Důsledky neplatnosti stanovisek vlastníků infrastruktury v povolovacím řízení
NSS opět potvrdil, že vydání povolení stavebního záměru na základě neplatných stanovisek vlastníků infrastruktury může být důvodem pro jeho zrušení.
Nejvyšší správní soud ve svém čerstvém rozsudku č. j. 6 As 84/2024-36 ze dne 19. 3. 2025 opět potvrdil, že vydání rozhodnutí o povolení záměru (v daném případě rozhodnutí o dodatečném povolení černé stavby) na základě neplatných stanovisek vlastníků dopravní nebo technické infrastruktury může mít za následek jeho zrušení v odvolacím řízení nebo i soudním přezkumu.
Navíc NSS výslovně konstatoval, že neplatnost takových stanovisek může namítat téměř jakýkoli účastník povolovacího řízení, a to, aniž by zdůvodnil, jak konkrétně se namítaná neplatnost těchto stanovisek dotýká jeho vlastnických či jiných věcných práv.
A jaké má závěr NSS v praxi důsledky?
Neplatnost stanovisek vlastníků dopravní a technické infrastruktury tak zjevně zůstane i nadále oblíbenou obstrukční námitkou účastníků povolovacích řízení, jejichž účelem primárně není legitimní obrana svých práv a zájmů, ale často jen účelové zneužití procesních práv s cílem za každou cenu investorovi zkomplikovat povolovací řízení a zabránit realizaci navrženého stavebního záměru.
Bohužel, v praxi rozsáhlých stavebních záměrů obytných či administrativních souborů navržených zejména na území velkých měst, kde stavebník k žádosti o povolení stavebního záměru často dokládá i desítky takovýchto stanovisek, se jedná o obstrukční námitku s vysokou úspěšností, díky níž se povolovací řízení často zpozdí i o několik měsíců.
Jistou naději lze do budoucna vidět v úpravě nového stavebního zákona č. 283/2021. Sb. a s ním spojené digitalizaci povolovacího řízení. Dle nového stavebního zákona by ochraně v rámci povolovacího řízení měla podléhat pouze dopravní a technická infrastruktura evidovaná v tzv. digitální technické mapě, přičemž k podání žádosti o vydání předmětných stanovisek a jejich aktualizaci by mělo být možné využít Portál stavebníka.
V každém případě našim klientům z preventivních důvodů i nadále doporučujeme, aby si po celou dobu trvání povolovacího řízení, a to včetně řízení odvolacího, hlídali aktuálnost a platnost všech zákonných podkladů, které stavebním úřadům předkládají.
Zdroj: Rozsudek NSS č. j. 6 As 84/2024-36
Další články
Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
