Směrnice o transparentním odměňování je za dveřmi. Jak se vyhnout sporům se zaměstnanci i pokutám
Mluvit o mzdě už není tabu. Naopak – od června letošního roku nesmíte svým zaměstnancům zakázat sdílet informace o jejich odměnách. A to je teprve začátek. Do června 2026 čeká Českou republiku implementace evropské směrnice o transparentnosti odměňování, která zásadně promění způsob, jakým firmy přistupují k platům svých lidí. Co vás čeká a jak se připravit, abyste předešli sporům a sankcím?
Posun v oblasti odměňování přinesla v polovině letošního roku už takzvaná flexibilní novela zákoníku práce: Zaměstnavatel nově nesmí navrhovat ani vyžadovat mlčenlivost týkající se odměňování. Doložky mlčenlivosti jsou v těchto případech nepřípustné, jejich ujednání by bylo nicotné a zaměstnavateli v této souvislosti hrozí sankce.
Tato novinka je první vlaštovkou rozsáhlých změn vycházejících z evropské směrnice o transparentním odměňování. Pokud máte ve svých pracovních smlouvách nebo vnitřních předpisech podobná ustanovení, je nejvyšší čas je odstranit.
Co přinese nová směrnice o transparentním odměňování
Úpravu českých předpisů zatím zákonodárci hotovou nemají, základní obrysy už ale jsou jasné. Směrnice zavádí povinnosti, které budou platit pro všechny zaměstnavatele bez ohledu na jejich velikost.
Zapomeňte na otázku „Jaké máte platové očekávání?” bez toho, abyste uchazečům poskytli vodítko. Nově budete například muset v pracovních inzerátech uvádět počáteční mzdu nebo její rozpětí nebo informovat o případné kolektivní smlouvě**.** Při výběrových řízeních se personalisté budou muset vyvarovat se dotazů na historii odměňování uchazečů. To má zajistit, aby se nepřenášely platové rozdíly mezi muži a ženami z jednoho zaměstnání do dalšího.
Transparentnost uvnitř firmy
Každý zaměstnanec získá právo znát kritéria pro stanovení své mzdy a možný kariérní postup. Má také nárok znát průměrné odměny mužů a žen ve své kategorii pracovníků i vysvětlení případných nesrovnalostí. Tyto informace budete muset jako zaměstnavatel poskytnout do dvou měsíců od chvíle, kdy o ně zaměstnanec požádá. Zaměstnanci navíc budou mít právo o své mzdě mluvit s kýmkoliv, pokud to bude za účelem prosazování rovného odměňování.
Reporting podle velikosti firmy
Pro větší zaměstnavatele přibude povinnost pravidelného reportování rozdílů v odměňování:
- 250+ zaměstnanců: každoroční reporting od června 2027
- 150-249 zaměstnanců: každé 3 roky od června 2027
- 100-149 zaměstnanců: každé 3 roky od června 2031
Pokud se mezi průměrnými odměnami žen a mužů v jakékoliv kategorii ukáže rozdíl větší než 5 % a nedokážete jej objektivně zdůvodnit, čeká vás společné posouzení odměňování se zástupci zaměstnanců a náprava do šesti měsíců.
Prevence je lepší než soudní spory
Pravidlo rovného odměňování platí v českém právu již dnes – směrnice pouze zpřísňuje jeho kontrolu. Důsledné nastavení transparentních pravidel není jen plněním zákonné povinnosti, ale především ochranou před spory, které mohou trvat roky a způsobit značné reputační i finanční škody.
Až k Nejvyššímu soudu se letos po šesti letech dostal případ nerovného odměňování, ve kterém Frank Bold Advokáti zastupují zaměstnankyni pobírající výrazně méně peněz než mužský kolega, který nastoupil po ní. Nejvyšší soud v rozsudku mimo jiné zdůraznil, že zaměstnavatel musí dodržovat vlastní vnitřní mzdové předpisy.
Začněte s přípravou již nyní
Čas do června 2026 může vypadat jako dostatek prostoru, ale realita bude jiná. České předpisy zákonodárci pravděpodobně přijmou na poslední chvíli a mezi přijetím a účinností upravených pravidel tak nejspíše nebude moc času. Proto doporučujeme se předem připravit. Řadu kroků můžete udělat již nyní:
- Proveďte audit současného systému odměňování – identifikujte případné mzdové rozdíly a jejich příčiny.
- Revidujte pracovněprávní dokumentaci – odstraňte doložky mlčenlivosti a připravte transparentní popis pozic.
- Vytvořte kategorie pracovníků podle objektivních kritérií.
- Nastavte jasná a genderově neutrální kritéria pro hodnocení práce.
Další články
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.




