Ivana Brancuzká

Jednotné měsíční hlášení (JMH) má být jedním z největších kroků v digitalizaci pracovněprávních a daňových agend za poslední roky. Stát od něj očekává zjednodušení administrativy a postupné nahrazení řady formulářů, které dnes zaměstnavatelé zasílají různým institucím. Podle odborníků z praxe ale první týdny ostrého provozu provází nejistota a zaměstnavatelé zatím často pracují s neúplnými pravidly či metodikou.

Od října musí firmy hlásit nástup zahraničních pracovníků ještě před jejich prvním pracovním dnem. Nedodržení nových pravidel může vést k milionovým sankcím.

Od června vstoupí v platnost dlouho očekávané nařízení vlády, které přinese významné změny v oblasti nároku na pracovní volno. Zaměstnanci získají až týden volna při úmrtí blízkého člena rodiny a dojde také k rozšíření svatebního volna včetně uznání partnerství.

Povinnost podat daňové přiznání mají všichni, jejichž roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, přesáhly 50 tisíc korun. Výjimkou jsou osoby s příjmy osvobozenými od daně nebo příjmy zdaněnými srážkovou daní. Pro různé způsoby podání platí odlišné termíny – duben, květen nebo až červenec. Přiznání musí ale podat i ten, kdo vykazuje daňovou ztrátu, bez ohledu na výši příjmů.

Léto je nadosah a s ním i doba volna. Nárok na dovolenou zaměstnanců vychází z výměry v týdnech. K výpočtu dnů dovolené je potřeba znát také odpracované hodiny v daném roce, do kterých se započítávají i vybrané absence. Nově mají navíc právo na placenou dovolenou i takzvaní dohodáři.