Ústavní právo

Dá-li bůh a budu-li pozván, tak sem budu jezdit jako ústavní soudce ještě dva roky a vy mě budete sledovat jako živé přechodné ustanovení. To je taková zvláštní role, která mně doteď nedošla, ale já, jelikož jsem byl jmenován až jako těsně předposlední ústavní soudce z tzv. třetího Ústavního soudu, tak budu mít možnost pozorovat nejen odchody svých kolegů, z čehož už některé nastaly, ale hlavně budu mít možnost pozorovat jak výběr, tak doplňování Ústavního soudu. A moc se na to těším.

Během naší cesty nezvyklými případy ze soudních síní se podíváme napříč různými jurisdikcemi.

Přesně před čtyřmi lety odstartoval odbornou konferencí, výstavou a křtem stejnojmenné knihy Petra Tomana a Ondřeje Šebesty úspěšný projekt České advokátní komory Advokáti proti totalitě.

V naší praxi se setkáváme s tím, že některé z dětí odmítá styk s jedním ze svých rodičů. Negativní postoj dítěte často nastává v důsledku vlivu druhého rodiče (tj. většinou toho z rodičů, který má dítě v péči).

Na úvod připomeňme, že právo na informace je ústavním právem, tedy právem té nejvyšší právní síly.

Článek je přispěním do znovuotevřené debaty o přetíženosti Nejvyššího správního soudu.

Způsobila Vám proticovidová opatření státu škodu? Museli jste kvůli nim zavřít svou provozovnu?

Odpovědnost za újmu utrpěnou při poskytování zdravotní péče je téma, které budí pozornost jak v rovině teoretické, tak v rámci aplikační praxe. Nese s sebou řadu specifických obtíží, ať již při řešení otázky důkazního břemene, příčinné souvislosti či posuzování, zda konkrétní postup lze mít za protiprávní či nikoliv.

Budu se zabývat věcmi, které budou, aspoň doufám, mít trochu přesah někam jinam než do práva. Ale s právem velmi silně souvisí, protože nakonec to, jaké je právo, jak funguje, hodně závisí na celkové atmosféře společnosti a celkovém nastavení některých parametrů, které jsou malinko mimoprávní, ale do práva se promítají tím, jak se obsah práva tvoří.

Ústava je v podstatě mírovým řádem.[1] Je tak velmi dobře představitelné, že bude upravovat pouze takové modely vládnutí (výkonu veřejné moci), které z objektivních důvodů nebude možné využít v situaci zásadního ohrožení ústavního řádu, nebo které nebudou stačit na potlačení takové mimořádné situace, přičemž alternativy výslovně v ústavě upraveny nebudou.

Autorka ve svém příspěvku shrnuje judikaturu Nejvyššího soudu týkající se výše úroku z prodlení.

Právo na ochranu zdroje dle § 16 tiskového zákona, popř. § 41 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je mimořádně široce koncipované a skutečně připouští jen několik málo výjimek. Vzhledem k jeho povaze je na něj hleděno jednak jako na praktickou podmínku pro novinářskou práci, ale rovněž i jako na nezbytný předpoklad pro zajištění úkolů medií v demokratickém právním státě, kdy často dochází za pomoci žurnalistů k objasňování věcí veřejného zájmu.

Autorka ve svém příspěvku shrnuje judikaturu Nejvyššího soudu týkající se výše úroku z prodlení.

Analogie je tradiční právní pojem, který umožňuje přistoupit k dotváření práva soudy v případě zjištění existence mezery v zákoně. Interpretace a dotváření práva setrvale přitahují pozornost právních teoretiků.

Autorka ve svém příspěvku shrnuje judikaturu Nejvyššího soudu týkající se výše úroku z prodlení.