Trestní právo

Přestože existuje obecné povědomí o povinnosti oznámit či překazit trestný čin, setkávám se v praxi s některými rozšířenými omyly u profesí, které se z povahy své práce s trestnou činností setkávají. Tyto zkušenosti mne přivedly k sepsání tohoto článku, který shrnuje klíčové zásady a upozorňuje na některé možné chyby v posouzení. Navíc má za cíl upozornit na změny, které nastaly v rámci úpravy trestního zákoníku ohledně sexuálního násilí.

Dlouho očekávaný zákon o kybernetické bezpečnosti, který v pátek 25. dubna schválili poslanci a nyní čeká na schválení Senátem, přináší novou úlohu pro šéfy firem. Jednatelé, či jiní členové statutárních orgánů budou totiž osobně odpovědní za dodržování této kyberbezpečností regulace, a to potenciálně i z trestně-právního hlediska.

Vláda předložila dne 19. 11. 2024 Poslanecké sněmovně poměrně rozsáhlou novelu zákona č. 40/20009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), která má navázat na evropské trendy a modernizovat trestní právo, zejména pak v oblasti ukládání trestních sankcí. Novela v prosinci minulého roku prvním čtením v Poslanecké sněmovně a v dalším čtení se očekává vypjatá diskuse kolem velkého množství pozměňovacích návrhů.

Služební poměr státních zaměstnanců je upraven zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě, který stanoví pravidla pro vznik, průběh a ukončení služebního poměru. Jedním ze způsobů ukončení služebního poměru je jeho zrušení ve zkušební době, což je specifický institut umožňující oběma stranám – služebnímu orgánu i státnímu zaměstnanci – ukončit služební poměr rychle a bez složitých procedur. Podle § 74 odst. 1 písm. f) zákona o státní službě může být služební poměr zrušen „z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu“.

Bylo to jednoho letního odpoledne, kdy se na dvorku rodinného domu v malé obci na Břeclavsku odehrál incident, který se později stal předmětem soudního řízení. Na první pohled banální spor o křovinořez mezi bývalými partnery se proměnil v násilný konflikt, jehož následky si vyžádaly nejen lékařské ošetření, ale i zásah policie.

V praxi dochází nezřídka k situaci, kdy pachatel spáchá majetkový trestný čin. Současně pachatel vlastní nemovitou věc, kterou užije jako zástavu pro získání hypotečního úvěru od banky. Nemusí se jednat o nemovitou věc spojenou se samotnou trestnou činností, může však představovat i výnos z trestné činnosti.

V českém právním systému se někdy objevují případy, které víří debaty o hranicích trestního práva, jako kauza projednávaná pod spisovou značkou 7 Tdo 725/2024. Tento případ, týkající se údajného týrání osoby žijící ve společné domácnosti, přinesl nejen otázky o tom, co lze považovat za „týrání“ podle § 199 trestního zákoníku, ale také o tom, jakým způsobem by měly soudy přistupovat k hodnocení důkazů a interpretaci skutkových okolností.

Dne 13. listopadu 2024 schválila Vláda ČR návrh novely trestních předpisů, tj. trestního zákoníku, trestního řádu, zákona o trestní odpovědnosti právnických osob aj. Jedním z klíčových témat této novely je otázka trestání – druhy trestů, jejich výměry, okolnosti, k nimž by při ukládání trestů mělo být přihlíženo atd. Kromě toho ale návrh novely přináší i řadu novinek, které by měly zajímat podnikající fyzické i právnické osoby. Přinášíme vám proto výběr těch nejzajímavějších.

Jak by měl obhájce reagovat na vyrozumění státního zástupce o podání obžaloby? Některé důvody předběžného projednání obžaloby lze zjistit jen z obžaloby. Pojďme se podívat na návrh de lege ferenda na doplnění § 181 odst. 1 tr. řádu tak, aby byl v souladu s § 185 odst. 1 tr. řádu.

Autor se v následujícím článku zabývá otázkou, jak by měl obhájce reagovat na vyrozumění státního zástupce o podání obžaloby. Dokladuje, že některé důvody předběžného projednání obžaloby lze zjistit jen z obžaloby. Přináší také návrh de lege ferenda na doplnění § 181 odst. 1 tr. řádu tak, aby byl v souladu s § 185 odst. 1 tr. řádu.

Norsko již před třiceti lety odstoupilo od represivního přístupu k uvězňování osob, díky čemuž došlo k výraznému snížení recidivy v zemi. Před reformou byla ve státě hodnota recidivy mezi 60 až 70 %, teď se pohybuje kolem 20 %.

Věznice po celém světě se potýkají s velkými počty odsouzených, kteří si odpykávají své tresty v přeplněných vězeňských zařízeních. Maximální míru obsazenosti věznic překročilo více než 118 zemí světa a již před šesti lety se situace dostávala do bodu, kdy začala představovat reálné nebezpečí.

Jak vypadá život německé soudkyně, která nezapomněla na své české kořeny a která je velmi populární mj. na Instagramu?

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) konstatoval rozsudkem z 27. 6. 2024 v řízení o stížnosti S. Zadeha proti České republice, že trváním vazby u nenásilného činu v délce 2 let 3 měsíců a 2 dnů došlo její délkou k porušení práva na svobodu s tím, že každý má právo být souzen v přiměřené lhůtě nebo propuštěn.

Programy zacházení jako prvky nápravy odsouzených se v České republice praktikují již více než patnáct let. Nejprve vznikala celá řada kurzů věnovaná konkrétním aktivitám. Postupem času však projekty začaly cílit na specifické skupiny odsouzených.