Jednotné měsíční hlášení: Revoluce, která (možná) čeká všechny zaměstnavatele
Vláda plánuje od ledna 2026 zavést jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Nahradí 25 formulářů jedním elektronickým podáním.
Od 1. července 2025 měla podle původního plánu vlády začít pilotní fáze jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), které představuje největší změnu v administrativě zaměstnavatelů za poslední desetiletí. Tato reforma podle vládního návrhu zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který momentálně vstupuje do třetího čtení v Poslanecké sněmovně, se dotkne všech zaměstnavatelů bez výjimky a má nabýt účinnosti 1. ledna 2026.
Jednotné měsíční hlášení má být nový elektronický systém, který nahradí až 25 různých formulářů jedním měsíčním hlášením podávaným Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) vždy do 20. dne následujícího měsíce. Systém bude automaticky distribuovat data všem dotčeným úřadům, což by mělo znamenat konec duplicitního vyplňování stejných údajů pro různé instituce.
Cílem je, aby JMHZ postupně nahradilo formuláře pro ČSSZ jako ELDP či oznámení o nástupu a skončení zaměstnání, měsíční hlášení záloh na daň a roční vyúčtování daně pro Finanční správu, hlášení pro Úřad práce a statistické výkazy pro ČSÚ. Zásadní změnou je, že roční vyúčtování daně bude moci být generováno automaticky z dat JMHZ, což výrazně zjednoduší administrativu na konci roku.
Hlavní výhodou pro zaměstnavatele je dramatické snížení administrativní zátěže – místo 25 formulářů s různými termíny budou podávat jeden formulář v jednotném termínu. MPSV si od zavedení slibuje, že zaměstnanci získají automaticky předvyplněná daňová přiznání, a rychlejší vyřízení různých dávek.
Příprava na tuto změnu však vyžaduje pozornost. MPSV slibovalo spuštění testovací fáze v červenci 2025, což by znamenalo šest měsíců pilotní fáze před povinným spuštěním. Jak se zaměstnavatelé mohou přihlásit do tohoto pilotního systému a vyzkoušet si jednotlivé funkce, ale není zřejmé. Zaměstnavatelé by i tak měli prověřit kompatibilitu svého mzdového softwaru a případně zajistit jeho aktualizaci nebo výměnu. Důležité je, že hlášení se bude týkat všech zaměstnanců. Podání bude možné pouze elektronicky přes webový portál MPSV, datovou schránku nebo API rozhraní.
Zatímco sociální a daňové odvody budou v jednotném hlášení, zdravotní pojištění zatím zůstává oddělené a bude integrováno v pozdějších fázích. To znamená, že zaměstnavatelé budou muset dočasně udržovat paralelní systémy vykazování.
Pro úspěšnou implementaci doporučujeme kontaktovat dodavatele mzdového softwaru, zaregistrovat se do pilotní fáze pro získání praktických zkušeností (až bude tento testovací přístup k dispozici, pokud vůbec bude zprovozněn), zajistit proškolení odpovědných zaměstnanců a připravit elektronický podpis nebo datovou schránku pro elektronickou komunikaci.
Úprava je v současnosti před třetím čtením v Poslanecké sněmovně a dá se očekávat, že bude schválená s účinností od 01.01.2026.
Zdroj:
Sněmovní tisk č. 925
Webové stránky MPSV
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




