
Úrok ve smlouvách uzavíraných mezi podnikateli
Nejvyšší soud posuzoval otázky možností přezkumu sjednaného úroku ve smlouvách uzavíraných mezi podnikateli.
Přinášíme komentáře k nejnovějším rozhodnutím ze všech oblastí práva (nevyjímaje právo ústavní, trestní a občanské) nejen pro zástupce právnických profesí.
Nejvyšší soud posuzoval otázky možností přezkumu sjednaného úroku ve smlouvách uzavíraných mezi podnikateli.
V Chebu došlo k tomu, že obec stejnou nemovitost postupně pronajala dvěma zájemcům. V následném řízení se ukázalo, že první nájemní smlouva byla neplatná, jelikož záměr pronájmu nebyl řádně uveřejněn (neurčitě, neúplně), a řešila se otázka náhrady škody v podobě ušlého zisku prvnímu nájemci, který s
I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil rozsudky Nejvyššího soud a Krajského soudu v Ostravě, neboť jimi bylo porušeno základní právo stěžovatelů na spravedlivý proces zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Obžalovaný [v ř
Druhý senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele a zrušil usnesení Městského soudu v Praze pro porušení práva stěžovatele na soudní ochranu a na právní pomoc. Stěžovatel hodlal podat žalobu ve spotřebitelské věci (nevyřízení reklamace)
Hezký příklad sousedského sporu obsahuje rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 1554/2018-311. V tomto rozhodnutí šlo o 4 metry vysoký živý plot z tújí na hranici pozemků. Vzhledem k tomu, že šlo o uliční zástavbu s malými pozemky na zahrádky, krajský soud rozhodl, že tyto stromy stíní pozemek v míř
Soudní dvůr prohlašuje rozhodnutí 2016/1250 o odpovídající úrovni ochrany poskytované štítem EU–USA na ochranu soukromí za neplatné. Naproti tomu rozhodnutí Komise 2010/87 o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů zpracovatelům usazeným ve třetích zemích je platné.
Ústavní soud se zastal ženy s postižením ve sporu s pojišťovnou: námitka promlčení nároku na náhradu škody není podle jeho názoru souladná s dobrými mravy
I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj David Uhlíř) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, Krajského soudu v Českých Budějovicích a Krajského úřadu Jihočeského kraje, neboť jimi bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatelky vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Právní věta k rozhodnutí Ústavního soudu IV. ÚS 2578/19 vybízí soudy k hlubšímu odůvodňování rozhodnutí o odčinění duševních útrap při usmrcení osoby blízké.
K rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14.03.2018, sp. zn. 26 Cdo 3821/2017.
K rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12.12.2018, sp. zn. 26 Cdo 1932/2018.
K rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15.10.2018, sp. zn. 26 Cdo 312/2018.
K rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24.07.2019, sp. zn. 26 Cdo 2217/2019.
K rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15.01.2019, sp. zn. 26 Cdo 1811/2018.
Právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním za jiného není vyloučeno skutečností, že ochuzený (plnitel) vědomě poskytl plnění namísto obohaceného (dlužníka), ač k tomu nebyl povinen, ani tím, že si ochuzený na věřiteli nevymínil postoupení pohledávky.