Právní Kontroverze s Danielem Pospíšilem: Jak AI mění právní praxi, výuku i odpovědnost právníků
Generativní AI se z experimentu stala tichým spolutvůrcem právní práce – od rešerší a smluv po interní agendy firem. V nové epizodě Právních kontroverzí vede Petr Agha rozhovor s Danielem Pospíšilem o tom, kde má AI v právu své místo, co musí zůstat doménou lidského úsudku a odpovědnosti, jak se mění profil „dobrého juniora“ i podoba právnického vzdělávání. Řeč přijde i na potřebu profesního AI code of conduct, který ochrání důvěrnost, dohled nad automatizací a vysvětlitelnost práva v éře algoritmů.
Generativní modely vstoupily do právního světa téměř nenápadně – nejprve jako experiment, dnes jako samozřejmá součást agendy advokátních kanceláří, interních právních oddělení i právnických fakult. Právo tak stojí před tichou, ale zásadní otázkou: kde ještě mluví právník a kde už promlouvá systém, který nikdo nikdy nezvolil?
V nové epizodě pořadu Právní kontroverze vede Petr Agha rozhovor s Danielem Pospíšilem o tom, jak AI proměňuje samotnou podstatu právní práce – od prvních rešerší a rutinních úkonů až po strategická rozhodnutí, která nesou odpovědnost vůči klientovi i vůči právnímu státu. Nejde jen o technické nástroje, ale o to, jak se mění profil „dobrého juniora“, první roky praxe, supervize i vnitřní kultura právních týmů.
Rozhovor se zároveň obrací k právnickému vzdělávání: fakulty už nemohou předstírat, že AI je podvod, se kterým je třeba bojovat, ale musí ji uchopit jako skutečnost, která vyžaduje nová pravidla integrity, originality a práce se zdroji. Host i moderátor proto hledají podobu digitálně gramotného právníka, jenž umí AI využít, aniž by rezignoval na profesní etiku, a uvažují nad tím, zda právnická obec nepotřebuje vlastní AI code of conduct – rámec, který chrání důvěrnost, dohled nad automatizací a vysvětlitelnost rozhodnutí.
Epizoda je pozvánkou k úvaze, zda AI v právu přijmeme jen jako levnou zkratku, nebo jako příležitost znovu promyslet, v čem spočívá lidská odpovědnost v profesi, jež stojí na důvěře. Podcast Právní kontroverze naleznete na portálu Právní prostor a na našich kanálech na
a Spotify
.
Další články
Právní Kontroverze s Františkem Korbelem: Stavební zákon – jedno razítko, mnoho otázek
V další epizodě podcastu Právní kontroverze mluví Petr Agha s advokátem a specialistou na správní právo Františkem Korbelem o novele stavebního zákona. Na první pohled jde o technické téma. Ve skutečnosti se ale vede spor o mnohem víc: kdo rozhoduje o podobě území, jak silnou roli má mít stát, co má zůstat obcím a kam až může zajít snaha zrychlit výstavbu.
Právní Kontroverze s Romanem Horáčkem: AI a digitalizace justice - mezi efektivitou, odpovědností a důvěrou
Digitalizace justice dnes není jen otázkou informačních systémů, elektronických spisů či rychlejší komunikace mezi soudy a účastníky řízení. Stává se tématem, které zasahuje samotné základy fungování právního státu. V okamžiku, kdy do tohoto prostředí vstupuje umělá inteligence, přestává jít pouze o modernizaci nástrojů. Otevírá se debata o tom, jak se může proměnit způsob práce s právem, jaké místo má technologie v procesu rozhodování a kde zůstává nezastupitelná lidská odpovědnost.
Právní Kontroverze: Aleš Rozehnal - kde končí digitalizace státu a začíná proměna demokracie
Digitalizace státu může být dobrá zpráva: služby jsou dostupnější, procesy srozumitelnější a méně závislé na improvizaci. V ideálním případě přináší i více právní jistoty. E-demokracie však začíná ve chvíli, kdy už nejde jen o administrativní komfort, ale o ústavu v praxi: o to, jak se formuje politická vůle, jak se legitimizuje výkon veřejné moci a jak se chrání politická práva. Digitální prostředí totiž umí měnit podmínky procedury nenápadně – tak, že zásadní posun může vypadat jako pouhá modernizace.
Právní Kontroverze s Vratislavem Beranem: Vánoční slevy, e-shopy a hranice ochrany spotřebitele
V nové epizodě podcastu Právní kontroverze moderátor Petr Agha mluví s Vratislavem Beranem, vedoucím právního oddělení České obchodní inspekce, o tom, jaké trhliny v ochraně spotřebitele se v předvánočním období odhalují nejzřetelněji – od kapacit dozorových orgánů přes praktiky obchodníků až po limity vymahatelnosti práva v digitálním prostředí.
Právní Kontroverze s Petrem Kolářem: Svět po konci dějin
Po roce 1989 se zdálo, že svět dospěl do bodu konečného smíření. Liberalismus se stal univerzálním jazykem, právo jeho gramatikou a trh jeho vírou. Všichni jsme tehdy mluvili o „konci dějin“ – o vítězství rozumu nad ideologií. Jenže o třicet let později místo jistoty přichází únava, polarizace a ztráta důvěry.
