Mezinárodní a evropské právo

Článek se zabývá problémem přezkumu používání cizího práva v dovolacím řízení před nejvyšší soudní instancí.

Dne 1. května 2024 nabyla účinnosti novela AML zákona a na něj navazující vyhlášky. Tyto novely odstartovaly v oblasti praní špinavých peněz záplavu novinek, se kterými se budeme potýkat v následujících letech, a které mají reagovat na překotný rozvoj na poli služeb souvisejících s kryptoaktivy a finančních služeb, a zároveň vyřešit nedostatky stávající úpravy. Shrnuli jsme pro vás chronologicky vše, co o nové úpravě AML potřebujete vědět.

Spolupráce orgánů vymáhajících právo je v současné době významným a nezastupitelným nástrojem při potírání trestné činnosti, přičemž význam takovéto spoluprácese neustále zvyšuje.

aneb nová právní úprava chráněných označení původu a zeměpisných označení v Evropské unii pro řemeslné a průmyslové výrobky.

Cílem a zároveň přínosem tohoto článku je přiblížit možná rizika v oblasti duševního vlastnictví související s „NFT“ neboli „non-fungible tokeny“.

Dne 1. 5. 2024 vstoupila v účinnost novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, publikovaná ve Sbírce zákonů pod číslem 107/2024 Sb. Jedná se již o několikátou novelu AML zákona, která rozšiřuje okruh povinných osob, rozsah zjišťovaných identifikačních údajů, upravuje výši sankcí a zaobírá se také dalšími aspekty původního právního předpisu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 („nařízení“) stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů.

Dne 1. 5. 2024 vstoupila v účinnost novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, publikovaná ve Sbírce zákonů pod číslem 107/2024 Sb. Jedná se již o několikátou novelu AML zákona, která rozšiřuje okruh povinných osob, rozsah zjišťovaných identifikačních údajů, upravuje výši sankcí a zaobírá se také dalšími aspekty původního právního předpisu.

V tomto díle naší série článků o německém rodinném právu se zaměříme na výživné pro nezletilé dítě, a to zejména na způsob jeho vyčíslení a procesní specifika při jeho vymáhání před soudem.

V druhém díle naší série článků o německém rodinném právu se zaměříme na tzv. Versorgungsausgleich („VA“). Německé právo zná jistou míru solidarity v rámci zákonného důchodového pojištění, úrazového či životního pojištění či podnikového penzijního připojištění, která se naplno projevuje až po rozvodu manželství.

Příspěvek se věnuje problematice uplatňování práva na respektování soukromého a rodinného života osobami omezenými na osobní svobodě z důvodu výkonu vazby či výkonu trestu odnětí svobody ve formě možnosti dočasně opustit, za doprovodu eskorty či samostatně, prostor věznice pro naléhavé rodinné důvody.

Členství v Evropské unii s sebou nese nesporně řadu výhod. Zařazení členských států do jednotného trhu vede v řadě oblastí k usnadnění života občanům členských států. Na druhou stranu volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob přináší i některá praktická úskalí plynoucí z ne zcela harmonizovaných právních řádů členských států v některých oblastech.

Evropskou unii[1] lze v návaznosti na konstantní judikaturu evropských a mezinárodních soudů vnímat jako nadnárodní uskupení států, které je nadáno vlastní právní subjektivitou, tedy schopností samostatně právně jednat.

Ačkoli se rozhodčí řízení stalo jako způsob rozhodování soukromoprávních sporů součástí běžné praxe, panují doposud nejasnosti ohledně charakteru rozhodčího nálezu jako listiny.

Vedle tradičního rozdělování pojmů vlastnictví na vlastnictví věcí movitých a nemovitých je nezbytné umět rozlišovat i pojem vlastnictví k tzv. nehmotným statkům. Jeho předmětem je vlastnictví k výsledkům tvůrčí intelektuální činnosti lidí, které souhrnně označujeme jako práva k duševnímu vlastnictví.