Odborné články z oblasti práva správního a souvisejících vztahů s veřejnou správou. Přinášejí přehled o základních otázkách správního práva zpracovaný předními odborníky v dané oblasti.
NSS opět potvrdil, že vydání povolení stavebního záměru na základě neplatných stanovisek vlastníků infrastruktury může být důvodem pro jeho zrušení.
Německý Spolkový soudní dvůr na konci minulého roku rozhodoval v případě úniku osobních údajů více než 500 milionů uživatelů Facebooku.[1] Osobní údaje byl získány pomocí tzv. scrapingu a byly zveřejněny na internetu. Soud uzavřel, že ztráta kontroly uživatelů nad vlastními osobními údaji sama o sobě představuje nemajetkovou újmu a další konkrétní nepříznivý dopad na uživatele není třeba zkoumat.
Roste počet žádostí o pas státu Evropské Unie? Je snazší žádat o český nebo německý? Novinky a statistiky v žádostech o občanství v ČR a SRN přibližujeme níže.
V článku se dočtete o zakotvení nových pravidel ohledně nemovitostí a DPH platných od 1. července 2025
Změnilo se s únorovou novelou zákona Lex Ukrajina postavení ukrajinských uprchlíků v ČR? A jak si poradil Nejvyšší správní soud s nezákonným a zákonným vyhoštěním ruského občana?
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „Stavební zákon“) je v plném rozsahu účinný již takřka jeden celý rok. Ačkoli nenaplnil původní ambici výrazně přetransformovat celý systém stavebního práva, přinesl do praxe řadu změn. Jednou z takových změn je výslovná právní úprava smluv uzavíraných mezi územními samosprávnými celky (obec, kraj) a stavebníky (developery).
V Poslanecké sněmovně čeká na projednání sněmovní tisk č. 845[1], který obsahuje soubor změn správního řádu, zákona o právu na digitální služby a dalších zákonů, umožňujících širší využití digitálních nástrojů ve veřejné správě. Legislativní návrh byl předložen v listopadu 2024 a v dubnu 2025 prošel druhým čtením. Přestože se jedná o neideologickou právní úpravu, čelí ve třetím čtení obstrukcím v rámci politických střetů, které věcně nesouvisí s jeho odbornou podstatou digitální agendy.
Ve Sbírce zákonů vyšel zákon č. 130/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a další související zákony. Změny se týkají všech účastníků silničního provozu, dopravců nákladních vozidel i veřejné dopravy a cestujících. Zatímco některé části novely nabývají účinnosti už k 1. červenci 2025, u dalších půjde o 1. ledna a 1. července 2026, 1. ledna 2027 a 1. ledna 2029.
Ve Sbírce zákonů vyšel zákon č. 130/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a další související zákony. Změny se týkají všech účastníků silničního provozu, dopravců nákladních vozidel i veřejné dopravy a cestujících. Zatímco některé části novely nabývají účinnosti už k 1. červenci 2025, u dalších půjde o 1. ledna a 1. července 2026, 1. ledna 2027 a 1. ledna 2029.
Stavební řízení je komplexní proces, kde každá chyba může mít dalekosáhlé důsledky. Ať už jde o špatně uvedenou parcelu nebo opomenutí jednoho ze stavebních objektů, i drobné nesrovnalosti mohou vést k právním komplikacím. Jak se s těmito situacemi vypořádává současná právní úprava a jaké možnosti nabízí nový stavební zákon?
Datové schránky dnes představují jeden z nejpoužívanějších zabezpečených komunikačních kanálů pro elektronické doručování písemností, a to nejen mezi soukromým a veřejným sektorem, ale i mezi soukromými osobami navzájem. Jaké jsou výhody a nevýhody doručování prostřednictvím datových schránek?
Uložení spravedlivého a přiměřeného trestu za přestupek lze považovat za fundamentální východisko celého procesu trestání. Každý uložený trest má odpovídat společenské škodlivosti protiprávního jednání, kterým pachatel narušil řádný chod společnosti, tj. chráněné hodnoty a zájmy. Trest tak nesmí být příliš přísný, ale ani benevolentní.
Jaká byla rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při dozoru nad zadáváním veřejných zakázek v mimořádných podmínkách energetické krize v roce 2022?
Dvojí kvalita potravin bylo v minulých letech často diskutovaným tématem, které upoutalo pozornost nejen spotřebitelů a médií, ale i evropských institucí. Zatímco Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v ČR zveřejnila aktuální informace o této problematice na základě již proběhlých kontrol, Slovensko zavedlo přísnější regulaci v polovině loňského roku, přičemž první kontroly byly oznámeny až nyní. Jaký přístup ke kontrolám volí jednotlivé země? A jaké dopady to má pro výrobce i spotřebitele?
V posledních letech probíhá v České republice snaha o digitalizaci justice, jejíž součástí je i zpřístupňování soudních rozhodnutí prostřednictvím úředních desek na internetu. Povinnost zveřejňovat tato rozhodnutí upravuje vyhláška č. 403/2022 Sb., o zveřejňování soudních rozhodnutí (dále jen „vyhláška o zveřejňování soudních rozhodnutí“).