evropská unie

Lucemburk/Brusel 14. května (zpravodajka ČTK) - Evropská komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem americké farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19. Rozhodl o tom dnes unijní soud, který zrušil zamítavé rozhodnutí komise.

Dlouho očekávaný zákon o kybernetické bezpečnosti, který v pátek 25. dubna schválili poslanci a nyní čeká na schválení Senátem, přináší novou úlohu pro šéfy firem. Jednatelé, či jiní členové statutárních orgánů budou totiž osobně odpovědní za dodržování této kyberbezpečností regulace, a to potenciálně i z trestně-právního hlediska.

Vláda předložila dne 19. 11. 2024 Poslanecké sněmovně poměrně rozsáhlou novelu zákona č. 40/20009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), která má navázat na evropské trendy a modernizovat trestní právo, zejména pak v oblasti ukládání trestních sankcí. Novela v prosinci minulého roku prvním čtením v Poslanecké sněmovně a v dalším čtení se očekává vypjatá diskuse kolem velkého množství pozměňovacích návrhů.

Esej představuje právně-politologickou analýzu zkázy Řádu Jedi ve filmu Star Wars: Epizoda III – Pomsta Sithů, přičemž ji interpretuje jako modelový případ institucionálního selhání v době extrémní bezpečnostní krize.

Evropská komise představila nové legislativní návrhy označené jako Omnibus I a Omnibus II, které mají za cíl významně snížit administrativní zatížení podniků v oblasti reportingu ESG a regulace udržitelnosti. Cílem navrhovaných opatření je snížení administrativních nákladů podniků přibližně o 6,3 miliardy EUR ročně a současně mobilizace investic až do výše 50 miliard EUR.

ESD se postavil proti komercializaci udělování občanství

Evropské dozorové úřady pro ochranu osobních údajů, např. britský ICO, francouzský CNIL nebo belgický úřad DPA, výrazně zpřísnily pravidla pro používání cookie lišt a boj proti klamavým návrhovým vzorcům („dark patterns“).

V poslední době lze na českém trhu pozorovat znepokojivý trend, kdy někteří podnikatelé, zpravidla v oblasti zásilkového nebo internetového prodeje, zasílají spotřebitelům zboží, které si tito zákazníci výslovně neobjednali. Po doručení zásilky následuje požadavek na úhradu poštovného, balného či jiné související částky. V některých případech je tato výzva doprovázena hrozbou vymáhání, ať už právní cestou, nebo za pomoci inkasních agentur. Cílem tohoto článku je analyzovat uvedenou praktiku jak z hlediska právního rámce v České republice a Evropské unii, tak z pohledu její ekonomické motivace a důsledků.

„Zaměstnavatelé musí počítat s tím, že na implementaci nových pravidel asi nebude moc času," říká v rozhovoru doc. Jakub Tomšej, který mimo jiné spolupracuje jako konzultant s Ministerstvem práce a sociálních věcí na transpozici směrnice o transparentnosti v odměňování. Téma detailně představí i na kongresu Právní prostor 2025, kde vystoupí 27. května.

Autorskoprávní otázky vyvstávají doslova ze všech stran umělé inteligence, a to jak ze strany vstupních dat, na kterých je umělá inteligence trénována, tak i ze strany výstupů, které z umělé inteligence vycházejí. Podle jaké právní úpravy řešíme v České republice otázku autorství k výstupu generativní umělé inteligence a je nynější právní úprava dostačující?