Nepřehlédněte zásadní změny v dohodách o provedení práce od 1. 1. 2025
V loňském roce bylo přijato množství změn v oblasti dohod o provedení práce (DPP). Významné změny byly přijaty v oblasti dovolených a příplatků za práci dle zákoníku práce, čímž byly dohody přiblíženy základnímu pracovnímu poměru. Další balíček změn se týkal oblasti účasti na zákonném pojištění zaměstnanců na DPP.
Právě tato oblast doznala od 1. 1. 2025 dalších změn. V dnešním článku přinášíme přehled aktuálních povinností vyplývajících ze zaměstnávání zaměstnanců na DPP v oblasti sociálního a nemocenského pojištění.
Zrušení režimu oznámených dohod
Nejdůležitější změnou od 1. 1. 2025 je zrušení tzv. režimu oznámených dohod. Loňská novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, systém sice zavedla, ale ještě před účinností změny byl systém další novelou zrušen. Původním záměrem bylo, že zaměstnanci budou povinni hlásit veškeré uzavřené DPP, přičemž výhody spojené s odvodem daně z příjmů a výjimky z povinnosti placení pojistného měl zaměstnanec mít možnost čerpat pouze u jedné uzavřené dohody (tedy té, která bude oznámena).
Tato povinnost od 1. 1. 2025 odpadá, zaměstnanci tak mohou i nadále využívat výše uvedené daňové výhody u veškerých DPP, které uzavřou. Zaměstnavatelům rovněž nevzniká povinnost registrovat DPP do režimu oznámené dohody.
Povinnost registrace do registru zaměstnavatelů zůstává
Přestože je režim oznámených dohod zrušen, mají zaměstnavatelé povinnost registrovat se do registru zaměstnavatelů i v případě, že zaměstnávají pouze zaměstnance na DPP. Tuto povinnost je zaměstnavatel povinen splnit do 8 dnů ode dne, kdy se stal zaměstnavatelem.
Povinnost zasílat přehled uzavřených DPP zůstává
Zaměstnavatelé jsou i nadále povinni hlásit do každého 20. dne příslušného měsíce příslušné správě sociálního zabezpečení údaje o zaměstnancích na DPP, a to včetně výše příjmů těchto zaměstnanců.
Rozhodný příjem pro účast na sociálním a zdravotním pojištění od 1. 1. 2025
Od 1. 1. 2025 se mění výše rozhodného příjmu pro zaměstnance na DPP, která zakládá účast na sociálním a nemocenském pojištění. Ze stávajících 10 000 Kč se nově rozhodný příjem stanovuje na 25 % průměrné mzdy zaokrouhlený na 500 Kč dolů, pro rok 2025 tak je rozhodný příjem 11 500 Kč. Pokud tedy příjem zaměstnance nepřevyšuje tuto částku, nevzniká mu účast na pojištění a z jeho příjmu zaměstnavatel neodvádí sociální a nemocenské pojištění.
Platí stále, že počet DPP, které zaměstnavatel uzavře, není omezen a pokud ani u jedné z nich zaměstnanec nebude mít příjem převyšující výše uvedenou částku, nebude z ní platit odvody a daň z příjmů bude odvedena srážkovou daní. Pokud ale má zaměstnanec uzavřených více DPP u stejného zaměstnavatele, platí, že příjmy z dohod se pro účely povinných pojištění sčítají.
Závěrem
Přijaté změny jsou vstřícným krokem zaměstnancům i zaměstnavatelům a zjednodušují administrativu zaměstnanců zaměstnaných na DPP. Sledujte i nadále náš blog na MACEK.LEGAL – pravidelně vás budeme informovat o dalších novinkách v pracovním právu, které nás letos čekají.
Další články
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
Letní dovolenou může předčasně ukončit šéf i nemoc. Zbývající dny ale zaměstnanci nepropadnou
Zaměstnavatel smí zaměstnanci zrušit schválenou dovolenou nebo ho odvolat zpět do práce i v jejím průběhu. Stejně tak onemocnění uprostřed dovolené její čerpání přeruší. V obou případech ale platí, že zaměstnanec o zbývající dny nepřijde — a v prvním z nich má navíc nárok na náhradu vzniklých nákladů.
Distributoři léčiv jako subjekty kritické infrastruktury: Nový regulatorní režim a praktické dopady
Zásobování léky je něco, co většina z nás považuje za samozřejmost, dokud se něco pokazí. Pandemie covid-19 ukázala, jak křehké jsou dodavatelské řetězce a jak snadno se může zhroutit celý trh, pokud nejsou klíčoví distributoři dostatečně odolní.
Regulace cen pohonných hmot podruhé
Regulace cen pohonných hmot v ČR pokračuje, od poloviny května se však opírá o zcela nový právní základ. Nový zákon č. 63/2026 Sb. přenesl regulační pravomoci z Ministerstva financí přímo na vládu, která nyní cenové stropy určuje svými nařízeními. Co tato legislativní změna znamená pro provozovatele čerpacích stanic v praxi, jaké přináší ekonomické dopady a proč výrazně omezuje možnosti právní obrany proti cenovým stropům?
Špatná víra v právu? Když formální výkon práva popírá jeho smysl
České právo chrání dobrou víru, vyžaduje poctivost, zakazuje zneužití práva a v některých oblastech pracuje i s pojmem nepoctivého záměru. Přesto v něm stále chybí výraz, který by přesně pojmenoval určitou opakující se situaci: jednání, které se navenek opírá o právní pravidlo, avšak ve skutečnosti míří proti jeho smyslu.
