První systematická ochrana práv advokátů a jejich postavení v justičním systému
Ve Štrasburku byla 14. listopadu 2025 za Českou republiku slavnostně podepsána Úmluva Rady Evropy o ochraně profese advokáta, která představuje první právně závazný mezinárodní dokument výhradně věnovaný ochraně advokacie.
Text dokumentu reaguje na rostoucí útoky na advokáty v Evropě a zavádí jasná pravidla pro zajištění jejich nezávislosti, důvěrnosti komunikace, ochrany před zastrašováním a posílení profesních komor. Nově zřízený dohledový orgán GRAVO bude dohlížet na plnění závazků a umožní i individuální stížnosti.
Impuls k vypracování právně závazného nástroje dala již v roce 2016 Rada evropských advokátních komor (CCBE) a do celého již více než osmiletého přípravného procesu se intenzívně zapojila i Česká advokátní komora.
Úmluva vytváří právní rámec pro ochranu advokátů při výkonu jejich profese, a podporuje tak základní principy právního státu. Jejím účelem je posílit ochranu profese advokáta a právo vykonávat ji nezávisle a bez diskriminace, nepřípustných překážek či zásahů nebo vystavení útokům a hrozbám.
Podpis úmluvy česká advokacie vítá, vnímá ho především jako zásadní krok k posílení postavení advokátů. „Jsem velmi ráda, že úmluva byla po letech příprav podepsána a považuji za téměř symbolické, že se tak stalo takřka v předvečer 17. listopadu, kdy si Česká republika připomíná události listopadové revoluce z roku 1989. Pro nás advokáty a advokátky jde o skutečně historický milník — poprvé máme mezinárodně závazný právní akt, který systematicky chrání práva advokátů a advokátek a jejich postavení v justičním systému,“ říká předsedkyně České advokátní komory Monika Novotná.
Podle Moniky Novotné ú_mluva posiluje nezávislost advokacie, zajišťuje, že advokáti mohou vykonávat svou činnost bez zastrašování, hrozeb či neoprávněných zásahů, a zavazuje státy vyšetřovat útoky na advokáty. „Pro Českou advokátní komoru je to významný krok směrem k zajištění právní jistoty a bezpečí pro všechny advokáty, což přímo přispívá k ochraně práv občanů a posílení právního státu. Budeme aktivně usilovat o to, aby Česká republika úmluvu ratifikovala co nejdříve,“_ dodala předsedkyně ČAK Monika Novotná.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




