lidská práva

Když právo není nic, vzpomínáte na film Den poté, který zobrazuje postkatastrofickou situaci, kdy na severní polokouli nasněžily desítky metrů sněhu? A nějací dva hlavní hrdinové se nacházejí v New Yorku a snaží se tam přežít a zachovat si teplo. Tak co nejprve udělají? No, do toho ohýnku, který si tam nějak rozdělají, jako první naházejí daňové kodexy. Daňové kodexy, protože prostě právo v tu chvíli není vůbec nic. A myslím si, že to je docela dobrý úvod toho, co bych chtěl tady povídat.

Rozhodování o rozsahu styku dítěte s nepečujícím rodičem bývá často ovlivněno obavami, zda bude rozhodnutí z jeho strany vůbec dodržováno. Právě s tímto se nedávno vypořádal Ústavní soud, když posuzoval případ, v němž obecné soudy odmítly rozšířit prázdninový styk s odůvodněním, že takové rozhodnutí by nebylo možné vykonat. Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 21.5.2025, sp. zn. II. ÚS 2423/24 a jeho dopadům na rozhodovací praxi v opatrovnických věcech.

Domácí násilí se bohužel vyskytuje častěji, než si mnoho lidí uvědomuje, a nezřídka je přítomno i v rodinách a vztazích, které navenek působí harmonickým dojmem. Nyní dochází ke změně, která by mohla obětem pomoci.

Letos si připomínáme významné výročí, 80 let od konce druhé světové války. 80 let od osvobození koncentračních táborů, jako byly Osvětim, Terezín a mnohých dalších. 80 let od konce holocaustu. Tábory smrti však představovaly pouze závěrečnou fázi řešení tzv. židovské otázky, jejíž kořeny sahají mnohem hlouběji do minulosti, k zavádění protižidovské legislativy. Většina veřejnosti si pravděpodobně vybaví alespoň některá z nacistických opatření: povinné nošení žluté hvězdy či důslednou segregaci. Ale byli to skutečně nacisté, kdo tyto zákony vytvořil, nebo pouze oprášili staletími „prověřené“ nástroje protižidovské diskriminace?

„Změna systému, ne klimatu.“ Tahle věta se stále častěji objevuje v diskusích o klimatické krizi – a začíná se promítat i do práva. Zatímco v Evropě se lidé domáhají svého práva na čisté životní prostředí u soudů chránících lidská práva, v jiných částech světa se mění samotné paradigma: místo toho, aby lidé chránili přírodu, dostává příroda sama práva.

Praha 25. května (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví (MZd) žádá vládu o peníze na vyplácení odškodného za nezákonné sterilizace. Dosud uznal resort žádosti více než 900 žen, z toho 200 v letošním roce. Do konce loňského roku, kdy měla lhůta pro jejich podání původně končit, vyplatilo přes 210 milionů korun.

Brno 20. května (ČTK) - Krajský soud v Brně navrhl Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o pobytu cizinců. Stanovuje, že pokud si cizinec k výslechu nepřivede vlastního tlumočníka, řízení o jeho pobytové žádosti skončí.

Rozhodování o tom, co je v nejlepším zájmu dítěte nízkého věku, patří k nejobtížnějším úkolům soudní praxe. Soudci byli v minulosti v těchto případech obvykle velmi opatrní, neboť si byli vědomi specifických vývojových potřeb malých dětí a citlivosti raného věku na změny v pečovatelském prostředí.

Praha 29. dubna (ČTK) - Na neuzavřené odškodnění obětí nucených sterilizací, vývoz zbraní do rizikových regionů, nevyužívání kvalifikace uprchlíků z Ukrajiny či nedostatečná opatření na ochranu klimatu poukazuje ve své výroční zprávě o stavu lidských práv mezinárodní organizace Amnesty International (AI).

...aneb rozdíly a podobnosti mezi zrušením Svědků Jehovových v Rusku a tím, o kterém se uvažuje v České republice.