Právní Kontroverze s Václavem Malým: Digitalizace práva a proměna právního myšlení
Co se stane, když se právo střetne s technologiemi, které fungují na zcela odlišné logice? Když jazyk pravidel, výjimek a odpovědnosti začne ustupovat jazyku predikce, optimalizace a datových vzorců? Jak se právo proměňuje, když se přestává vykonávat jako lidská činnost – a začíná být zpracováváno jako informační tok?
V další epizodě Právních kontroverzí jsme přivítali Václava Malého, právníka ze společnosti Notino, který se systematicky věnuje digitalizaci právních procesů, automatizaci kontraktace a dopadům, které přináší technologická proměna právní profese.
V rozhovoru se společně zamýšlíme nad tím, co všechno se z práva vytrácí, když ho převádíme do algoritmického režimu. Zda neztrácíme schopnost vnímat výjimku, nuance, lidský kontext. Jak se proměňuje odpovědnost, pokud není výsledek rozhodnutí výsledkem individuálního úsudku, ale výslednicí systémové interakce mezi člověkem a strojem. A co se stane s důvěrou – pokud ji nahradí statistická pravděpodobnost a prediktivní model?
Technologie totiž nemění pouze právní nástroje. Zasahují i samotná očekávání, která jako společnost od práva máme. Ještě nedávno jsme chtěli, aby právo bylo spravedlivé, čitelné, lidské. Dnes častěji slyšíme, že má být efektivní, datově robustní a škálovatelné. Mění se tedy jen forma výkonu práva – nebo i představa o tom, čím právo vlastně je? Neztrácíme spolu s digitalizací i jistou právní citlivost, paměť a schopnost reagovat na výjimečné, nečekané, jedinečné? A co se děje s právní legitimitou v době, kdy rozhodování přestává být výsledkem osobního úsudku a stává se otázkou architektury systému?
Tato epizoda je především pokus zachytit proměnu, která se už dávno děje – často tiše, ale zásadně.
Podcast naleznete i na našich kanálech na
a na
Další články
Právní Kontroverze: Kdo má poslední slovo? Karel Šimka o moci soudů a mezích liberálního státu
Kde končí výklad práva a začíná jeho tvorba? Kdy soudce ještě aplikuje pravidlo, které vytvořil někdo jiný, a kdy už sám vstupuje do hry jako jeho spoluautor? A je soudní aktivismus nutně problémem, nebo patří určitá míra soudcovské tvorby práva k samotné podstatě moderního ústavního státu?
Právní Kontroverze: Zkažená dovolená - kdy má cestující právo na peníze, omluvu nebo náhradní řešení?
Dovolená má být časem odpočinku. Jenže někdy začne čekáním na zpožděný let, pokračuje ztraceným zavazadlem a skončí v hotelu, který má s fotografiemi z nabídky společného jen velmi málo. V takové chvíli už nejde jen o nepříjemný zážitek. Začíná otázka, zda má cestující právní nárok, po kom jej může chtít a co musí udělat, aby o něj nepřišel.
Právní Kontroverze s Monikou Novotnou: Ekonomická ochrana státu – bezpečnost a hranice advokacie
Co když se ochrana státu před praním peněz, obcházením sankcí a ekonomickými hrozbami začne dotýkat samotného vztahu mezi advokátem a klientem? A co když správní úřad získá pravomoci, které mohou nepřímo ovlivnit, kdo a za jakých podmínek bude moci poskytovat právní pomoc?
Právní Kontroverze s Františkem Korbelem: Stavební zákon – jedno razítko, mnoho otázek
V další epizodě podcastu Právní kontroverze mluví Petr Agha s advokátem a specialistou na správní právo Františkem Korbelem o novele stavebního zákona. Na první pohled jde o technické téma. Ve skutečnosti se ale vede spor o mnohem víc: kdo rozhoduje o podobě území, jak silnou roli má mít stát, co má zůstat obcím a kam až může zajít snaha zrychlit výstavbu.
Právní Kontroverze s Romanem Horáčkem: AI a digitalizace justice - mezi efektivitou, odpovědností a důvěrou
Digitalizace justice dnes není jen otázkou informačních systémů, elektronických spisů či rychlejší komunikace mezi soudy a účastníky řízení. Stává se tématem, které zasahuje samotné základy fungování právního státu. V okamžiku, kdy do tohoto prostředí vstupuje umělá inteligence, přestává jít pouze o modernizaci nástrojů. Otevírá se debata o tom, jak se může proměnit způsob práce s právem, jaké místo má technologie v procesu rozhodování a kde zůstává nezastupitelná lidská odpovědnost.
