JUDr. Libor Vávra

Zvolil jsem téma Soudci mezi lidmi (a ostatními právníky), čímž chci jednak naznačit, že vztah s právníky je pro nás, soudce, přeci jen trochu specifičtější než setkání s lidmi takzvaně „obyčejnými“, ale především objasnit, proč my tolik zkoumáme, jak se má soudce jevit, jak se má chovat, jaký vlastně má být soudce. A je to právě proto, že si uvědomujeme, že pokud vy nebudete důvěřovat soudcům, tak skutečně ta naše práce bude mít podstatně nižší nebo dokonce nulovou hodnotu.

V listopadu tohoto roku se na trhu objeví nová kniha Jakuba Drápala, učitele trestního práva na mé mateřské právnické fakultě se shora uvedeným názvem. Měl jsem to štěstí, že jsem si jí přečetl dříve.

Nejprve bych si dovolil vysvětlit zhruba, z čeho vychází princip a způsoby trestání v České republice. Není to zdaleka tak nahodilé, jak se někdy z jednotlivých kauz, o kterých noviny přinášejí informace, zdá, je to do jisté míry určitý promyšlený systém.

Pojďme pro tentokrát vynechat smutné, a zároveň bohužel časté trestné činy mezi členy jedné rodiny, jakými jsou třeba domácí násilí, okrádání nejbližších, pohlavní zneužívání příbuzných dětí a podobně. Těmto se naštěstí dostává čím dál častěji potřebné pozornosti a v důsledku toho i snahy o pomoc obětem.

Víte, co mají společného Finsko, Nizozemí, Island, Irsko, Japonsko, Kanada, Kuba, Moldavsko, Švédsko a Velká Británie?

Skutečně můžeme poslední opravdu převratnou dobu v justici nalézt v polovině devatenáctého století? Platí, že od té doby se vlastně vůbec nic významného v českém soudnictví nestalo?

Součástí konsolidačního balíčku, jehož cílem je stabilizovat veřejné finance naší země a který se snaží vláda v parlamentu prosadit, je mimo jiné i návrh na změnu vymáhání soudních pohledávek, které by v případě schválení pro příště vymáhala výlučně Celní správa.

Významný český zpěvák Dan Bárta v jednom z rozhovorů pronesl větu, kterou jsem zaznamenal i od jiných: „Kdo si pamatuje devadesátky, ten je neprožil“.

Právníci to vědí, ale většina laiků netuší, že trestní proces před soudem není soubojem rovných šancí a stejného procesního postavení obou stran, tedy obžaloby a obhajoby. A to se vůbec nechci pouštět do úvah o postavení poškozeného a případných dalších účastníků řízení.

Když jsem se 1. března tohoto roku účastnil dalšího semináře k otázkám soudcovské etiky pořádaného Nejvyšším soudem, znovu jsem si uvědomil, jak důležité je se profesní etice opakovaně věnovat, zkoumat její rozsah, reálný dopad, principy, formulační přesvědčivost, míru závaznosti a v neposlední řadě její vymahatelnost, byť třeba jen kolegiální.

Častokrát se vedou v justici i v akademické obci debaty o vhodnosti i rizicích užší specializace soudců. Příznivci myšlenky specializace argumentují tím, že hlubší vhled do konkrétní problematiky přinese rychlejší a přesvědčivější rozhodnutí, odpůrci pak namítají, že úzkým výsekem právních a mezilidských vztahů soudce ztrácí potřebný nadhled a širší vnímání společenských problémů. Aniž bych měl ambici tímto článkem onu věčnou debatu posunout dále, předložím vám zajímavé odůvodnění rozhodnutí, dokládající snahu soudu pochopit, analyzovat a v tržním prostředí také předvídat vývoj ceny spotřebního zboží, v konkrétním případě automobilu.

Před časem jsem soudil jednu relativně jednoduchou kauzu, kde dle obžaloby cílem podvodného jednání byl majetek v řádu nižších desítek miliónů. Nakonec se ukázalo, že tento příběh skrývá několik značně sporných rovin právních i skutkových, a možná právě proto je věc již podruhé s dovoláním u Nejvyššího soudu.

Česká justice žije ve velmi klidné situaci. Nicméně jsem přesvědčen, že k ataku na justici do budoucna dojít může.

V uplynulých dnech se veřejnost na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR seznámila s důvody, které vedly k rozhodnutí ministra spravedlnosti nejmenovat do funkce místopředsedy trestního úseku Krajského soudu v Brně soudce Mgr. Aleše Novotného.

Zpráva Kanceláře prezidenta republiky: „Prezident republiky Miloš Zeman se dne 26. března 2022 rozhodl udělit milost Ing. Miloši Balákovi. Prezident republiky prominul omilostněnému muži nepodmíněný trest odnětí svobody, peněžitý trest a dále trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce organizačních složek státu a jiných právnických osob s majetkovou účastí státu, a to s účinky zahlazení odsouzení. Tyto tresty byly uloženy za zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě."

Třetí část věnuji výběru z rozhodnutí Ústavního soudu ohledně podmíněných propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, která se týkají dvou nejčastěji sporovaných podmínek.

Jak jste oslavili letošní 28. říjen? Já s několika přáteli a známými u hrobu člověka, na kterého se, kdoví proč, málem zapomnělo.

Zpráva z tisku: V oblasti legislativy chce nová koalice dokončit a předložit ke schválení nové procesní kodexy, tedy trestní řád a nový občanský soudní řád.

Dvě základní soudní agendy, trestní a občanskoprávní, mají některé společné typy případů, které se neprojednávají zrovna snadno.

V této části se hodlám věnovat konkrétním podmínkám pro rozhodování o žádostech o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a navážu tak na předchozí text[1]. Ostatně, již se zde tomuto tématu věnovali i další autoři.[2]

Novináři se ptají, má-li tato vláda ještě jmenovat nejvyššího státního zástupce po Pavlu Zemanovi, který rezignoval. No jistě, že má, vlastně musí.

Rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody by mělo být maximálně předvídatelné.

V našem soudním systému shora uvedení kolegové, právníci, hrají velmi důležitou roli. Myslím, že navenek, a to i pro některé odborníky mimo justici, jednotlivé pozice poněkud splývají, případně jsou rovnou zaměňovány navzájem.

Štěstí si každý rok navzájem přejeme a doufáme, že nás také potká, respektive, že nám vydrží. Pochopitelně, že ne každému se to podaří, někomu štěstí vydrží jen pár dní po Novém roce.

O čem jiném psát na sklonku roku 2020, než o vládních opatřeních, která nás v důsledku virového ohrožení omezují po drtivou většinu uplynulého roku?