Smysl a účel konkurenční doložky
Smyslem konkurenční doložky je zabránit tomu, aby zaměstnanec po skončení pracovního poměru využil specifické znalosti a informace získané během zaměstnání ve prospěch konkurence. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 893/2024 zdůraznil, že konkurenční doložka nemůže chránit pouze manuální dovednosti nebo pracovní zkušenosti zaměstnance, ale musí se týkat specifických informací, které by mohly přinést konkurenci výraznou výhodu. V tomto konkrétním případě byla konkurenční doložka sjednána mezi společností „XY“ a jejím zaměstnancem, který během svého pracovního poměru získal znalosti technologických postupů podle VPI modulu pro mobilní servisy. Soud však dospěl k závěru, že tyto technologické postupy jsou veřejně dostupné, například prostřednictvím Evropské příručky údržby VPI, a tudíž nepředstavují obchodní tajemství ani specifickou výhodu zaměstnavatele.
Výše, v kostce představený rozsudek je zásadní pro praxi, protože zdůrazňuje, že konkurenční doložka nemůže být zneužívána k omezování zaměstnanců v jejich právu na svobodnou volbu povolání a podnikání, jak garantuje čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Zaměstnavatelé by měli vždy pečlivě zvážit, zda své informace, které chtějí chránit, skutečně představují obchodní tajemství nebo jinou konkurenční výhodu, a zda je sjednání konkurenční doložky přiměřené povaze pracovního poměru.
Úskalí konkurenčních doložek v praxi
Jedním z hlavních úskalí konkurenčních doložek je jejich přiměřená realizovatelnost v personální praxi. Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 3101/18 zdůraznil, že konkurenční doložka musí být vykládána v souladu s ústavními zásadami, jako je zásada pacta sunt servanda (smlouvy je třeba dodržovat). Soud zároveň varoval před relativizací závaznosti konkurenčních doložek, například prostřednictvím závěrů o „zanedbatelném porušení“ smluvní povinnosti, které by mohly vést k nejistotě zaměstnavatelů ohledně vymahatelnosti těchto doložek.
Dalším problémem je otázka sjednání přiměřené smluvní pokuty v případě porušení konkurenční doložky. Smluvní pokuta by měla odpovídat závažnosti porušení a neměla by být nepřiměřeně vysoká, což by mohlo vést k neplatnosti této části konkurenční doložky. Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 3101/18 připomněl, že smluvní pokuta představuje nejen sankci za porušení smluvní povinnosti, ale také paušalizovanou kompenzaci za potenciální únik citlivých informací. Zaměstnavatelé by proto měly pečlivě zvažovat, zda výše smluvní pokuty odpovídá závažnosti porušení a zda není nepřiměřeně vysoká.
Konkurenční doložka a úředníci územních samosprávných celků a státních zaměstnanců
Zákon o úřednících územních samosprávných celků (zákon č. 312/2002 Sb.) výslovně zakazuje sjednání konkurenční doložky s úředníky. Podle § 40 tohoto zákona „úředník nesmí být vázán konkurenční doložkou“.
Tento zákaz je důležitým prvkem právní úpravy, který chrání úředníky před nepřiměřenými zásahy do jejich pracovního života a lze říci, že zatraktivňuje, v tomto ohledu, jejich práci například oproti státním zaměstnancům pracujících například v ministerstvech.
Tento institut je však v českém právním řádu upraven rozdílně pro různé skupiny zaměstnanců. Na jedné straně stojí úředníci územních samosprávných celků, u nichž je sjednání zákazu konkurence výslovně zakázáno a na druhé straně je zákaz konkurence poměrně detailně zakotven v zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě („ZSS“), kde je tento institut součástí personálního systému a vztahuje se na vybraná služební místa, po rozhodnutí služebního orgánu a ukotvení ve vnitřní systemizaci služebního úřadu (charakteristikách služebních míst).
Podle § 83 ZSS je možné zákaz konkurence stanovit pro služební místa představených (vedoucích zaměstnanců) zodpovědných za jakoukoli činnost, a dále pro státní zaměstnance, kteří rozhodují o zadávání veřejných zakázek nebo vykonávají činnosti spojené s realizací dotační politiky vykonávající službu na pozicích nepředstavených. Tento zákaz může být stanoven buď při jmenování na služební místo představeného, nebo při zařazení na služební místo, přičemž jeho trvání je omezeno na určitou dobu po skončení služebního poměru. U představených může zákaz konkurence trvat nejdéle jeden rok, zatímco u ostatních zaměstnanců je tato doba zkrácena na šest měsíců. Po dobu trvání zákazu konkurence má bývalý státní zaměstnanec nárok na peněžité vyrovnání ve výši průměrného výdělku, který dosahoval na příslušném služebním místě. Toto vyrovnání je splatné měsíčně pozadu. Pokud však bývalý státní zaměstnanec zákaz konkurence poruší, je povinen vrátit služebnímu úřadu dvojnásobek poměrné části peněžitého vyrovnání za dobu, po kterou zákaz porušoval. Zákaz konkurence se nevztahuje na podnikatelskou činnost vykonávanou jako svobodné povolání podle jiného zákona (§ 83 odst. 7 ZSS), to jsou například advokáti, lékaři nebo soudní znalci.
Otázkou zůstává, proč zejména v oblasti dotační politiky je pohlíženo na úředníky a státní zaměstnance rozdílně. Když oba typy zaměstnanců jednají o veřejných zakázkách a rovněž mohou být řídícími orgány dotačních výzev. Je si ale třeba uvědomit, kdy zákon o státní službě v ČR vznikal a že se jednalo zejména o období, kdy Evropskou unií byly kritizovány časté personální změny právě na správě dotačních výzev což ovlivňovalo v tomto důsledku mj. i nedostatečné čerpání fondů EU.
Zajímavostí je skutečnost, že zatímco v současné době je již vyhlášena novela ZSS (zákon č. 448/2024 Sb.), kde dochází ke snižování odchodného. Nyní v návaznosti na podmínky dochází k vyplácení maximálně sedminásobku (dříve dvanáctinásobku při praxi přesahující 20 let). Institut zákazu konkurence touto novelou nebyl dotčen.
Státnímu tajemníkovi stále nejsou kladeny žádné podmínky stanovení zákazu konkurence u služebních míst představených nebo zákonná omezení. Institut pro vyplacení odbytného (§ 74a ZSS) může být tedy u představených obejit. Služební orgán totiž může na místa představených stanovit zákaz konkurence, kdy až po dobu jednoho roku může být státnímu zaměstnanci vyplacen až dvanáctinásobek měsíčního platu. Pro srovnání uveďme, že pokud by státní zaměstnanec skončil služební poměr dohodou pak mu bude přiznán šestinásobek měsíčního platu (§ 73a ZSS). Pokud by ještě dnes státní tajemník stanovil na toto místo zákaz konkurence, může mu být vyplacen až dvanáctinásobek.
Již dříve bylo vypuštěno v § 17 odst. 1 písm. e) ZSS, kdy musela být tato místa projednávána na jednání vlády v rámci tzv. systemizace. Nyní postačí služební předpis služebního orgánu.
Konkurenční doložka je ale na druhou stranu užitečným nástrojem pro ochranu zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé v soukromém, ale i veřejném sektoru by měli pečlivě zvážit, zda informace, které chtějí chránit, skutečně představují obchodní tajemství nebo jinou konkurenční výhodu, a zda je sjednání konkurenční doložky přiměřené povaze pracovního (služebního) poměru. Na druhé straně zaměstnanci mají právo na ochranu před nepřiměřenými omezeními jejich práva na svobodnou volbu povolání a podnikání. Bude rovněž zajímavé sledovat, zdali nebude docházet k následnému nadužívání zákazu konkurence v ministerstvech či služebních úřadech, po aktuálním snížení částek odbytného v zákoně o státní službě.
Diskuze k článku ()