru (i s institutem výpovědi z pracovního poměru) dávaného zaměstnavatelem zaměstnanci z důvodu zvlášť hrubého porušení povinnosti z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, a to konkrétně na typizované – stále často v soudní praxi řešené – situace spočívající v přímém a v nepřímém útoku na majetek zaměstnavatele a v nedocházení zaměstnance do práce (v zameškávání práce zaměstnancem).
Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.
Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.
Jednou z oblastí, které upravila flexinovela, konkrétně zákon č. zákon č. 120/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „flexinovela“) je zkušební doba. Pro zaměstnavatele jsou tyto změny přínosem.