Nepřehlédněte zásadní změny v dohodách o provedení práce od 1. 1. 2025

V loňském roce bylo přijato množství změn v oblasti dohod o provedení práce (DPP). Významné změny byly přijaty v oblasti dovolených a příplatků za práci dle zákoníku práce, čímž byly dohody přiblíženy základnímu pracovnímu poměru. Další balíček změn se týkal oblasti účasti na zákonném pojištění zaměstnanců na DPP.

Advokátní koncipientka, MACEK.LEGAL
Zaměstnanec, práce, dokumenty
Foto: Fotolia

Právě tato oblast doznala od 1. 1. 2025 dalších změn. V dnešním článku přinášíme přehled aktuálních povinností vyplývajících ze zaměstnávání zaměstnanců na DPP v oblasti sociálního a nemocenského pojištění.

Zrušení režimu oznámených dohod

Nejdůležitější změnou od 1. 1. 2025 je zrušení tzv. režimu oznámených dohod. Loňská novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, systém sice zavedla, ale ještě před účinností změny byl systém další novelou zrušen. Původním záměrem bylo, že zaměstnanci budou povinni hlásit veškeré uzavřené DPP, přičemž výhody spojené s odvodem daně z příjmů a výjimky z povinnosti placení pojistného měl zaměstnanec mít možnost čerpat pouze u jedné uzavřené dohody (tedy té, která bude oznámena).

Tato povinnost od 1. 1. 2025 odpadá, zaměstnanci tak mohou i nadále využívat výše uvedené daňové výhody u veškerých DPP, které uzavřou. Zaměstnavatelům rovněž nevzniká povinnost registrovat DPP do režimu oznámené dohody.

Povinnost registrace do registru zaměstnavatelů zůstává

Přestože je režim oznámených dohod zrušen, mají zaměstnavatelé povinnost registrovat se do registru zaměstnavatelů i v případě, že zaměstnávají pouze zaměstnance na DPP. Tuto povinnost je zaměstnavatel povinen splnit do 8 dnů ode dne, kdy se stal zaměstnavatelem.

Povinnost zasílat přehled uzavřených DPP zůstává

Zaměstnavatelé jsou i nadále povinni hlásit do každého 20. dne příslušného měsíce příslušné správě sociálního zabezpečení údaje o zaměstnancích na DPP, a to včetně výše příjmů těchto zaměstnanců.

Rozhodný příjem pro účast na sociálním a zdravotním pojištění od 1. 1. 2025

Od 1. 1. 2025 se mění výše rozhodného příjmu pro zaměstnance na DPP, která zakládá účast na sociálním a nemocenském pojištění. Ze stávajících 10 000 Kč se nově rozhodný příjem stanovuje na 25 % průměrné mzdy zaokrouhlený na 500 Kč dolů, pro rok 2025 tak je rozhodný příjem 11 500 Kč. Pokud tedy příjem zaměstnance nepřevyšuje tuto částku, nevzniká mu účast na pojištění a z jeho příjmu zaměstnavatel neodvádí sociální a nemocenské pojištění.

Platí stále, že počet DPP, které zaměstnavatel uzavře, není omezen a pokud ani u jedné z nich zaměstnanec nebude mít příjem převyšující výše uvedenou částku, nebude z ní platit odvody a daň z příjmů bude odvedena srážkovou daní. Pokud ale má zaměstnanec uzavřených více DPP u stejného zaměstnavatele, platí, že příjmy z dohod se pro účely povinných pojištění sčítají.

Závěrem

Přijaté změny jsou vstřícným krokem zaměstnancům i zaměstnavatelům a zjednodušují administrativu zaměstnanců zaměstnaných na DPP. Sledujte i nadále náš blog na MACEK.LEGAL – pravidelně vás budeme informovat o dalších novinkách v pracovním právu, které nás letos čekají.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku (0)

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Mediální partneři

Další články

Osud zástavního práva při uložení trestu propadnutí věci nebo propadnutí majetku
H-System, opět hrozí vystěhování

Osud zástavního práva při uložení trestu propadnutí věci nebo propadnutí majetku

V praxi dochází nezřídka k situaci, kdy pachatel spáchá majetkový trestný čin. Současně pachatel vlastní nemovitou věc, kterou užije jako zástavu pro získání hypotečního úvěru od banky. Nemusí se jednat o nemovitou věc spojenou se samotnou trestnou činností, může však představovat i výnos z trestné činnosti.

SVJ a nabývání pozemků pod domem a vedle domu: co jde a co ne?
Stavba, dům

SVJ a nabývání pozemků pod domem a vedle domu: co jde a co ne?

SVJ je specializovaná právnická osoba, která se má soustředit na správu domu a pozemku. Život však přináší různé situace a společenství vlastníků často musí řešit otázky, co ještě se správou domu souvisí a co už ne. Společenství tak často váhají, co ještě smí dělat a co už nikoli. S tím souvisí i otázka, zda SVJ smí nabýt pozemek a pokud ano, tak jaký.

Přípustnost zvyklostních ústavních norem z hlediska ústavní teorie

Přípustnost zvyklostních ústavních norem z hlediska ústavní teorie

Článek reaguje na aktuální diskuzi o ústavních normách obyčejové povahy a poukazuje na skutečnost, že ústavnědogmatický závěr o přípustnosti či nepřípustnosti ústavních norem obyčejového charakteru v příslušné ústavní komunitě je závislý na zvolených ústavněteoretických východiscích, respektive předpokladech. Prostřednictvím stanovení 3 dilemat v podobě otázek z ústavní teorie pak článek nastiňuje, že za určité konstelace odpovědí na tyto otázky lze dospět k obecnému závěru jak o nepřípustnosti ústavních obyčejů, tak i o jejich přípustnosti v působnosti příslušného ústavního řádu.

Duben, květen nebo červenec – kdy a jak podat daňové přiznání
Daně, účetnictví, daň z příjmů.

Duben, květen nebo červenec – kdy a jak podat daňové přiznání

Povinnost podat daňové přiznání mají všichni, jejichž roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, přesáhly 50 tisíc korun. Výjimkou jsou osoby s příjmy osvobozenými od daně nebo příjmy zdaněnými srážkovou daní. Pro různé způsoby podání platí odlišné termíny – duben, květen nebo až červenec. Přiznání musí ale podat i ten, kdo vykazuje daňovou ztrátu, bez ohledu na výši příjmů.