Kdy je předmět podnikání společnosti neplatný a může vést ke zrušení společnosti?

Nejvyšší soud přinesl doplnění svého významného rozhodnutí z 12.05.2021, sp. zn. 27 Cdo 3549/2020, ve kterém konstatoval, že ujednání společenské smlouvy nebo stanov, podle kterého je předmět podnikání společnosti vymezen pouze jako „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, je neplatné pro neurčitost.

Důvodem neurčitosti je to, že mezi obory činnosti v rámci tzv. živnosti volné je pod č. 82 uveden „zbytkový“ obor činnosti Výroba, obchod a služby jinde nezařazené. Odkazuji-li se ve společenské smlouvě tedy na živnost volnou, odkazuji se také na obor činnosti č. 82, který je zcela neurčitý a nevypovídá nic o skutečném podnikání společnosti. Takové ujednání společenské smlouvy je pak neurčité.

Hrozícím následkem takového neurčitého ujednání může být rozhodnutí soudu o zrušení společnosti a nařízení její likvidace, avšak za předpokladu, že společnost ani na výzvu soudu a ve lhůtě v této výzvě stanovené nesjedná nápravu (nezajistí odpovídajícím způsobem změnu společenské smlouvy či stanov). Dle našich zkušeností rejstříkové soudy již začaly přistupovat k vyzývání společností k zajištění nápravy.

Nejvyšší soud tyto své dřívější závěry doplnil ve svém rozhodnutí ze dne 27.11.2024, sp. zn. 27 Cdo 3391/2023.

Nejvyšší soud doplnil, že je v pořádku, pokud společnost ve své společenské smlouvě vymezí předmět podnikání jako živnost volnou v oborech činností č. 1-81 a vyloučí tím „problematický“ zbytkový obor činnosti podle č. 82.

Nejvyšší soud zároveň konstatoval, že zápis předmětu podnikání v obchodním rejstříku má odpovídat předmětu podnikání, jak je vymezen v zakladatelském právním jednání. Zápis v obchodním rejstříku ale nemá obsahovat žádné odkazy, ať už na živnostenský zákon, zápis v živnostenském rejstříku či jiné dokumenty. Což znamená, že v případě, kdy je předmět podnikání společnosti vymezen prostřednictvím oborů volné živnosti, jak tomu bývá zpravidla nejčastěji, je v obchodním rejstříku nezbytné uvést jednotlivé obory živnosti volné. Primárním účelem zápisu předmětu podnikání do obchodního rejstříku je transparentnost pro třetí osoby, tedy aby si taková osoba po nahlédnutí do obchodního rejstříku mohla udělat představu, v čem daná společnost podniká. I pokud tedy bude mít společnost ve společenské smlouvě pouze uvedena čísla oborů živnosti volné, zápis v obchodním rejstříku musí obsahovat vypsání těchto oborů činnosti slovy. Zápis v obchodním rejstříku tak bude odlišný od textu společenské smlouvy společnosti.

Pro úplnost však upozorňujeme, že i přes zavedenou praxi není nezbytné definovat v zakladatelském právním jednání předmět podnikání společnosti výlučně prostřednictvím názvů oborů živnosti volné či jiných živností. Předmět podnikání by měl především jasně konkretizovat faktický předmět podnikání společnosti. Zároveň je potřeba respektovat předmět podnikání společnosti určený jejími zakladateli (případně společníky či akcionáři) a případně jej nezužovat na textaci oborů živnosti volné či dalších živností, které představují nezbytné oprávnění k provozování předmětu podnikání. Pokud je tak například předmětem podnikání společnosti výlučně a pouze prodej sportovního vybavení, bude v souladu se zákonem i judikaturou, pokud bude stejně vymezen i předmět podnikání ve společenské smlouvě či stanovách, a to namísto např. oboru volné živnosti „Velkoobchod a maloobchod“.

Včasným uvedením vymezení předmětu podnikání v zakladatelském právním jednání, jakož i správným zápisem předmětu podnikání do obchodního rejstříku do souladu s výše uvedenými závěry Nejvyššího soudu společnost může předejít výzvě příslušného rejstříkového soudu k nápravě, jakož i souvisejícím komplikacím při svolávání valné hromady ke splnění povinnosti až na výzvu rejstříkového soudu v jím vymezené lhůtě.