Flexinovela zákoníku práce V.: práce mladistvých v létě
Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.
Změny a novinky se s účinností od 1. června 2025 dotknou mnoha pracovněprávních oblastí a institutů, jejichž přehled se základními informacemi nalezete i v našem informačním letáku.
Připravili jsme pro Vás také sérii článků o jednotlivých změnách, které flexinovela přináší, a v tomto díle se blíže podíváme na jednu ze změn, kterou nejvíce ocení mladiství, kteří si budou chtít přivydělat během léta.
Práce mladistvých doposud
Doposud platilo, že mladiství, kterým ještě nebylo 18 let a chtěli vykonávat závislou práci v postavení zaměstnance, museli nejenom dovršit 15 let, ale rovněž museli mít dokončenou povinnou školní docházku, tj. mít ukončenou základní školu.
Zákoník práce následně klade vícero omezení pro práci mladistvých. Zaměstnavatel je kupříkladu povinen mladistvým zaměstnancům vytvářet příznivé podmínky pro jejich všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností. Rovněž je u mladistvých zakázána práce přesčas a práce v noci, kdy výjimkou pro konání práce v noci je, pokud mladistvému zaměstnanci již bylo 16 let a koná práci v noci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jeho výchovu k povolání, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvého zaměstnance nezbytný. Prací v noci se rozumí jakákoli práce konaná od 22:00 hod. večer do 06:00 hod. ráno.
Co se týče dalších omezení druhů práce pro mladistvé zákoník práce obecně stanoví, že je zakázáno, aby mladiství konali práce, které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví. Toto obecné ustanovení je prováděno vyhláškou č. 180/2015 Sb.,[1] která blíže stanovuje, které konkrétní práce jsou zakázané a rovněž i stanovuje výjimky, kdy i přesto mohou tyto práce mladiství zaměstnanci konat, pokud se připravují na povolání a jsou pod soustavným dohledem. Rovněž mladiství zaměstnanci nemohou uzavřít ani tzv. dohodu o hmotné odpovědnosti, jíž zaměstnanec přebírá odpovědnost za svěřené hodnoty (zejm. zboží či finanční prostředky).
Flexinovela nijak nemodifikuje tato pravidla, které zaměstnavatel musí u mladistvých zaměstnanců respektovat. Flexinovela ovšem mění, kdo se za mladistvého zaměstnance považuje a tedy, kdo nově bude moci vykonávat závislou práci.
Novinky podle flexinovely
Nově je flexinovelou zavedeno, že závislou práci mohou vykonávat i mladiství, kteří ještě nedokončili povinnou školní docházku či nedovršili 15 let, ale dovršili alespoň 14 let.
Flexinovela pouze pro tuto novou skupinu mladistvých umožňuje práci v období hlavních prázdnin (tedy zejména v červenci a srpnu, avšak mohou sem náležet i některé dny v červnu a v září) a jako podmínku stanovuje souhlas zákonných zástupců, nejčastěji tedy rodičů. Další podmínkou je, že jedna pracovní směna mladistvého zaměstnance nesmí být delší než 7 hodin a celkově za týden nesmí mladistvý odpracovat více než 35 hodin.
Závislá práce těchto mladistvých bude moci být vykonávána pouze formou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy pouze na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce. Nebude možné, aby mladistvý, který nedokončil povinnou školní docházku nebo nedovršil 15 let uzavřel standardní pracovní smlouvu.
Co tyto změny znamenají v praxi?
V praxi lze tyto změny jistě vítat. Zákonodárci se dle našeho názoru povedlo vyvážit zájem na ochraně mladistvých spolu se zájmem mladistvých o výdělečnou činnost. Žáci základní školy, kterým již bylo 14 let, budou nově moci o letních prázdninách pracovat na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti a nejenom si přivydělat pro své osobní potřeby, ale rovněž získají cenné pracovní zkušenosti do budoucího profesního života. Nelze rovněž odhlédnout ani od faktu, že budoucí zaměstnavatelé na plný pracovní úvazek jistě ocení, pokud uvidí, že uchazeč o zaměstnání je zvyklý pracovat a činil tak nejdříve, jak mohl.
Je ovšem nutné mít na paměti nejen omezení, které nově pro práci mladistvých stanoví flexinovela, ale i ostatní omezení stanovené zákoníkem práce. Pro mladistvé na základní škole se tedy jeví jako vhodná „letní brigáda“ např. práce v kavárně, či v kině. Názorně vhodné i nevhodné práce pro mladistvé uvádí důvodová zpráva flexinovely, která v tomto případě poslouží jako užitečné vodítko.
V praxi navíc právě v letních měsících často dochází u sezónních podniků k podstavu, kdy zaměstnavatelé mají problém sehnat brigádníky, zejména v menších městech. Flexinovela by tak mohla přinést i tento pozitivní dopad do praxe, kdy již v letošním létě budou moci zaměstnavatelé shánět sezónní brigádníky i z řad mladistvých, kterým ještě nebylo 15 let či nedokončili povinnou školní docházku.
Shrnutí
Flexinovela přináší významné změny v pracovněprávních vztazích, přičemž v tomto článku jsme se věnovali změnám, které se dotýkají mladistvých zaměstnanců. Máme za to, že tato nová úprava citlivě reaguje na potřebu pracovní síly i ochrany mladistvých v pracovněprávních vztazích. Letní měsíce ukáží, nakolik této novinky využijí i zaměstnavatelé.
Přečtěte si i další díly seriálu o flexinovele:
- Flexinovela zákoníku práce I.: ukončení pracovního poměru – lhůty a dovolená
- Flexinovela zákoníku práce II.: zkušební doba
- Flexinovela zákoníku práce III.: pracovnělékařské prohlídky a programy podpory zdraví
- Flexinovela zákoníku práce IV.: rodičovská a děti
- Flexinovela zákoníku práce VI.: výpovědní doba
- Flexinovela zákoníku práce VII.: výpověď ze zdravotních důvodů
- Flexinovela zákoníku práce VIII.: mlčenlivost o mzdových podmínkách
- Flexinovela zákoníku práce IX.: mzda a mzdový výměr
[1] vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích)
Další články
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
Letní dovolenou může předčasně ukončit šéf i nemoc. Zbývající dny ale zaměstnanci nepropadnou
Zaměstnavatel smí zaměstnanci zrušit schválenou dovolenou nebo ho odvolat zpět do práce i v jejím průběhu. Stejně tak onemocnění uprostřed dovolené její čerpání přeruší. V obou případech ale platí, že zaměstnanec o zbývající dny nepřijde — a v prvním z nich má navíc nárok na náhradu vzniklých nákladů.




