Důsledky neplatnosti stanovisek vlastníků infrastruktury v povolovacím řízení
NSS opět potvrdil, že vydání povolení stavebního záměru na základě neplatných stanovisek vlastníků infrastruktury může být důvodem pro jeho zrušení.
Nejvyšší správní soud ve svém čerstvém rozsudku č. j. 6 As 84/2024-36 ze dne 19. 3. 2025 opět potvrdil, že vydání rozhodnutí o povolení záměru (v daném případě rozhodnutí o dodatečném povolení černé stavby) na základě neplatných stanovisek vlastníků dopravní nebo technické infrastruktury může mít za následek jeho zrušení v odvolacím řízení nebo i soudním přezkumu.
Navíc NSS výslovně konstatoval, že neplatnost takových stanovisek může namítat téměř jakýkoli účastník povolovacího řízení, a to, aniž by zdůvodnil, jak konkrétně se namítaná neplatnost těchto stanovisek dotýká jeho vlastnických či jiných věcných práv.
A jaké má závěr NSS v praxi důsledky?
Neplatnost stanovisek vlastníků dopravní a technické infrastruktury tak zjevně zůstane i nadále oblíbenou obstrukční námitkou účastníků povolovacích řízení, jejichž účelem primárně není legitimní obrana svých práv a zájmů, ale často jen účelové zneužití procesních práv s cílem za každou cenu investorovi zkomplikovat povolovací řízení a zabránit realizaci navrženého stavebního záměru.
Bohužel, v praxi rozsáhlých stavebních záměrů obytných či administrativních souborů navržených zejména na území velkých měst, kde stavebník k žádosti o povolení stavebního záměru často dokládá i desítky takovýchto stanovisek, se jedná o obstrukční námitku s vysokou úspěšností, díky níž se povolovací řízení často zpozdí i o několik měsíců.
Jistou naději lze do budoucna vidět v úpravě nového stavebního zákona č. 283/2021. Sb. a s ním spojené digitalizaci povolovacího řízení. Dle nového stavebního zákona by ochraně v rámci povolovacího řízení měla podléhat pouze dopravní a technická infrastruktura evidovaná v tzv. digitální technické mapě, přičemž k podání žádosti o vydání předmětných stanovisek a jejich aktualizaci by mělo být možné využít Portál stavebníka.
V každém případě našim klientům z preventivních důvodů i nadále doporučujeme, aby si po celou dobu trvání povolovacího řízení, a to včetně řízení odvolacího, hlídali aktuálnost a platnost všech zákonných podkladů, které stavebním úřadům předkládají.
Zdroj: Rozsudek NSS č. j. 6 As 84/2024-36
Další články
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
