Doposud právnické osoby neměly v českém právním řádu možnost domáhat se náhrady nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem do jejich pověsti. To se však změnilo s nedávným nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 26/24. Tento článek se zaměřuje na obsah a důsledky tohoto rozhodnutí.
Pozadí případu
Dřívější judikatura, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu, striktně odmítala přiznání náhrady nemajetkové újmy právnickým osobám. Důvodem byla dosavadní interpretace § 135 a § 2894 odst. 2 občanského zákoníku, které se vztahovaly pouze na majetkové škody a náhradu nemajetkové újmy umožňovaly pouze tam, kde to zákon výslovně stanovil. Zásah do pověsti právnické osoby přitom mezi tyto výjimky nepatřil.
Podnětem pro zásah Ústavního soudu byla ústavní stížnost spolku Milion chvilek, který se domáhal náhrady nemajetkové újmy za zásah do své pověsti. I zde nejprve Nejvyšší soud dovodil, že právnické osoby nemají takový nárok. Tento závěr však Ústavní soud odmítl.
Klíčové závěry nálezu Ústavního soudu
Ústavní soud dospěl k závěru, že účinná ochrana dobré pověsti právnických osob, garantovaná čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyžaduje možnost domáhat se přiměřeného zadostiučinění obdobně jako v případech nekalé soutěže dle § 2988 občanského zákoníku. Jinými slovy, právnické osoby musejí mít možnost náhrady nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem do jejich pověsti, stejně jako tomu je u subjektů zasažených nekalou soutěží.
Zároveň Ústavní soud zdůraznil, že pověst právnické osoby není pouze ekonomickou hodnotou (goodwill), jak se dříve tvrdilo. Jde o právní statky chráněné ústavním pořádkem, což odůvodňuje jejich ochranu i prostřednictvím náhrady nemajetkové újmy.
Dopady rozhodnutí
1) Nové možnosti uplatňování nároků
Podnikatelé, společnosti, nadace či spolky se nyní mohou domáhat nejen zdržení se protiprávního jednání a odstranění následků zásahu do své pověsti, ale i přiměřeného zadostiučinění, které může mít i formu peněžité kompenzace.
2) Změna judikatury obecných soudů
Nejvyšší soud i nižší soudy budou muset nově interpretovat právní úpravu analogicky s ochranou před nekalou soutěží, což znamená zásadní obrat oproti dosavadní praxi. Právnické osoby budou moci žádat náhradu nemajetkové újmy způsobené například pomlouvačnou kampaní, šířením nepravdivých informací či dehonestujícími výroky v médiích.
3) Legislativní změny?
Ačkoliv Ústavní soud neuložil zákonodárci povinnost novelizovat občanský zákoník, lze očekávat diskuse o tom, zda by právní úprava neměla být doplněna explicitním ustanovením, které by právnickým osobám přiznalo nárok na náhradu nemajetkové újmy v určitém rozsahu.
SLAPP žaloby – riziko zneužití?
Jedním z důležitých aspektů, který může nové rozhodnutí ovlivnit, je otázka tzv. SLAPP žalob (Strategic Lawsuits Against Public Participation), tedy strategických žalob namířených proti svobodě projevu. Tyto žaloby jsou často využívány velkými subjekty k zastrašení novinářů, aktivistů nebo kritiků, kteří poukazují na nekalé praktiky firem či veřejných institucí.
Rozhodnutí Ústavního soudu může posílit ochranu právnických osob, ale zároveň vyvolává obavy, zda nové možnosti náhrady nemajetkové újmy nebudou zneužívány právě ke SLAPP žalobám proti médiím či občanské společnosti. Evropská unie i Rada Evropy dlouhodobě upozorňují na nebezpečí těchto žalob a podporují legislativní opatření proti nim.
Klíčovým faktorem bude, jakým způsobem budou soudy v praxi vyvažovat ochranu pověsti právnických osob s ochranou svobody projevu. Právní úprava nekalé soutěže i judikatura Evropského soudu pro lidská práva naznačují, že soudy budou muset velmi pečlivě posuzovat, zda je nárok na náhradu nemajetkové újmy skutečně legitimní, nebo zda jde o pokus o umlčení kritiky.
Co říci závěrem?
Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 26/24 zásadně mění právní postavení právnických osob v oblasti ochrany jejich dobrého jména a pověsti. Otevírá jim cestu k uplatňování nároků na náhradu nemajetkové újmy, což může mít dopad nejen na podnikatele, ale i na široké spektrum neziskových organizací a veřejnoprávních institucí.
Vzhledem k těmto změnám je vhodné, aby si právnické osoby byly vědomy nových možností ochrany a zvážily případné kroky v situacích, kdy je jejich pověst nepravdivě či neoprávněně poškozena.
Zároveň je však důležité, aby se z těchto nových možností nestal nástroj zastrašování veřejnosti či médií prostřednictvím SLAPP žalob. Jak se budou soudy s tímto novým právním rámcem vypořádávat, ukáže až jejich rozhodovací praxe v následujících letech.
Zdroj: Ústavní soud, Pl. ÚS 26/24
Diskuze k článku ()