Přehled odborných článků pokrývá problematiku procesního práva a související legislativy. Odborné texty nabízejí vhled do otázek a aktualit procesního práva a jsou zpracovány renomovanými odborníky.
Jednou ze změn zavedenou tzv. konfuzní novelou je zastavování exekucí po šesti letech. Ačkoli se to na první pohled nejeví zřejmé, došlo tím k jedné z největších systémových změn v exekučním právu s daleko systémovějšími dopady, než kdybychom milostivá léta počítali na desítky.
Když jsem se 1. března tohoto roku účastnil dalšího semináře k otázkám soudcovské etiky pořádaného Nejvyšším soudem, znovu jsem si uvědomil, jak důležité je se profesní etice opakovaně věnovat, zkoumat její rozsah, reálný dopad, principy, formulační přesvědčivost, míru závaznosti a v neposlední řadě její vymahatelnost, byť třeba jen kolegiální.
Konfuzní novelou zákona č. 120/2001, o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „exekuční řád“), tj. zákonem č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, bylo zavedeno několik nových důvodů k zastavení exekučního řízení.
Vědění je významnou občanskoprávní skutečností.
Konfuzní novela přináší velké množství změn, přičemž většina z nich je velmi prodlužnická, ale zejména taky nesystémová, spojená s mnoha výkladovými nejasnostmi, a na druhou stranu přináší některé nové instituty zvyšující efektivitu exekucí prováděných soudními exekutory a díky tomu snad i mírnou kompenzaci stále se zvyšujících nákladů soudního exekutora.
Konfuzní novela přináší velké množství změn, přičemž většina z nich je velmi prodlužnická, ale zejména taky nesystémová, spojená s mnoha výkladovými nejasnostmi. Na druhou stranu přináší některé nové instituty zvyšující efektivitu exekucí prováděných soudními exekutory a díky tomu snad i mírnou kompenzaci stále se zvyšujících nákladů soudního exekutora.
V rámci právní teorie a právní filosofie se téměř nesetkáme s tím, že by se někdo blíže zabýval intuicemi, city nebo emocemi.
Častokrát se vedou v justici i v akademické obci debaty o vhodnosti i rizicích užší specializace soudců. Příznivci myšlenky specializace argumentují tím, že hlubší vhled do konkrétní problematiky přinese rychlejší a přesvědčivější rozhodnutí, odpůrci pak namítají, že úzkým výsekem právních a mezilidských vztahů soudce ztrácí potřebný nadhled a širší vnímání společenských problémů. Aniž bych měl ambici tímto článkem onu věčnou debatu posunout dále, předložím vám zajímavé odůvodnění rozhodnutí, dokládající snahu soudu pochopit, analyzovat a v tržním prostředí také předvídat vývoj ceny spotřebního zboží, v konkrétním případě automobilu.
V následujícím rozhovoru se předsedy Nejvyššího správního soudu Karla Šimky ptáme mj. na změny, které by provedl v soudním řádu správním, kdyby měl tu možnost.
Při jedné mediaci v rámci už asi třetího jednání slyším klienta říkat tuto větu: „Však si to tu jen tak řekneme mezi sebou a pak to můžeme kdykoliv změnit, že paní mediátorko?“ Bylo mi jasné, že nastal čas na připomenutí toho, jak mediační dohoda funguje a co její podpis pro strany zúčastněné na mediaci znamená.
Bezvýsledná exekuce je nežádoucím jevem, s kterým se ve státě můžeme setkat (a někdy se vyskytuje, zvláště u osob s mnohačetnými exekucemi či osob bez majetku, nevyhnutelně)
Manželské majetkové právo je upraveno v ustanoveních § 708-753 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), kdy ustanovení § 708 obč. zák. explicitně stanovuje, že to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů.
JUDr. Ing. Martin Štika je soudním exekutorem v Hradci Králové, současně je doktorandem na Katedře občanského práva Fakulty právnické ZČU a odpovídal na otázky o aktuálním stavu exekučního práva a exekutorských úřadů. Zároveň zhodnotil kvalitu veřejné diskuze o exekucích.
Manželské majetkové právo je upraveno v ustanoveních § 708-753 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), kdy ustanovení § 708 obč. zák. explicitně stanovuje, že to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů.
Cílem článku je představit českou právní úpravu a rozhodovací praxi týkající se procesu uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, na které dopadá Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů.
