Obchodní právo

Sociální sítě se staly nedílnou součástí našeho každodenního života.

Provádíte stavební zakázky v Německu a objednatel vám reklamuje vady? Na co máte jako zhotovitel nárok? A může si objednatel tyto vady nechat opravit třetí firmou a požadovat po vás náklady na opravu?

Správné smluvní nastavení dodavatelsko-odběratelského vztahu není jednoduché.

Lajky a recenze na sociálních médiích jsou pro marketing podnikatelů stále důležitější.

Tento článek přináší krátké zamyšlení nad otázkou rubopisace kmenového listu na základě plné moci vystavené společníkem společnosti s ručením omezeným. V praxi totiž může nastat situace, kdy společník společnosti udělí zmocněnci generální plnou moc k výkonu veškerých práv společníka a zmocněnec následně na základě této plné moci provede rupobisaci kmenového listu na třetí osobu.

Povinnost zveřejnění účetní závěrky ukládá § 66 zákona o veřejných rejstřících č. 304/2013 Sb. a § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Příplatek mimo základní kapitál je alternativním způsobem poskytnutí dodatečného vlastního kapitálu společnosti ze strany společníka, aniž by bylo nutné procházet formálně složitým procesem navýšení základního kapitálu společnosti.

Lidé se s důvěrou obracejí na advokáty s očekáváním, že advokáti vyřeší jejich problémy – a to jako právně vzdělaní lidé, kteří navíc prošli advokátními zkouškami a jsou pod dohledem České advokátní komory.

Účet na sociální síti s mnoha fanoušky, sledujícími nebo kladnými recenzemi může mít pozitivní vliv na image společnosti.

Nejvyšší správní soud postavil najisto, že zahraniční právnická osoba se sídlem v EU není pro účely ohlášení živnosti povinna založit v ČR odštěpný závod.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) v polovině října 2023 vyhlásil veřejnou konzultaci k návrhu revidované nové metodiky trestů za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže („Návrh nové metodiky trestů“).[1] Návrh mimo jiné indikuje potenciální zásadní zpřísnění pokut za některá porušení soutěžních předpisů.

V nedávném rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci 26 Cdo 3644/2022-139 ze dne 14. 3. 2023 byla řešena otázka, zda má nový nájemce povinnost k náhradě vůči předchozímu nájemci za převzetí jeho zákaznické základny.

V dnešním příspěvku se budu věnovat pouze dvěma typům smluv mezi účastníky trhu s elektřinou a plynem, a sice smlouvám o dodávkách elektřiny nebo plynu a smlouvám o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Příspěvek se současně bude věnovat spíše těm změnám, které se odehrály v posledních dvou letech. Většina se týká zákazníků, kteří jsou spotřebiteli, ale ne všechny. Ukážeme si, jak to proběhlo.

Přeměnou obchodních společností[1] může dojít ke změně vlastnických práv k nemovitostem. Ty však mohou být zatíženy zástavním právem a souvisejícím zákazem zcizení a zatížení[2]. Je v takovém případě potřeba k zápisu přeměny do katastru nemovitostí předložit souhlas zástavního věřitele?

Během naší několikadílné cesty nezvyklými případy ze soudních síní se podíváme napříč různými jurisdikcemi.