Články s tagem: insolvence

K odůvodnění rozhodnutí insolvenčního soudu o návrhu na zrušení výpovědi nájemní či leasingové smlouvy insolvenčním správcem

Kapitálovou strukturu financování projektů lze přirovnat k pomyslnému schodišti, kde jednotlivé zdroje financování představují jednotlivá patra domu a umístění na vyšším podlaží značí výhodnější postavení.

Plzeň 23. ledna (ČTK) - Karlovarský kraj prohrál soud o sbírku historických hudebních nástrojů v hodnotě milionů korun, která se stala součástí insolvenčního řízení firmy Amati - Denak Kraslice.

Od analýzy pohledávky po předžalobní výzvu: správně provedené předsoudní kroky vám mohou ušetřit čas i peníze.

Novela insolvenčního zákona účinná od 1. října 2024 upravuje primárně proces oddlužení.

Ostrava 15. listopadu (ČTK) - Vrchní soud v Olomouci zamítl odvolání zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, který firmě zakázal nakládat s podstatnou částí majetku.

Od 1. 10. 2024 doznalo insolvenční řízení mnoha zásadních změn především v případě řešení úpadku fyzických osob oddlužením.

Rok 2024 je jedenáctým rokem účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Praha 31. července (ČTK) - Doba oddlužení se zkrátí z pěti let na tři roky pro všechny dlužníky pravděpodobně od října, předpokládá ministerstvo spravedlnosti. Předlohu podepsal před týdnem prezident Petr Pavel.

Dne 11. května 2024 schválil Senát kontroverzní novelu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „Novela“). Tato Novela, která je v současné chvíli postoupena prezidentovi k podpisu, transponuje do českého právního řádu úpravu obsaženou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/1023 ze dne 20. června 2019, která měla být implementována do 17. července 2021 (dále jen „Směrnice“).

Relativně nový institut preventivní restrukturalizace je již hojně diskutován ve veřejném prostoru (web Právní prostor nevyjímaje), nicméně zůstávají nezodpovězené otázky: Lze nedoplatky na daních zahrnout do preventivní restrukturalizace, resp. může se finanční úřad stát dotčeným věřitelem? Je v tomto ohledu vzájemně kompatibilní zákon o preventivní restrukturalizaci a daňový řád? A může finanční úřad daňové nedoplatky vymáhat, byla-li u dlužníka zahájena preventivní restrukturalizace?

Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).

Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).

Nejvyšší soud se nedávno ve svém rozhodnutí zveřejněném pod sp. zn. 29 NSČR 134/2022 zabýval otázkou povahy usnesení, kterým se vyslovuje insolvenčnímu správci souhlas k vydání výtěžku zpeněžení předmětu zajištění zajištěnému věřiteli a dále i k otázce možného ukončení účasti zajištěného věřitele v insolvenčním řízení z důvodu ochrany zásad insolvenčního řízení a základních principů právního státu.

Praha 26. ledna (ČTK) - Správci nesplácených úvěrů i obchodníci s těmito úvěry dostanou nová pravidla, kterými se budou muset řídit. Správci úvěrů například budou muset získat k tomuto podnikání licenci od České národní banky a budou muset plnit požadované podmínky.

Tento článek si klade za cíl upozornit na některé časté nešvary insolvenčních návrhů a přispět tak k jejich předcházení, zvýšení efektivity a hospodárnosti práce jak sepisovatelů insolvenčních návrhů, tak insolvenčních soudů, insolvenčních správců a v neposlední řadě i předejít problémům na straně dlužníků.

Tento článek si klade za cíl upozornit na některé časté nešvary insolvenčních návrhů a přispět tak k jejich předcházení, zvýšení efektivity a hospodárnosti práce jak sepisovatelů insolvenčních návrhů, tak insolvenčních soudů, insolvenčních správců a v neposlední řadě i předejít problémům na straně dlužníků.

Praha 19. srpna (ČTK) - Zkrácení doby oddlužení na tři roky pro všechny vyšle podle Bohumila Havla z Ústavu státu a práva Akademie věd (AV ČR) do společnosti signál, že dluhy se nemusí splácet a stát se o to postará.

Dne 21. června 2023 byl usnesením vlády České republiky č. 443/2023 schválen Ministerstvem spravedlnosti předložený návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Novela“ a zákon č. 182/2006 Sb. dále jen „IZ“), který byl poté předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k dalšímu projednání a následně dne 30. června 2023, jakožto sněmovní tisk 491/0, rozeslán jednotlivým poslancům.

Aktuální díl seriálu o svěřenských fondech se bude věnovat osobám zúčastněným na svěřenském fondu, a to jak těm, které jsou nezbytné k jeho vzniku, tak i těm, které často figurují ve svěřenském fondu, avšak jejich účast není povinná.

Nezbytným předpokladem pro podání věřitelského insolvenčního návrhu je mimo jiného také doložení splatné pohledávky insolvenčního navrhovatele za dlužníkem a její současné přihlášení do insolvenčního řízení. Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí[1] poprvé komplexně zabýval náležitostmi potvrzení o tom, že insolvenční navrhovatel o pohledávce za dlužníkem účtuje. Rozhodnutí je tak zásadní pro věřitele, kteří se rozhodnou podat insolvenční návrh na svého dlužníka – právnickou osobu.

Praha 18. ledna (ČTK) - Podnikatelé, kteří se dostanou do přechodných finančních potíží, by mohli dostat možnost vyřešit své problémy takzvanou preventivní restrukturalizací, a odvrátit tak úpadek.

Zrušení hranice 30 % uspokojených pohledávek nezajištěných věřitelů neznamená automatické osvobození od zbytku dluhů, ačkoliv si to mnozí dlužníci myslí. Zrušení této hranice by mělo dlužníkům usnadnit vstup do oddlužení, nikoli je motivovat k žádné či zanedbatelné snaze v průběhu oddlužení.

Nejvyšší soud nedávno přijal do své sbírky usnesení, které jednoznačně rozptyluje jeden z mylných dojmů váznoucí na svěřenských fondech. Jedná se přitom o trestní rozhodnutí. O co šlo? A jaká je návaznost na starší insolvenční rozhodnutí?

Praha 17. září (ČTK) - Připravovaná novela insolvenčního zákona chce zkrátit dobu oddlužení fyzických osob z pěti let na tři roky. Převedení evropské směrnice do české legislativy má primárně pomoct živnostníkům rychleji překonat podnikatelský neúspěch.