Právo rodiče ve vězení či ve vazbě na styk s dítětem
V rámci praxe advokáta zaměřeného na rodinné a trestní právo je možné se občasně setkat s problém hrozícího přerušení kontaktu mezi rodičem omezeným na svobodě za trestnou činnost a jeho nezletilým dítětem. Zejména v případech, kdy se rodina od pachatele odvrátí, může jít o zásadní problém, protože kontakt s dítětem je jedním z mála světlých okamžiků v těchto těžkých životních situacích, mnohdy též motivací vše zvládnout a dosáhnout resocializace.[1]
Přestože nejde o typ případu, který bychom řešili na denní bázi, tak je obecně známo, že v České republice je počet vězňů na počet obyvatel jeden z nevyšších v Evropské unii. Konkrétně je v naší zemi uvězněno cca 19 500 fyzických osob.[2] Dle dostupných statistik je průměrný věk vězňů 39 let, tedy věk typicky rodičovský.
To, že předmětná problematika není pouze teoretická, ale řeší se i v praxi, dokládají 2 nálezy ústavního soudu, kdy jeden se týká rodiče ve vazbě[3] a druhý rodiče ve věznici[4]. Stejně tak ze statistického měření Veřejného ochránce práv vyplynulo, že 92 % orgánů sociálně právní ochrany dětí (OSPODů) řešilo případy dětí s rodičem omezeným na osobní svobodě.[5]
Obecně jde o to, že rodiče, kteří spáchali trestnou činnost, nebo u kterých je vysoká pravděpodobnost, že ji spáchaly, jsou nejen svým okolím, ale i odborníky v čele s OSPODem (sociálkou) a obecnými soudy, často brány za osoby nevhodné k výchově dětí. Pokud k tomu přidáme prostředí věznic, jenž není zrovna přívětivé vůči malým dětem, tak dostáváme kombinaci, kterou uvězněná osoba právní cestou jen těžko probíjela a nařízení styku s dítětem se často nedočkala.
Až zmíněné judikáty Ústavního soudu ČR svou vysokou závazností pomohly tuto hradbu rozbít a do právní praxe zavést to, co odborná psychologická veřejnost sdělovala již dříve.[6] Tedy, že kontakt dítěte s jeho vězněným biologickým rodičem je pro dítě prospěšný, a rozhodnutí soudu jenž ho připouští je ve prospěch nezletilého dítěte, tj. zcela v souladu se zákonnými i ústavními principy.
Pokud se zaměříme na právní stránku věci, tak předvojem rozhodnutí Ústavního soudu ČR byly rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva[7] a mezinárodní právní dokumenty[8]. Všechny tyto prameny práva se obecně shodují na umožnění styku rodiče vězně s jeho dítětem.
Jaká je konkrétní česká právní úprava?
Na ústavní úrovni jde o čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod zaručující právo rodičů na péči o děti a jejich výchovu za současného práva dětí na rodičovskou péči o ně.
Na zákonné úrovni pak občanský zákoník říká, že rodičovská odpovědnost v sobě zahrnuje právo na osobní styk s dítětem, které má každý rodič, ledaže by byl rozhodnutím soudu ve své rodičovské odpovědnosti omezen, pozastaven či jí byl zbaven. K těmto restrikcím je však nutné přistupovat pouze výjimečně, pokud to opravdu vyžaduje zájem nezletilého dítěte.
V této souvislosti je nutné uvést, že uvěznění rodiče zcela jistě samo o sobě neznamená automaticky jakékoliv ponížení jeho rodičovské odpovědnosti.[9] Soudy by k němu měly přistupovat pouze v případech hrubě narušujících vztahy mezi rodičem a dítětem, např. pokud rodič spáchá úmyslný trestný čin na dítěti, nebo své dítě použije k provedení trestného činu, či když páchá trestný čin ve spolupachatelství s dítětem.[10]
I pokud dojde k omezení, pozastavení či dokonce zbavení rodičovské odpovědnosti, tak zákonodárce v ustanovení § 872 občanského zákoníku dává soudům za úkol, aby dle konkrétních okolností případu zkoumaly, zda má být nadále ponechán styk daného rodiče s jeho dítětem.
Obecně je za situace, kdy je již vyžadováno zrušení styku, považováno domácí násilí, špatné zacházení, pohlavní zneužívání, nedostatek citového zázemí či nevyhovující životní podmínky.[11] Konkrétně k tomu pak došlo např. v případě, kdy otec zabil matku dětí.[12]
Co vyplývá z judikatury ústavního soudu?
V rámci judikatury Ústavního soudu ČR tento uvedl, že je obecně žádoucí, aby děti byly informovány o uvěznění jejich rodiče šetrným způsobem, protože díky tomu si nebudou myslet, že o ně zavřený rodič ztratil zájem. Přitom je nutné vzít v potaz předchozí vztah daného rodiče s dětmi, a kromě osobních návštěv uvažovat i nad komunikací rodiče s dětmi formou telefonátů a dopisů. Do rozhodnutí musí být promítnuto též to, o jaký trestný čin rodiče se jedná, jak se rodič ve výkonu trestu chová, a při úvahách o konkrétním provedení styku by měl obecný soud podrobně zkoumat praktické provedení daného styku. Zásadním však je, že ústavní soud plně podpořil soudní úpravu styku uvězněného rodiče s jeho dítětem, kdy alespoň minimální osobní rozsah styku by měl být nejen povolen, ale také konkrétně vykonatelně upraven.
Závěr
Kontakt vězněného rodiče s jeho dítětem je obtížný i s příznivým soudním rozhodnutím. Je totiž třeba překonávat překážky v podobě pravidel vězeňské služby ohledně návštěv, vzdálenosti domova dítěte od věznice, omezené možnosti jednostranných hovorů z věznice ven atd. Je proto zcela správné, že ústavní soud zasáhl do dlouhodobě zavedené praxe, která vězňům neumožňovala soudně nastavit styk s jejich dětmi, byť to bylo rozporné se zájmy těchto dětí. Vzhledem ke specifičnosti problematiky pak doporučuji být v daném řízení zastoupen advokátem specializovaným na rodinné právo, který dokáže soudu ve Váš prospěch shrnout shora uvedené podmínky pro určení styku.
[1] Vybrané otázky problematiky žen a mladistvých ve věznicích: závěry projektu Českého helsinského výboru „Monitoring podmínek výkonu vazby a trestu odnětí svobody žen a mladistvých v ČR“. Praha 2003.
[2] https://statistikaamy.csu.gov.cz/statistika-za-mrizemi
[3] Nález ÚS ČR ze dne 20.12.2017, sp. zn. I. ÚS 3296/17.
[4] Nález ÚS ČR ze dne 8.8.2017, sp. zn. II. ÚS 22/17.
[5] Kontakty dětí a rodičů ve výkonu trestu odnětí svobody. Výzkumná zpráva 2023. Dostupné na: https://www.ochrance.cz/dokument/kontakty_deti_a_rodicu_ve_vykonu_trestu_odneti_svobody/
[6] Např. Murray, J. The Effects of Imprisonment on Families and Children of Prisoners. Portland (USA) 2005; Robertson, O. The impact of parental imprisonment on children. Ženeva 2007; King, D. Parents, Children and Prison: Effects of Parental Imprisonment on Children. Dublin 2002.
[7] Rozsudek ESLP ve věci Messina proti Itálii ze dne 29. 10. 1992, stížnost č. 13803/88; rozsudek ESLP ve věci Lavents proti Lotyšsku ze dne 28. 11. 2002, stížnost č. 58442/00; rozsudek ESLP ve věci Ostrovar proti Moldavsku ze dne 13. 9. 2005, stížnost č. 35207/03.
[8] Evropská vězeňská pravidla: Doporučení Rec (2006) 2 Výboru ministrů členským státům Rady Evropy k Evropským vězeňským pravidlům.
[9] Rozsudek ESLP ve věci Sabou a Pircalab proti Rumunsku ze dne 28. 9. 2004, stížnost č. 46572/99.
[10] Hauptfleischová Iva. Právo na styk dítěte s vězněným rodičem. Jurisprudence 2/2018, s. 14-25.
[11] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 10. 10. 2007, sp. zn. II. ÚS 838/07.
[12] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 12. 9. 2014, sp. zn. I. ÚS 2643/13.
Další články
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
