Smluvní podmínky sociálních sítí: Jaká má Facebook, Instagram a spol. práva k Vašemu obsahu?
Sociální sítě se staly nedílnou součástí našeho každodenního života.
Aby mohly fungovat, musí jejich uživatelé přijmout a dodržovat určité dokumenty (které můžeme označit např. jako uživatelské podmínky). Tyto dokumenty obsahují pravidla a zásady, které upravují Vaše práva a povinnosti na sociální síti. Můžeme v nich najít např. postoupení práv ke zveřejněnému obsahu na provozovatele dotyčné sociální sítě, pravidla týkající se reklamy a marketingu a v neposlední řadě také obecná pravidla chování. Těm, kteří tyto podmínky nedodržují, v nejhorším případě hrozí i smazání účtu.
Dnes se po obecném úvodu podíváme především na otázku, komu “patří” práva k obsahu, který na sociálních sítích sdílíme.
Je potřeba předznamenat, že ne všechno, co se ve smluvních podmínkách sociálních sítí píše, můžou sociální sítě také prosadit u soudu. Co všechno si můžou dovolit provozovatelé Facebooku,[1] Youtube,[2] Instagramu[3] a spol., a co už nikoli, si naznačíme nejen v tomto příspěvku, ale i v jeho pokračování, které se bude věnovat především pravidlům pro propagaci na sítích.
Uživatelská smlouva jako základ
Každý, kdo se zaregistruje na sociální síti, uzavře s provozovatelem této sítě také uživatelskou smlouvu. Obsah této smlouvy plyne z obchodních podmínek (podmínek používání) a pravidel o ochraně osobních údajů, s nimiž musíte souhlasit zaškrtnutím políčka – v tomto ohledu nemáte žádný prostor pro vyjednávání.
Síla sociálních sítí
Při výkladu podmínek používání sociální sítě musíme reflektovat to, že sociální sítě mohou vzhledem ke své velikosti ovlivnit veřejné mínění a že mají o poznání silnější postavení než jejich uživatelé.
A protože sociální sítě pomáhají utvářet veřejné mínění, musí se řídit zejména obecnými hodnotovými rozhodnutími společnosti a zohledňovat základní práva svých smluvních partnerů (vč. práva na svobodu projevu).
Jaká práva k obsahu „si platformy udělují“?
V podmínkách používání byste měli věnovat zvláštní pozornost pravidlům o udělení práv ke zveřejňovanému obsahu. V podmínkách používání sociálních sítí je totiž obvykle uvedeno, že jim udělujete velmi rozsáhlá práva ke všemu, co zveřejníte.
Sociální sítě jsou tedy „zdarma“, ale rozhodně ne bez protiplnění.
Tak např. podle odst. 3.1 podmínek používání Facebooku poskytujete této sociální síti „nevýhradní, převoditelnou, sublicencovatelnou, bezplatnou a celosvětovou licenci na používání jakéhokoli obsahu duševního vlastnictví zveřejněného na Facebooku nebo v souvislosti s ním. To se týká Vašich fotografií a videí, které zveřejníte na Facebooku.”
Přijetím podmínek používání tedy souhlasíte s tím, že Vám Facebook za poskytnutí této licence nebude platit. To znamená, že společnost Meta může na Vašem obsahu vydělávat, aniž byste z něj obdrželi podíl. Pokud chcete Facebook používat, nemůžete proti tomu v podstatě vůbec nic namítat.
V zásadě totéž platí i na Instagramu – i on (resp. Meta) od Vás získává nevýhradní, bezplatnou, sublicencovatelnou, celosvětovou licenci k použití veškerého obsahu, který zveřejníte prostřednictvím Instagramu.
Pokud chcete používat YouTube, udělujete Googlu práva k videím, která zveřejňujete. Podobně jako u klasických sociálních sítí zahrnují tato práva použití, reprodukci, šíření, vytváření odvozených děl, vystavování, předvádění a poskytování sublicencí. Jedná se o celosvětovou, nevýhradní a bezplatnou licenci umožňující Googlu šířit a používat Vaše videa pro propagační účely. Tato licence zaniká, jakmile video odstraníte.
Limity „regulační moci“ sociálních sítí
Platformy mají legitimní zájem na tom, aby jejich sítě vydělávaly peníze. Aby toho mohly dosáhnout, musí mít možnost vytvářet určitá pravidla. Tato pravidla jim také mohou umožnit, aby zakázaly určitý problematický obsah, který je v rozporu s pravidly sítě. Na druhou stranu však jejich smluvní podmínky nemohou obsahovat úplně všechno. Řada ustanovení smluvních podmínek sociálních sítí by u soudu neobstála.[4] To se může týkat i výše uvedených licenčních ujednání.
Podmínky používání platforem musí splňovat požadavek transparentnosti. Jejich formulace nesmí vytvářet neodůvodněný prostor pro „přizpůsobování“ výkladu potřebám konkrétní situace a potřebám předmětné sítě.
Sociální sítě nesmí svými podmínkami používání a jejich výkladem popírat své vlastní rozhodnutí být sociální sítí a komunikační platformou otevřenou všem.
Závěr: Smluvní podmínky sociálních sítí a Vaše práva (k obsahu)
V tomto článku jsme se podívali především na to, jaká práva mají provozovatelé sociálních sítí k obsahu, který na těchto sítích sdílíte. Uživatelské podmínky sociálních sítí obvykle obsahují ustanovení, která provozovatelům přiznávají rozsáhlá práva k Vašemu obsahu, včetně práva na jeho použití, reprodukci a distribuci.
Sociální sítě se při vytváření podmínek používání a jejich výkladu nesmí řídit subjektivním hodnocením. Musí poskytovat objektivní kritéria, která zohledňují svobodu projevu uživatelů. Z toho plyne, že existují limity toho, co mohou sociální sítě regulovat a prosazovat. Sociální sítě mj. nesmějí svými podmínkami popírat svou deklarovanou povahu otevřených komunikačních platforem. Musí také zajistit, aby uživatelé mohli svá práva uplatňovat a aby se mohli bránit, pokud sociální sítě jejich práva nerespektují.
Pokud nějakou sociální síť používáte, ať již soukromě, nebo pro svůj business, měli byste si vyhodnotit rizika, která se pojí s možným porušením podmínek používání dané sociální sítě. K tomu Vám mohou pomoci i advokáti, kteří smluvní podmínky sociálních sítí dobře znají a kteří si tyto stohy nepříliš zábavných textů přečetli za Vás.
[1] Facebook vyžaduje, abyste při registraci přijali několik souborů pravidel, nazývaných také podmínky používání, a dodržovali je při své každodenní činnosti. Pokud plánujete provozovat firemní stránku na Facebooku, jsou pro Vás důležitá zejména následující pravidla:
- 1. Obecné podmínky používání Facebooku: https://www.facebook.com/legal/terms
- 2. Zásady ochrany osobních údajů: https://www.facebook.com/about/privacy/
- 3. Zásady komunity na Facebooku: https://www.facebook.com/communitystandards
- 4. Podmínky používání stránek, skupin a událostí na Facebooku: https://www.facebook.com/page_guidelines.php
- 5. Zásady pro reklamu na Facebooku: https://transparency.fb.com/policies/ad-standards/
- 6. Podmínky pro samoobslužné reklamy: https://www.facebook.com/legal/self_service_ads_terms
- 7. Platební podmínky: https://www.facebook.com/payments_terms
[2] I videoportály jako je YouTube využívají soubor pravidel, které musíte dodržovat, pokud chcete portál používat. V opačném případě musíte počítat s tím, že s Vámi YouTube ukončí smlouvu.
- 1. Podmínky poskytování služeb: https://www.youtube.com/t/terms
- 2. Podmínky používání placených služeb na YouTube: https://www.youtube.com/t/terms_paidservice
- 3. Komunitní standardy YouTube: https://www.youtube.com/t/community_guidelines
- 4. Zásady doporučování odběratelů YouTube: https://support.google.com/youtube/answer/6051134?hl=de
[3] Instagram má svůj vlastní katalog smluvních podmínek. Pokud chcete používat Instagram, jsou pro Vás důležité zejména následující dokumenty:
-
- Smluvní podmínky Instagramu: https://help.instagram.com/478745558852511
- 2. Pokyny pro inzerci na Instagramu: https://help.instagram.com/1554245014870700/?helpref=hc_fnav
- 3. Zásady ochrany osobních údajů: http://instagram.com/legal/privacy/
- 4. Zásady komunity na Instagramu: http://help.instagram.com/477434105621119?helpref=page_content
[4] Existuje např. řada zahraničních rozhodnutí, která potvrzují nevymahatelnost pravidel o zablokování účtu – viz zde: https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/za-jakych-podminek-mate-pravo-na-obnoveni-zablokovaneho-uctu-na-linkedinu
Další články
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
Uznání postoupené pohledávky za pravou
Postoupenému dlužníku zůstávají v souladu s § 1884 odst. 1 o. z. zachovány námitky vůči pohledávce, které měl v době postoupení. Občanský zákoník však v § 1884 odst. 2 o. z. rovněž stanoví, že jestliže dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.




