European Accessibility Act - směrnice o přístupnosti
EAA neboli Jednotný Evropský akt Přístupnost (EAA), (angl. European Accessibility Act – EAA) je směrnice Evropské unie, která zavazuje všechny digitální produkty a služby (webové stránky, mobilní aplikace atd.), které jsou určeny pro zákazníky v EU, aby splňovaly určité standardy přístupnosti.
V nejširší míře se tato pravidla projeví v oblasti e-commerce a webových služeb.
Přístupnost je pro uživatele při prohlížení webu jedním z klíčových faktorů. To platí o to víc pro uživatele se zdravotním postižením. Evropská unie se touto problematikou začala zabývat již před několika lety a postupně formulovala jasné požadavky na zjednodušený přístup v celém digitálním prostředí.
Pro provozovatele jsou klíčová dvě data:
- 28. června 2025: Od tohoto data musí všechny NOVÉ online produkty spadající pod EAA splňovat stanovené požadavky.
- 28. června 2030: Od tohoto data musí být všechny EXISTUJÍCÍ online produkty plně v souladu s požadavky EAA, což podnikům poskytne dostatek času na postupné přizpůsobení.
Směrnici EAA do české legislativy implementuje zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, který nabývá účinnosti 28. 6. 2025.
Ten stanoví např. konkrétní požadavky na funkcionality webů a pravidla, která musí splňovat. Konkrétní požadavky na přístupnost jsou definovány již nyní používanými standardy, proto u většiny poskytovatelů (provozovatelů e-commerce) postačí kontrola zavedených standardů.
Tyto standardy jsou definovány v normě EN 301 549, což jsou vlastně Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) verze 2.2 úroveň AA. Abyste vyhověli požadavkům Evropského aktu o přístupnosti, Váš web musí splňovat normy WCAG 2.1 (Web Content Accessibility Guidelines).
Mezi klíčové požadavky patří:
Čitelný a srozumitelný text – Dostatečný kontrast, správné formátování nadpisů (H1, H2, H3 atd.), jednoduchý a jasný jazyk. Alternativní texty k obrázkům – Zajištění dostupnosti obsahu pro uživatele se zrakovým postižením. Titulky a přepisy pro multimediální obsah – Přidání titulků k videím a podcastům. Kompatibilita s čtečkami obrazovky – Umožnění navigace pro nevidomé a slabozraké uživatele. Ovládání klávesnicí – Zajištění, že všechny funkce webu lze používat bez myši. Přehledné formuláře – Správné označení polí, zřetelné chybové zprávy a intuitivní ovládání. Zlepšení celkové přístupnosti obsahu – Optimalizace struktury textů, usnadnění navigace a zajištění, že multimediální obsah bude plně dostupný.
V zákoně je podobně jako ve směrnici, že povinnosti stanovené poskytovateli služeb se vztahují na služby poskytované po dni 28. června 2025.
Firmy, které používají starší IT systémy nebo technologickou infrastrukturu, mohou narazit na problémy při jejich přizpůsobování novým standardům přístupnosti. To může vést k nákladným modernizacím nebo přechodům na nové systémy. Proto je dobré myslet na nová pravidla již nyní a kvalitně se na ně připravit. Novinka zavádí i nové povinnosti o informování spotřebitelů o podmínkách přístupnosti, proto je dobré myslet nejen na úpravu všeobecných obchodních podmínek či podmínek používání webových stránek.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.



