Když chyba ve stavebním řízení neznamená konec: o možnostech nápravy během řízení
Stavební řízení je komplexní proces, kde každá chyba může mít dalekosáhlé důsledky. Ať už jde o špatně uvedenou parcelu nebo opomenutí jednoho ze stavebních objektů, i drobné nesrovnalosti mohou vést k právním komplikacím. Jak se s těmito situacemi vypořádává současná právní úprava a jaké možnosti nabízí nový stavební zákon?
Tento článek se zaměřuje na střet mezi efektivitou řízení a právem účastníků uplatnit své námitky, a to nejen ve světle tzv. zřejmých nesprávností, ale i v kontextu nové koncentrace řízení podle aktuálního stavebního zákona.
Dřívější právní úprava obsažená v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „SSZ“), stanovovala v § 87 odst. 1 postup pro oznámení a konání ústního jednání v rámci územního řízení. Přestože byl tento mechanismus relativně jednoznačný, praxe ukázala, že i po vydání územního rozhodnutí mohly v dokumentaci přetrvávat drobné, avšak právně významné nedostatky – například nesprávný název stavby, chyby v počtu metrů čtvrceních, chybějící identifikace parcely, či opomenutí většího počtu stavebních objektů. Vzhledem k principu hospodárnosti řízení by bylo kontraproduktivní, aby každá taková chyba vedla k nutnosti zcela nového řízení.
V těchto případech se proto často uplatňoval institut – oprava zřejmých nesprávností podle § 70 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „SŘ“). Tento institut byl ale místy používán v rozporu s jeho účelem. Právo podat odvolání proti opravnému usnesení anebo opravnému rozhodnutí měl pouze účastník, který jím byl přímo dotčen. Pokud šlo o drobné opravy (např. změna názvu stavby), lze dovodit, že účastníci nemohli tuto změnu cítit jako porušení jejich práv. Při doplnění parcely či nových objektů už ale mohlo jít o změnu podstatnou. Úřady tak raději vyhlašovaly nové veřejné ústní jednání. To umožňovalo účastníkům znovu uplatnit námitky – byť i ty, které již zazněly v předchozím řízení.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2019, č. j. 10 As 224/2018-56 přinesl důležité vyjasnění. Upozornil, že by bylo v příkrém rozporu se zásadou ekonomie řízení mechanicky předkládat všem dotčeným orgánům každou sebemenší změnu či úpravu (ale též opravu) projektové dokumentace. Je na stavebním úřadu, aby vyhodnotil závažnost změny – pokud se nejedná o zásah podstatný, může být dokumentace upravena bez opětovného oběhu mezi dotčenými orgány.
Zcela nově koncipovaný stavební zákon č. 283/2021 Sb. (dále jen „NSZ“) přináší komplexnější přístup k nápravě chyb. V § 188 NSZ je opět zachována povinnost informovat účastníky o zahájení řízení.
Klíčovým rozdílem je způsob doručování: esenciálním účastníkům individuálně, ostatním formou veřejné vyhlášky.[1] Rovněž klade důraz na koncentraci řízení.[2]
Uplatňování připomínek se pak zpřísnilo, kdy je možné je uplatňovat jen v takovém řízení, v které bylo nařízeno veřejné ústní jednání.[3] Nařídí-li stavební úřad ústní jednání, vyrozumí účastníky řízení a dotčené orgány o termínu jeho konání nejméně 15 dnů předem.[4]
Již zmíněná koncentrace řízení je obsažena v ustanovením § 190 odst. 1 NSZ spolu s řešením, jak reagovat na změny podkladů provedené v pozdější fázi řízení: „K později uplatněným námitkám stavební úřad přihlédne a vypořádá je pouze tehdy, týkají-li se nově doplněných podkladů pro rozhodnutí, k nimž nebylo možné uplatnit námitku dříve. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, se nepřihlíží.“
To se promítá i do § 73 odst. 2 NSZ, dle něhož je územně plánovací dokumentace závazná pro rozhodování o využití území. Na možnou chybu v územní plánovací dokumentaci se Nejvyšší správní soud vyjádřil již v minulosti: „Ne každá odchylka od směrné části bude mít za následek nezákonnost rozhodnutí, ale pouze taková, která by byla v rozporu se závaznou částí nebo která by popírala smysl a limity využití území vymezené územně plánovací dokumentací.“[5]
Nový stavební zákon rovněž reflektuje potřebu flexibility. Počítá s možností změny nebo zrušení povolení, a to buď na žádost stavebníka, nebo z moci úřední v řízení o povolení veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření.[6] Na řízení o změně nebo zrušení povolení se přiměřeně použijí ustanovení o řízení o povolení záměru. Změnu povolení projedná stavební úřad v rozsahu této změny.[7]
Dá se tak shrnout, že právo účastníků řízení na vyjádření nesmí být zaměňováno s právem proces neustále brzdit. Námitka by neměla být taktickým nástrojem k obstrukci, ale prostředkem obrany tam, kde je to skutečně relevantní.
Tento článek byl součástí soutěže o nejlepší článek s právním tématikou “Ukaž svou kreativitu XII.”, kterou pořádá CODEXIS Academia, ve spolupráci s redakcí právního portálu Právní prostor.cz a Svazem průmyslu a dopravy.
[5] Rozsudku NSS ze dne 28. 5. 2009 sp. zn. 7 As 41/2008-201
Další články
Rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku v rozporu s dohodou společníků
Nejvyšší soud potvrdil, že rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku podle společenské smlouvy nelze prohlásit za neplatné jen proto, že odporuje ústní dohodě společníků.
Právní AI objektivně I. — Motivace a metodika
Kvalita právní práce byla po celá desetiletí posuzována především intuitivně, na základě zkušeností seniorních právníků v rámci jejich dohledu nad výstupy juniorních kolegů.
Reklamace dovolené: Manuál úspěšného uplatnění práv z vadného plnění
Je tu léto, nastaly prázdniny a doba přející cestování, jímž mnozí vyplňují své volné dny věnované, namísto povinnostem, zaslouženému odpočinku. Jednoduše je obvyklé vyrážet v tomto období „na dovolenou“. Co když ale služby poskytované v průběhu cestování subjektem, u něhož si je za tímto účelem sjednáme, neodpovídají našim představám?
Za balíček z Číny může nečekaně přijít ještě druhá účtenka. Clo budou primárně řešit přepravci
Nová evropská pravidla pro malé zásilky z Číny a dalších zemí mimo EU začaly platit od 1. července. Balíčky do hodnoty 150 eur, které byly dosud osvobozeny od cla, nově podléhají paušálnímu clu.
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
