Znásilnění je nepochybně velmi závažnou problematikou naší společnosti, která vyvolává obrovský rozruch o to víc, pokud je obětí tohoto trestného činu znásilnění osoba mladší patnácti let (dále jen “dítě”).
Když jsem se 1. března tohoto roku účastnil dalšího semináře k otázkám soudcovské etiky pořádaného Nejvyšším soudem, znovu jsem si uvědomil, jak důležité je se profesní etice opakovaně věnovat, zkoumat její rozsah, reálný dopad, principy, formulační přesvědčivost, míru závaznosti a v neposlední řadě její vymahatelnost, byť třeba jen kolegiální.
Při příležitosti stého výročí zahájení činnosti československého Ústavního soudu si autoři všímají jeho základního vymezení a také důvodů a projevů nevelké úspěšnosti v meziválečných ústavních poměrech.
Chcete si poslechnout příspěvky předních osobností nejen českého práva a ekonomie? Chcete si rozšířit obzory ve vybraných tematických oblastech? Chcete se setkat se zajímavými lidmi nejen z právního světa? Pokud jste alespoň na jednu otázku odpověděli „ano“, tak se neváhejte přihlásit na kongres Právní prostor 2023.
V rámci právní teorie a právní filosofie se téměř nesetkáme s tím, že by se někdo blíže zabýval intuicemi, city nebo emocemi.
Častokrát se vedou v justici i v akademické obci debaty o vhodnosti i rizicích užší specializace soudců. Příznivci myšlenky specializace argumentují tím, že hlubší vhled do konkrétní problematiky přinese rychlejší a přesvědčivější rozhodnutí, odpůrci pak namítají, že úzkým výsekem právních a mezilidských vztahů soudce ztrácí potřebný nadhled a širší vnímání společenských problémů. Aniž bych měl ambici tímto článkem onu věčnou debatu posunout dále, předložím vám zajímavé odůvodnění rozhodnutí, dokládající snahu soudu pochopit, analyzovat a v tržním prostředí také předvídat vývoj ceny spotřebního zboží, v konkrétním případě automobilu.
V následujícím rozhovoru se předsedy Nejvyššího správního soudu Karla Šimky ptáme mj. na změny, které by provedl v soudním řádu správním, kdyby měl tu možnost.
Cílem článku je potvrdit tezi o dvou možných trvajících paralelních směrech judikatury Ústavního soudu týkající se institutu podmíněného propuštění podle § 88 trestního zákoníku.
Lucemburk 2. března (ČTK) - Generální advokát Soudního dvora EU pokáral Polsko kvůli systému rozhodování o odchodu soudců na odpočinek. Ve své dnes zveřejněné zprávě generální advokát Athanasios Rantos došel k závěru, že způsob, jakým polské justiční úřady určují, zda prodlouží funkční období soudcům po dosažení důchodového věku, postrádá nezávislost a jasná kritéria.
Bezvýsledná exekuce je nežádoucím jevem, s kterým se ve státě můžeme setkat (a někdy se vyskytuje, zvláště u osob s mnohačetnými exekucemi či osob bez majetku, nevyhnutelně)
