občanský zákoník

Velkorysost, která může zamávat s dědictvím: Jak může darování dědici za života ovlivnit dědické nároky?
Svěřenský fond, rodinný majetek

Velkorysost, která může zamávat s dědictvím: Jak může darování dědici za života ovlivnit dědické nároky?

Úmrtí blízkého bývá téměř vždy obdobím náročných zkoušek vzájemných vztahů v rodině – mezi sourozenci, rodiči, dětmi a dalšími blízkými. Nad rámec ztráty, s níž se rodina musí vyrovnat, přichází záhy další náročná etapa, kterou je řízení o pozůstalosti; v jeho rámci pak dochází nezřídka k emočně vypjatým situacím, jichž se účastní právě výše zmínění členové rodiny.

Kolektiv autorů
Ústavní soud: Střídavá péče nemusí být 50:50
střídavá péče rodinné právo rodina

Ústavní soud: Střídavá péče nemusí být 50:50

Když se rodiče rozvádějí, jedním z nejdůležitějších rozhodnutí je, kdo se bude starat o děti. Pokud soud rozhodne o střídavé péči, mnoho lidí si představí model 50:50 – dítě tráví stejnou dobu s oběma rodiči. Nejnovější rozhodnutí Ústavního soudu z února 2025 ale znovu opakuje, že to není pravidlo a střídavá péče může mít více podob tak, aby odpovídala potřebách každé jednotlivé rodiny a dítěte.

Spring Walk
Prosté elektronické podpisy a komerční služby pro on-line podepisování – III.
Elektronický podpis

Prosté elektronické podpisy a komerční služby pro on-line podepisování – III.

Unijní nařízení eIDAS přineslo značné rozvolnění požadavků, kladených na elektronické podpisy. Ani původní právní úprava nevylučovala existenci tzv. prostých elektronických podpisů, nicméně i po nich požadovala, aby „někomu patřily“ a umožňovaly ověřování identity podepsané osoby – a to i ve vazbě na konkrétní podepisovaný obsah. Dnes už od nich není nic takového požadováno, a tak prostým elektronickým podpisem může být i něco zcela anonymního, například smajlík či jiný emotikon, co není nijak vázáno ani na konkrétní identitu podepisující osoby, ani na konkrétní podepisovaný obsah, a nemusí tak postačovat k zachování písemné formy. Jak se s nezávislostí na konkrétním obsahu vyrovnávají služby pro on-line podepisování, jako DocuSign, DigiSign, Signi, Podpisovna atd., aby mohly zachovávat písemnou formu?

Kolektiv autorů
Notářský zápis jako exekuční titul k vyklizení nemovitosti
Stavba, dům

Notářský zápis jako exekuční titul k vyklizení nemovitosti

Velký senát Nejvyššího soudu České republiky vydal dne 10. 4. 2024 pod č. j. 31 Cdo 225/2024-543 usnesení, v němž se zabýval problematikou notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti jako exekučního titulu k vyklizení nemovitosti (dále jen „Usnesení“). Velký senát Nejvyššího soudu České republiky se ve svém odůvodnění odchýlil od předchozího rozhodnutí a potvrdil, že notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti je exekučním titulem pro vyklizení nemovitosti.

Kolektiv autorů
Prosté elektronické podpisy a komerční služby pro on-line podepisování – I.
Elektronický podpis

Prosté elektronické podpisy a komerční služby pro on-line podepisování – I.

V poslední době se lze stále častěji setkat s podepisováním elektronických dokumentů prostřednictvím komerčních služeb pro on-line podepisování, jako jsou např. DocuSign, Adobe Sign, či tuzemské DigiSign, Podpisovna, Signi a další, a to pomocí tzv. prostých elektronických podpisů. Vznikají i první judikáty, které řeší spory o takto podepsané dokumenty. Co vlastně jsou prosté elektronické podpisy, co na jeden konkrétní případ jejich využití říkají loňská rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 20 C 176/2021–220 a Městského soudu č. j. 54 Co 217/2024-259, co naopak neříkají a v čem podle našeho názoru nejsou tato rozhodnutí zcela přesná?

Kolektiv autorů