EU zůstává regionální organizací disponující omezenou pravomocí v oblasti energetiky a je na místě položit si otázku, zda je nezbytné nadále trvat na nedotknutelnosti práva členských států stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jejich volbu mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jejich zásobování energií.
Ústav práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity uspořádal ve dnech 14. a 15. září 2023 již patnáctý ročník národní konference České právo a informační technologie. Co vše hýbe světem práva informačních technologií? Co nás čeká v blízké budoucnosti?
Energetický regulační úřad má v poslední době více než dost práce. Z jeho široké agendy bych se ráda zaměřila na dvě záležitosti, které jsou podle mého názoru zajímavé, jsou nové, nebývalé, možná až revoluční – a to co do věcné stránky, do materie, tak do právního uchopení. Musím říci, že leckdy i legislativní proces, který byl s nimi spojený, byl tak trošku revoluční, když mezirezortní připomínkové řízení probíhalo od pátku do neděle, v lepším případě do pondělí.
Inspirací pro letošní kongres Právní prostor byla energetická krize, kterou jsme zaznamenali v posledních třech letech. I proto jsem zvolil příspěvek, který se se věnuje nedávnému vývoji hospodářské soutěže na energetických trzích.
Tento příspěvek se jmenuje Aktuální otázky práva informačních technologií. Když jsem název v předstihu vymýšlel, chtěl jsem se skutečně soustředit na to, co bude v dané době aktuální. V současné době je nejaktuálnější nikoliv problém digitalizace české státní správy či justice, to je "old story", "very old story", a jak říká nejmenovaný místopředseda vlády, máme jednu z nejlepších strategií digitalizace. Jen s tou realizací to jde nějak pomalu. Digitalizace mi už dneska připadá trošičku jako "vyprávěnej oběd", ale to se nedá nic dělat. Kupodivu nejaktuálnější otázkou dneška je otázka umělé inteligence jako takové.
Mottem letošního kongresu Právní prostor je otázka „Vize nebo krize?“. Komunitní ekonomika je určitou vizí pro předcházení krizím, a to v rámci fosilních paliv a centralizovaných zdrojů.
Budu se zabývat věcmi, které budou, aspoň doufám, mít trochu přesah někam jinam než do práva. Ale s právem velmi silně souvisí, protože nakonec to, jaké je právo, jak funguje, hodně závisí na celkové atmosféře společnosti a celkovém nastavení některých parametrů, které jsou malinko mimoprávní, ale do práva se promítají tím, jak se obsah práva tvoří.
Tento příspěvek by měl být jakýmsi vhledem do současné energetiky, která stojí, nebojím se říct, i v západním světě, na prahu dekarbonizace.
Komunitní energetika je trendem současné evropské energetické koncepce. Má své přínosy v ekonomické a sociální oblasti. Přináší výhody municipalitám i běžným občanům. Obnovitelné zdroje energie mají velký potenciál. K tomu, aby tento potenciál mohl být naplňován je potřeba podniknout určité kroky ze strany státu. V dubnu 2023 byl vznesen návrh zásahu do již téměř hotové novely energetického zákona, tzv. lex OZE II. Jak se vyvíjí komunitní energetika v České republice a v zahraničí a jaká jsou rizika tohoto zásahu?
Na loňském kongresu Právního prostoru jsem v rámci tzv. „justičního bloku“ rozebíral neutěšený stav Nejvyššího soudu, jeho příčiny i možné cesty k nápravě. Letos se chci podobnou optikou podívat, jak ostatně napovídá název mého příspěvku, na soud Ústavní. Název „K čemu je dobrý Ústavní soud“, který jsem chtěl původně použít, si již zabral Michal Bobek pro své vystoupení na Karlovarských právnických dnech.