Jak dlouho může trvat sleva? Soud se nově vyjádřil k otázce dlouhotrvajících slev
Krajský soud v Plzni zrušil rozhodnutí České obchodní inspekce, která pokutovala prodejce obuvi za to, že označoval dlouhodobě zlevněné zboží slovem „sleva“. Soud se neztotožnil s dosavadním postojem České obchodní inspekce k otázce trvání slevových akcí a představil vodítka, podle kterých je dle něj nutné k posuzování slev z hlediska jejich trvání přistupovat.
O co v případě šlo?
Česká obchodní inspekce uložila pokutu malému prodejci obuvi za to, že nabízel již několik let dva páry obuvi ve slevě z důvodu doprodeje. Podle dlouhodobě zastávaného názoru České obchodní inspekce je nutné vnímat slevu jako časově krátkou mimořádnou slevovou akci trvající v řádech dnů či týdnů. Je-li ale zboží nabízeno za zvýhodněnou cenu delší dobu, nejedná se o slevu, ale o dlouhodobé cenové zvýhodnění.
Pokutovaný prodejce obuvi s tímto výkladem České obchodní inspekce nesouhlasil a podal žalobu k soudu. Soud se postavil na jeho stranu a rozhodnutí České obchodní inspekce zrušil[1].
Postoj soudu k otázce trvání slevy
Podle soudu neexistuje žádný zákonný, judikaturní ani doktrinální základ pro paušální závěr, že sleva znamená právě a jen časově krátkou mimořádnou slevovou akci. Informaci o slevě nelze podle soudu hodnotit pouze z hlediska samotného označení zboží informací o slevě, ale je nutné vzít v potaz i ostatní okolnosti, za kterých je zboží spotřebiteli nabízeno a jak bude oznámení slevy na spotřebitele v konkrétním případě působit. Jako příklad soud uvádí, že jiné očekávání ohledně charakteru a délky slevové akce bude mít průměrný spotřebitel v supermarketu, kde je slevami označeno velké množství zboží, a jiné očekávání bude mít v malé specializované prodejně.
Uvedení slova „sleva“ na zboží tedy nemusí bez dalšího nutně znamenat, že jde o krátkodobou cenovou nabídku. Soud shrnuje, že za určitých skutkových okolností může spotřebitel vnímat slevu jako dlouhodobé snížení ceny například z důvodu doprodeje starších modelů zboží.
V tomto konkrétním případě soud vyhodnotil, že s ohledem na velikost a charakter prodejny, umístění a grafické zpracování slevové etiky na zboží a celkové okolnosti nabídky nemohla prezentace slevy vyvolat u průměrného spotřebitele dojem časově omezené akce ani na něj vytvářet tlak k urychlenému nákupu. Soud tedy konstatoval, že průměrný spotřebitel vnímal označení jako doprodej posledních kusů zboží, nikoliv jako krátkodobou slevovou akci.
Jaké má rozhodnutí dopady?
Vzhledem k tomu, že se jedná o rozhodnutí krajského soudu, není jeho argumentační síla tak zásadní, jako by tomu bylo u rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Pouze rozhodnutí Nejvyššího správního soudu totiž mají sjednocující účinek a jsou závazná i pro ostatní soudy, které je musí v obdobných případech zohlednit. Česká obchodní inspekce však kasační stížnost nepodala a věc se tedy k Nejvyššímu správnímu soudu nedostane. I přesto však rozhodnutí minimálně otevírá prostor pro další diskusi ohledně doby trvání slev a bude zajímavé sledovat, jaké dopady bude rozhodnutí mít do správní praxe České obchodní inspekce.
[1] Rozhodnutí Krajského soudu v Plzni z 18. února 2025, sp. zn. 57 A 10/2024
Další články
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.




