Přehled odborných článků pokrývá problematiku procesního práva a související legislativy. Odborné texty nabízejí vhled do otázek a aktualit procesního práva a jsou zpracovány renomovanými odborníky.
Zmeškání procesního úkonu může mít pro účastníka civilního řízení významné následky a může vést i k prohře v soudním sporu. Pojďme si objasnit zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání.
S postupujícím rozmachem kosmických aktivit, zahrnujících jak vládní agentury, tak komerční subjekty, nabývají na významu právní otázky spojené s vynucováním práv a povinností mimo planetu Zemi. Zvláštní pozornost si zaslouží prostředí Měsíce, které se v důsledku technologického pokroku stává předmětem strategických, ekonomických i právních ambicí. Zatímco dosavadní diskurs byl orientován primárně na koncepci právního systému Měsíce,[1] stále zůstává otevřená otázka, jakým způsobem lze v praxi vymáhat rozhodnutí s lunárním prvkem prostřednictvím nástrojů českého exekučního práva.
Uložení spravedlivého a přiměřeného trestu za přestupek lze považovat za fundamentální východisko celého procesu trestání. Každý uložený trest má odpovídat společenské škodlivosti protiprávního jednání, kterým pachatel narušil řádný chod společnosti, tj. chráněné hodnoty a zájmy. Trest tak nesmí být příliš přísný, ale ani benevolentní.
V posledních letech probíhá v České republice snaha o digitalizaci justice, jejíž součástí je i zpřístupňování soudních rozhodnutí prostřednictvím úředních desek na internetu. Povinnost zveřejňovat tato rozhodnutí upravuje vyhláška č. 403/2022 Sb., o zveřejňování soudních rozhodnutí (dále jen „vyhláška o zveřejňování soudních rozhodnutí“).
Mnoho advokátů se již nepochybně setkalo se situací, kdy soud vyžadoval, aby plná moc k zastupování v civilním soudním řízení (případně i jiném) obsahovala i prohlášení zmocněnce o jejím přijetí, resp. alespoň jeho podpis.
Zákon č. 179/2024 Sb., o hromadném občanském řízení soudním, který představuje zásadní milník v oblasti procesního práva v České republice, nabyl účinnosti dne 1. července 2024.
Úřad evropského veřejného žalobce (European Public Prosecutor’s Office, dále jen EPPO) je jedním z nejvýznamnějších právních nástrojů, které Evropská unie vytvořila za účelem zajištění ochrany a efektivního vymáhání svých finančních zájmů.
Kvalifikovaná výzva, která je součástí civilního procesu již 24 let, je doteď pro mnohé neprávníky neznámou. V praxi se často stává, že je dotčenými osobami přehlížena, a zapříčiní tak neúspěch ve sporu. Kvalifikovaná výzva se objevuje ve sporech na ochranu osobnosti velmi často.
Vyklizení nemovitosti po skončení nájemního vztahu představuje v českém právním prostředí dlouhodobě problematickou otázku.
Znalecké posudky soudům poskytují odborná stanoviska k otázkám, které vyžadují speciální znalosti určitého oboru – například ekonomiky, stavebnictví, zdravotnictví apod.
Proč bude neefektivní a nesystémové, pokud orgány Celní správy ČR převezmou výběr a vymáhání peněžitých plnění v režimu dělené správy tam, kde ji v současné době nezajišťují?
Zásada rychlosti řízení je jako jedno ze základních práv chráněna již na ústavní úrovni.
Předběžné opatření v oblasti ochrany osobnosti fyzických osob a dobré pověsti právnických osob slouží k zajištění ochrany práv účastníků v situacích, kdy nelze vyčkat na pravomocné rozhodnutí ve věci samé. Jejich smyslem je poskytnout dočasnou právní ochranu tam, kde by prodlení mohlo způsobit nenapravitelnou újmu.
Účelem a smyslem následujícího článku je stručně zhodnotit skutečný stav fungování soudu ve smyslu užití nových informačních technologií v rámci civilního řízení sporného, zamyslet se nad možnostmi zapojení nových technologií (tj. AI) do práce soudce a jeho rozhodovací činnosti, jakož i zhodnotit rizika a případné prostředky prevence dopadů těchto rizik.
Velký senát Nejvyššího soudu České republiky vydal dne 10. 4. 2024 pod č. j. 31 Cdo 225/2024-543 usnesení, v němž se zabýval problematikou notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti jako exekučního titulu k vyklizení nemovitosti (dále jen „Usnesení“). Velký senát Nejvyššího soudu České republiky se ve svém odůvodnění odchýlil od předchozího rozhodnutí a potvrdil, že notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti je exekučním titulem pro vyklizení nemovitosti.