Podvody na internetu jsou stále častějším problémem, a proto je nezbytné vědět, jak rozpoznat podvodný e-shop, jaká práva má spotřebitel a jak postupovat v případě, že se stane obětí nekalého jednání. Právní rámec ochrany spotřebitele je upraven především v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
Brno 7. března (ČTK) - Česká obchodní inspekce (ČOI) má pravomoc sestavovat seznam rizikových e-shopů. Jde o součást její poradenské a informační činnosti, rozhodl Nejvyšší správní soud (NSS). Zamítl stížnost firmy, která zařazení svých e-shopů na seznam považovala za nezákonný zásah.
Praha 5. března (ČTK) - Zřídit Národní kybernetické centrum (NKC) podle unijního nařízení o kybernetické solidaritě dostal dnes podle výsledků zasedání od vlády za úkol Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Mgr. Tomáš Procházka je předním odborníkem na pracovní právo a partnerem advokátní kanceláře Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o., kde se zaměřuje na pracovněprávní spory, kolektivní vyjednávání, odpovědnost manažerů a strategické otázky pracovního práva. V rozhovoru probereme nejvýznamnější změny v pracovním právu, včetně rovnoprávnosti dohodářů a pracovních poměrů, práce na dálku, flexinovelu zákoníku práce a dopad digitalizace a umělé inteligence na HR procesy a právní rizika algoritmického rozhodování.
Od 1. července 2024 vstoupila v účinnost novela zákona o základních registrech, která zavádí nový registr zastupování. Tento systém bude sloužit jako centrální úložiště digitálních plných mocí, čímž výrazně usnadní jejich vystavování a správu.
S ohledem na rostoucí finanční hodnotu mediálních práv ve sportovním odvětví lze očekávat sílící tlak na zefektivnění právní ochrany zainteresovaných subjektů.
Nákupy přes internet jsou dnes samozřejmostí. Po lednových nákupech, kdy jsme si dopřáli výhodné povánoční slevy, přichází otázka, co dělat, když objednané zboží nesplní očekávání nebo vykazuje vady. Reklamace může být stresujícím procesem, ale pokud znáte svá práva a správný postup, může být celý proces mnohem jednodušší.
Účelem a smyslem následujícího článku je stručně zhodnotit skutečný stav fungování soudu ve smyslu užití nových informačních technologií v rámci civilního řízení sporného, zamyslet se nad možnostmi zapojení nových technologií (tj. AI) do práce soudce a jeho rozhodovací činnosti, jakož i zhodnotit rizika a případné prostředky prevence dopadů těchto rizik.
Unijní nařízení eIDAS přineslo značné rozvolnění požadavků, kladených na elektronické podpisy. Ani původní právní úprava nevylučovala existenci tzv. prostých elektronických podpisů, nicméně i po nich požadovala, aby „někomu patřily“ a umožňovaly ověřování identity podepsané osoby – a to i ve vazbě na konkrétní podepisovaný obsah. Dnes už od nich není nic takového požadováno, a tak prostým elektronickým podpisem může být i něco zcela anonymního, například smajlík či jiný emotikon, co není nijak vázáno ani na konkrétní identitu podepisující osoby, ani na konkrétní podepisovaný obsah, a nemusí tak postačovat k zachování písemné formy. Jak se s nezávislostí na konkrétním obsahu vyrovnávají služby pro on-line podepisování, jako DocuSign, DigiSign, Signi, Podpisovna atd., aby mohly zachovávat písemnou formu?
Prosté elektronické podpisy, vytvářené v rámci služeb pro on-line podepisování (jako je DocuSign, DigiSign, Signi, Podpisovna a další) posuzujeme podle toho, co nám o nich říká příslušná služba – je to ona, kdo nám dosvědčuje identitu podepsané osoby. Proto velmi záleží na tom, jak důkladně si služba sama ověřuje identitu svých uživatelů. V závislosti na cenovém plánu i volbě uživatele se může spokojit i s neověřenou a pouze deklarovanou identitou, kterou přenáší i do svých záznamů o provedených úkonech, a která nemusí vždy odpovídat skutečnosti. Tyto záznamy je proto nutné pozorně číst a vyhodnocovat. Zvláště mají-li sloužit jako důkazy v případě nějakého sporu.
