Právní Kontroverze s Petrem Kolářem: Svět po konci dějin
Po roce 1989 se zdálo, že svět dospěl do bodu konečného smíření. Liberalismus se stal univerzálním jazykem, právo jeho gramatikou a trh jeho vírou. Všichni jsme tehdy mluvili o „konci dějin“ – o vítězství rozumu nad ideologií. Jenže o třicet let později místo jistoty přichází únava, polarizace a ztráta důvěry.
V nejnovější epizodě pořadu Právní kontroverze vede Petr Agha rozhovor s bývalým diplomatem a poradcem prezidenta republiky Petrem Kolářem o tom, proč se fukuyamovská představa konce dějin nenaplnila. Společně hledají odpověď na otázku, zda jsme z politiky neudělali pouhý projekt řízení – a zda se demokracie neproměnila v mechanismus, který umí vládnout, ale už neumí inspirovat.
Rozhovor se dotýká hlubších vrstev současné krize: únavy z politiky, neschopnosti evropské imaginace a ztráty společného jazyka, který by dokázal udržet společenství pohromadě.
Kolář i Agha přemýšlejí o tom, jak se Západ změnil z ideje v identitu, proč Evropa věří víc v procedury než v ideály a jak jsme po revolučním nadšení ztratili schopnost promýšlet svobodu jako závazek.
Podcast naleznete i na našich kanálech na
a na
Další články
Právní Kontroverze s Františkem Korbelem: Stavební zákon – jedno razítko, mnoho otázek
V další epizodě podcastu Právní kontroverze mluví Petr Agha s advokátem a specialistou na správní právo Františkem Korbelem o novele stavebního zákona. Na první pohled jde o technické téma. Ve skutečnosti se ale vede spor o mnohem víc: kdo rozhoduje o podobě území, jak silnou roli má mít stát, co má zůstat obcím a kam až může zajít snaha zrychlit výstavbu.
Právní Kontroverze s Romanem Horáčkem: AI a digitalizace justice - mezi efektivitou, odpovědností a důvěrou
Digitalizace justice dnes není jen otázkou informačních systémů, elektronických spisů či rychlejší komunikace mezi soudy a účastníky řízení. Stává se tématem, které zasahuje samotné základy fungování právního státu. V okamžiku, kdy do tohoto prostředí vstupuje umělá inteligence, přestává jít pouze o modernizaci nástrojů. Otevírá se debata o tom, jak se může proměnit způsob práce s právem, jaké místo má technologie v procesu rozhodování a kde zůstává nezastupitelná lidská odpovědnost.
Právní Kontroverze: Aleš Rozehnal - kde končí digitalizace státu a začíná proměna demokracie
Digitalizace státu může být dobrá zpráva: služby jsou dostupnější, procesy srozumitelnější a méně závislé na improvizaci. V ideálním případě přináší i více právní jistoty. E-demokracie však začíná ve chvíli, kdy už nejde jen o administrativní komfort, ale o ústavu v praxi: o to, jak se formuje politická vůle, jak se legitimizuje výkon veřejné moci a jak se chrání politická práva. Digitální prostředí totiž umí měnit podmínky procedury nenápadně – tak, že zásadní posun může vypadat jako pouhá modernizace.
Právní Kontroverze s Vratislavem Beranem: Vánoční slevy, e-shopy a hranice ochrany spotřebitele
V nové epizodě podcastu Právní kontroverze moderátor Petr Agha mluví s Vratislavem Beranem, vedoucím právního oddělení České obchodní inspekce, o tom, jaké trhliny v ochraně spotřebitele se v předvánočním období odhalují nejzřetelněji – od kapacit dozorových orgánů přes praktiky obchodníků až po limity vymahatelnosti práva v digitálním prostředí.
Právní Kontroverze s Danielem Pospíšilem: Jak AI mění právní praxi, výuku i odpovědnost právníků
Generativní AI se z experimentu stala tichým spolutvůrcem právní práce – od rešerší a smluv po interní agendy firem. V nové epizodě Právních kontroverzí vede Petr Agha rozhovor s Danielem Pospíšilem o tom, kde má AI v právu své místo, co musí zůstat doménou lidského úsudku a odpovědnosti, jak se mění profil „dobrého juniora“ i podoba právnického vzdělávání. Řeč přijde i na potřebu profesního AI code of conduct, který ochrání důvěrnost, dohled nad automatizací a vysvětlitelnost práva v éře algoritmů.
