Diskriminace na základě rodičovství končí: přelomový nález Ústavního soudu

Řeč bude o nálezu Ústaveního soud sp. zn. Pl. ÚS 16/24 ze dne 20. 11. 2024: Platová diskriminace začínajících soudkyň na mateřské a rodičovské dovolené. Znění účinné od 9. 1. 2025.

Případ začal u obvodního soudu, který řešil spor soudkyně o doplatek platu za měsíce listopad a prosinec 2023. Výše soudcovského platu je v České republice určována podle platových koeficientů, které se odvíjejí od délky praxe soudce. Pro postup do vyššího platového koeficientu je klíčové, zda soudce splňuje požadavek tří let výkonu funkce soudce. Problém však nastal u soudkyně, která po svém jmenování soudkyní čerpala mateřskou a rodičovskou dovolenou. Podle § 31 odst. 5 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb., se doba mateřské a rodičovské dovolené nezapočítává do doby výkonu funkce soudce. To znamená, že soudkyně, která byla na mateřské a rodičovské dovolené, nemohla tuto dobu zohlednit při postupu do vyššího platového koeficientu, což mělo přímý dopad na její platové ohodnocení.

Obvodní soud, který měl o věci rozhodnout, dospěl k závěru, že uvedené ustanovení zákona brání dosažení ústavně konformního výsledku řízení. Soudkyně byla totiž znevýhodněna na základě svého rodičovství, což je podle Ústavy a Listiny základních práv a svobod nepřípustné. Obvodní soud proto podal návrh na zrušení části § 31 odst. 5 zákona č. 236/1995 Sb., konkrétně slov „do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 4“, které vylučují započítání mateřské a rodičovské dovolené do doby výkonu funkce soudce.

Ústavní soud se v tomto případě zabýval několika klíčovými otázkami. První z nich byla otázka rovnosti a zákazu diskriminace. Rovnost v právech je jedním ze základních principů demokratického právního státu, avšak není absolutní. Rovnost je relativní kategorií, která se posuzuje ve vztahu mezi dvěma nebo více subjekty ve srovnatelném postavení. V tomto případě bylo třeba určit, zda soudkyně na mateřské a rodičovské dovolené je ve srovnatelném postavení s jinými soudci, kteří vykonávají svou funkci nepřetržitě. Ústavní soud dospěl k závěru, že ano, protože mateřská a rodičovská dovolená je přirozenou součástí života a neměla by být důvodem pro znevýhodnění. Další otázkou bylo, zda napadené ustanovení sleduje legitimní cíl a zda je přiměřené. Zákonodárce může stanovit určité rozdíly v zacházení, pokud sledují legitimní cíl a jsou přiměřené. V tomto případě však Ústavní soud shledal, že vyloučení mateřské a rodičovské dovolené z doby výkonu funkce soudce není ospravedlnitelné. Takové opatření nepřiměřeně zasahuje do práva na spravedlivou odměnu za práci podle čl. 28 Listiny základních práv a svobod a zároveň diskriminuje na základě pohlaví a rodičovství, což jsou tzv. podezřelé důvody, u nichž je třeba klást na zdůvodnění odlišného zacházení velmi přísné nároky. Ústavní soud rovněž zkoumal, zda napadené ustanovení bylo přijato v souladu s ústavním pořádkem. Zákon č. 236/1995 Sb. byl přijat Poslaneckou sněmovnou v době, kdy ještě neexistoval Senát, což bylo v souladu s tehdejší ústavní úpravou. Napadené ustanovení bylo součástí zákona od jeho přijetí a jeho podstata se v průběhu let nezměnila. Ústavní soud tedy neshledal žádné procesní pochybení při jeho přijetí. Klíčovým bodem nálezu bylo posouzení proporcionality napadeného ustanovení. Test proporcionality zahrnuje tři kroky: vhodnost, nezbytnost a přiměřenost. Ústavní soud dospěl k závěru, že napadené ustanovení není přiměřené, protože újma způsobená soudkyním na mateřské a rodičovské dovolené převyšuje přínosy, které by mohlo mít pro ochranu jiných práv nebo veřejných statků. Navíc zákonodárce měl možnost upravit právní úpravu tak, aby zohledňovala specifika mateřské a rodičovské dovolené, což však neučinil.

Nález Ústavního soudu má několik důsledků. Především znamená, že soudkyně, které čerpaly mateřskou a rodičovskou dovolenou, budou mít tuto dobu započítánu do doby výkonu funkce soudce pro účely určení platového koeficientu. To povede k narovnání jejich platového ohodnocení a odstranění diskriminace na základě rodičovství. Dále nález zdůrazňuje význam ochrany základních práv a rovnosti v právním systému a stanovuje přísné požadavky na odůvodnění odlišného zacházení v případech, kdy se jedná o podezřelé důvody, jako je pohlaví nebo rodičovství. Zároveň nález poukazuje na potřebu legislativních změn. Zákonodárce by měl přehodnotit právní úpravu platů soudců a zajistit, aby byla v souladu s ústavními principy. To může zahrnovat nejen odstranění diskriminačních ustanovení, ale také širší revizi systému platových koeficientů a započítávání různých forem praxe.

Vláda a Parlament by měly rovněž věnovat větší pozornost tomu, jak legislativní změny ovlivňují různé skupiny obyvatel, a zajistit, aby byly nové zákony přijímány s ohledem na ústavní pořádek a základní práva. Celkově lze říci, že tento nález Ústavního soudu představuje důležitý krok k posílení rovnosti a spravedlnosti v českém právním systému. Ukazuje, že i zdánlivě technické otázky, jako je započítávání mateřské a rodičovské dovolené do doby výkonu funkce soudce, mohou mít zásadní dopad na ochranu základních práv a rovnost před zákonem. Tento případ zároveň zdůrazňuje význam Ústavního soudu jako garanta ústavnosti a ochrany základních práv v České republice. Velmi dobře, o pár let později, si Ministerstvo zahraničních věcí v roce 2017 uvědomilo silný zásah do života diplomatek, kdy předložilo návrh zákona o zahraniční službě, který v ustanovení § 51 zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě ukotvil, že osobě, která čerpá při vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou, ministerstvo uhradí náklady spojené s ubytováním po dobu 14 týdnů ve stejné výši jako před nástupem na mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou. Takové osobě přísluší náhrady stanovené v prováděcím právním předpisu vydaném podle § 189 odst. 6 zákoníku práce. Lidově řečeno, po dobu 14 týdnů náleží zvýšené životní náhrady (valutový příjem) matce, či otci po dobu 14 týdnů. Zároveň, pokud druhé dítě navštěvuje školu (placené státem), je tomuto hrazeno, bez přerušení, školné.