Odmítnutý návrh na vydání předběžného opatření – jak nejrychleji podat návrh nový?

Právní úprava předběžných opatření

Zákon upravuje pouze dva obecné předpoklady, na jejichž základě lze nařídit předběžné opatření. Podle § 74 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) může soud před zahájením řízení nařídit předběžné opatření, pokud je nezbytné zatímně upravit poměry účastníků nebo pokud existuje obava, že by byl ohrožen výkon soudního rozhodnutí. Předběžné opatření lze nařídit jen v případech, kdy je dána pravomoc soudu k rozhodnutí ve věci samé. S ohledem na dočasný charakter předběžných opatření platí obecná praxe, že jejich prostřednictví nelze dosáhnout toho, co by mělo být přiznáno až pravomocným rozsudkem. Nicméně tato praxe není absolutní, neboť v praxi existují situace, kdy by jinak nebylo možné účinně chránit oprávněné zájmy účastníka.[1]

Navrhovatel je podle § 75b odst. 1 OSŘ povinen nejpozději v den podání návrhu na nařízení předběžného opatření složit jistotu ve výši 10.000 Kč, přičemž v případech souvisejících s podnikatelskou činností mezi podnikateli je stanovená jistota 50.000 Kč. Pokud předseda dospěje k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k pokrytí případné náhrady škody nebo jiné újmy vzniklé v důsledku předběžného opatření, nebo pokud jde o opětovný návrh s obdobným obsahem, může soud výši jistoty zvýšit a vyzvat navrhovatele k jejímu doplacení.

Návrh na vydání předběžného opatření musí splňovat veškeré zákonné náležitosti dle ust. § 75 a násl. o.s.ř. Pokud je návrh nesrozumitelný, neurčitý nebo neúplný tak, že nelze pokračovat v řízení, předseda jej odmítne. V případě, kdy je návrh odmítnut, doručuje se pouze navrhovateli, a to ve lhůtě 3 dnů ode dne vyhlášení nebo vydání usnesení. Odmítnutí návrhu nebrání ovšem podání nového návrhu, neboť usnesení o odmítnutí nepředstavuje překážku věci pravomocně rozhodnuté.[2] Doručování pouze navrhovateli je tedy v praxi efektivní, neboť minimalizuje riziko zmaření činnosti předběžného opatření v případě podání nového návrhu.

Jakým způsobem lze nejrychleji podat nový návrh?

Jelikož jsou návrhy na vydání předběžného opatření v oblasti ochrany osobnosti fyzických osob či dobré pověsti právnických osob spojeny téměř vždy s časovým tlakem, nejrychlejším postupem pro podání nového návrhu je vzdání se práva na odvolání. Pokud se navrhovatel vzdá práva na odvolání, rozhodnutí soudu prvního stupně nabývá právní moci ve stejný den, jako kdyby proti němu od počátku odvolání nebylo přípustné. V případě řízení o návrhu na vydání předběžného opatření je totiž legitimovanou osobou k podání odvolání pouze navrhovatel. [3]

Jakmile bude usnesení o odmítnutí návrhu pravomocné, může navrhovatel bez překážek podat návrh nový. Složená jistota za odmítnutý návrh bude navrhovateli vrácena a navrhovatel tak bude hradit za odmítnutý návrh pouze soudní poplatek ve výši 1.000 Kč.

Závěr

Předběžná opatření představují efektivní nástroj k ochraně práv účastníků řízení před nevratnými zásahy do jejich práv. Správné podání návrhu, splnění všech procesních náležitostí a správné složení jistoty jsou klíčovými prvky pro jeho úspěšné uplatnění. V případě odmítnutí návrhu lze zvážit vzdání se práva na odvolání, čímž se urychlí nabytí právní moci rozhodnutí a umožní okamžité podání nového návrhu, což zvyšuje šanci na včasnou a efektivní soudní ochranu.

---

[1] SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024.

[2] SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol., op. cit.

[3] SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol., op. cit.