GDPR

Slovensko chystá nové zákony o ochraně osobních údajů. Oddělují policejní režim, omezují duplicity s GDPR a reagují na hrozby jako deepfake.

Rozvoj umělé inteligence a algoritmického zpracování dat zásadně proměňuje podobu spotřebitelských smluv. Zatímco tradiční spotřebitelský vztah vycházel z určité standardizace podmínek a rovnosti přístupu ke zboží či službám, dnešní digitální realita se tomuto ideálu čím dál více vzdaluje. V prostředí e-commerce dochází k masivní personalizaci nabídek, cen i smluvních podmínek – často bez vědomí spotřebitele a bez jakékoli transparentnosti.

Německý Spolkový soudní dvůr na konci minulého roku rozhodoval v případě úniku osobních údajů více než 500 milionů uživatelů Facebooku.[1] Osobní údaje byl získány pomocí tzv. scrapingu a byly zveřejněny na internetu. Soud uzavřel, že ztráta kontroly uživatelů nad vlastními osobními údaji sama o sobě představuje nemajetkovou újmu a další konkrétní nepříznivý dopad na uživatele není třeba zkoumat.

Úřad pro ochranu osobních údajů („ÚOOÚ“) zveřejnil svůj kontrolní plán pro rok 2025. Jde o dokument, který každoročně signalizuje, na co se správci a zpracovatelé osobních údajů mají v daném období připravit. Tentokrát ÚOOÚ jednoznačně cílí na některé klíčové oblasti, kde se stýká nedostatek právní jistoty s technologickým pokrokem – a současně mají silný společenský přesah.

Úřad pro ochranu osobních údajů (“Úřad”) zveřejnil svůj kontrolní plán na rok 2025. Letos se zaměří mimo jiné na slevy podmíněné účastí ve věrnostních programech.

Evropské dozorové úřady pro ochranu osobních údajů, např. britský ICO, francouzský CNIL nebo belgický úřad DPA, výrazně zpřísnily pravidla pro používání cookie lišt a boj proti klamavým návrhovým vzorcům („dark patterns“).

Jak souvisí úrokové sazby a GDPR? Společným bodem je transparentnost a (ne)ochota některých finančních institucí poskytnout klientům informace o automatizovaném zpracování jejich dat.

Ministerstvo spravedlnosti vydalo praktický návod pro whistleblowing officery. Popisuje v něm i řešené problémy a nedostatky oznamovacích systémů.

Soudní dvůr nařídil Evropské komisi odškodnit německého občana za škodu způsobenou porušením předpisů o ochraně osobních údajů. Jednalo se o přenos dat do USA prostřednictvím webových stránek Komise pro „Konferenci o budoucnosti Evropy“.

Evropské úřady pro ochranu osobních údajů kontrolovaly, jak správci plní povinnosti při vyřizování žádostí o přístup k osobním datům. Úřady identifikovaly sedm typických chyb. Které to jsou a jak se jim vyhnout?