Procesní právo

Přehled odborných článků pokrývá problematiku procesního práva a související legislativy. Odborné texty nabízejí vhled do otázek a aktualit procesního práva a jsou zpracovány renomovanými odborníky.

Rozsah zákonné subrogace, aneb přechází na ručitele notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti?
Přechod družstevního podílu v insolvenci

Rozsah zákonné subrogace, aneb přechází na ručitele notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti?

V souvislosti s existencí dluhu zajištěného ručitelským prohlášením, a následným splněním dluhu ručitelem věřiteli, vzniká subrogační regres, v rámci kterého přechází na ručitele poskytující zajištění pohledávka a její příslušenství, zajištění, i další práva s pohledávkou spojená.[1]

Mediace konfliktů s větším počtem účastníků

Mediace konfliktů s větším počtem účastníků

Klasická mediace, tak jak ji odborníci i laická veřejnost vnímají, je setkáním dvou sporných stran s jedním mediátorem. Cílem takového setkání je nalezení průsečíků mezi stranami, které povedou k sestavení dohody o sporné otázce. Pokud mezi stranami již probíhá soudní proces, účastní se zpravidla mediačního setkání i právní zástupci stran.

Preventivní restrukturalizace: Lze do ní zahrnout daňové nedoplatky? Může je finanční úřad vymáhat?
Nejvyšší státní zástupce, dovolání v kauze Bečvářova statku

Preventivní restrukturalizace: Lze do ní zahrnout daňové nedoplatky? Může je finanční úřad vymáhat?

Relativně nový institut preventivní restrukturalizace je již hojně diskutován ve veřejném prostoru (web Právní prostor nevyjímaje), nicméně zůstávají nezodpovězené otázky: Lze nedoplatky na daních zahrnout do preventivní restrukturalizace, resp. může se finanční úřad stát dotčeným věřitelem? Je v tomto ohledu vzájemně kompatibilní zákon o preventivní restrukturalizaci a daňový řád? A může finanční úřad daňové nedoplatky vymáhat, byla-li u dlužníka zahájena preventivní restrukturalizace?

Kolektiv autorů
Quo vadis, vrcholná justice? (Aneb o kráse tezí o normativitě judikatury a kalných vodách reality)
soud nejvyšší soud polsko

Quo vadis, vrcholná justice? (Aneb o kráse tezí o normativitě judikatury a kalných vodách reality)

Justiční blok kongresu Právního prostoru pravidelně využívám pro zamyšlení nad stavem vrcholných soudů. Ani letos to nebude jinak. Navážu na svá vystoupení v minulých letech, jakož i na příspěvky, které zazněly na mezinárodní konferenci pořádané Nejvyšším soudem v září 2023 u příležitosti jeho 30. narozenin, jejíž název by bylo možné volně parafrázovat slovy „k čemu jsou dobré vrcholné soudy“. Fakta, která zmiňuji, jsou veřejně známá, jsou dostupná, a jakkoliv jsou znepokojivá, nechávají nás překvapivě chladnými. Jako bychom si prostě zvykli na to, že „věci jsou tak, jak jsou“.

JUDr. Petr Šuk
Nezdařenou koncentrací řízení do slepé uličky civilního procesu

Nezdařenou koncentrací řízení do slepé uličky civilního procesu

Cílem článku je analýza právní úpravy koncentrace sporného řízení, jež je navozována uskutečněním přípravného nebo prvního jednání ve věci, zhodnocení kladných a záporných dopadů zavedení koncentračního principu do sporného řízení v aktuální podobě a formulace koncepčního návrhu de lege ferenda.

Přeshraniční vymáhání soudem přiznané pohledávky v rámci EU

Přeshraniční vymáhání soudem přiznané pohledávky v rámci EU

Členství v Evropské unii s sebou nese nesporně řadu výhod. Zařazení členských států do jednotného trhu vede v řadě oblastí k usnadnění života občanům členských států. Na druhou stranu volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob přináší i některá praktická úskalí plynoucí z ne zcela harmonizovaných právních řádů členských států v některých oblastech.