občanský zákoník

Úmrtí blízkého bývá téměř vždy obdobím náročných zkoušek vzájemných vztahů v rodině – mezi sourozenci, rodiči, dětmi a dalšími blízkými. Nad rámec ztráty, s níž se rodina musí vyrovnat, přichází záhy další náročná etapa, kterou je řízení o pozůstalosti; v jeho rámci pak dochází nezřídka k emočně vypjatým situacím, jichž se účastní právě výše zmínění členové rodiny.

Praha 14. března (ČTK) - Pražský městský soud bude projednávat vůbec první hromadnou žalobu v Česku. Připustil ji proti firmě Postýlkov, která podle dřívějších informací nedodala desítkám zákazníků objednaný a zaplacený dětský nábytek.

Ústavní soud se ve svém – pro mnohé zásadním – nálezu ze dne 4. března 2025, sp. zn. I. ÚS 2293/23, zabýval otázkou, zda je nevyplacení úroku v případě vrácení cla vybraného v rozporu s právem EU za současného odkazu na možnost uplatnit nárok na náhradu škody podle zák. č. 82/1998 Sb., ústavně konformní.

Když se rodiče rozvádějí, jedním z nejdůležitějších rozhodnutí je, kdo se bude starat o děti. Pokud soud rozhodne o střídavé péči, mnoho lidí si představí model 50:50 – dítě tráví stejnou dobu s oběma rodiči. Nejnovější rozhodnutí Ústavního soudu z února 2025 ale znovu opakuje, že to není pravidlo a střídavá péče může mít více podob tak, aby odpovídala potřebách každé jednotlivé rodiny a dítěte.

V průběhu advokátní praxe se čas od času setkáváme s řešením případu úpravy péče, styku a výživného i na dítě trpící mentálním či fyzickým handicapem.

Judikátem měsíce jsme zvolili rozhodnutí Ústavního soudu, které mě mimořádně potěšilo.

Zatímco dříve byl proces odškodnění za úrazy na zledovatělém chodníku složitý, ale finální částka se pohybovala i ve stovkách tisíc korun, v poslední době se šance na zisk kompenzace snižuje.

Unijní nařízení eIDAS přineslo značné rozvolnění požadavků, kladených na elektronické podpisy. Ani původní právní úprava nevylučovala existenci tzv. prostých elektronických podpisů, nicméně i po nich požadovala, aby „někomu patřily“ a umožňovaly ověřování identity podepsané osoby – a to i ve vazbě na konkrétní podepisovaný obsah. Dnes už od nich není nic takového požadováno, a tak prostým elektronickým podpisem může být i něco zcela anonymního, například smajlík či jiný emotikon, co není nijak vázáno ani na konkrétní identitu podepisující osoby, ani na konkrétní podepisovaný obsah, a nemusí tak postačovat k zachování písemné formy. Jak se s nezávislostí na konkrétním obsahu vyrovnávají služby pro on-line podepisování, jako DocuSign, DigiSign, Signi, Podpisovna atd., aby mohly zachovávat písemnou formu?

Velký senát Nejvyššího soudu České republiky vydal dne 10. 4. 2024 pod č. j. 31 Cdo 225/2024-543 usnesení, v němž se zabýval problematikou notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti jako exekučního titulu k vyklizení nemovitosti (dále jen „Usnesení“). Velký senát Nejvyššího soudu České republiky se ve svém odůvodnění odchýlil od předchozího rozhodnutí a potvrdil, že notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti je exekučním titulem pro vyklizení nemovitosti.

V poslední době se lze stále častěji setkat s podepisováním elektronických dokumentů prostřednictvím komerčních služeb pro on-line podepisování, jako jsou např. DocuSign, Adobe Sign, či tuzemské DigiSign, Podpisovna, Signi a další, a to pomocí tzv. prostých elektronických podpisů. Vznikají i první judikáty, které řeší spory o takto podepsané dokumenty. Co vlastně jsou prosté elektronické podpisy, co na jeden konkrétní případ jejich využití říkají loňská rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 20 C 176/2021–220 a Městského soudu č. j. 54 Co 217/2024-259, co naopak neříkají a v čem podle našeho názoru nejsou tato rozhodnutí zcela přesná?