Částky vyplacené jako kompenzace následků dopravní nehody vytrvale rostou. Loni se průměrné odškodnění vyšplhalo na 998 tisíc korun, což je o 71 tisíc více než v roce 2021.
Jednání za právnickou osobu se může jevit jako zdánlivě jednoduché téma, nicméně praxe ukazuje, že mnohdy členové orgánů či zaměstnanci právnických osob nemají správnou vědomost o tom, zda jsou oprávněni právnickou osobu zastoupit či nikoliv.
V lednu byl na webu Právního prostoru zveřejněn dvojdílný článek „20 otázek: co učitelé smějí a co nesmějí, ale přesto to často dělají“.[1] S některými závěry se neztotožňuji, a proto se k tématu vracím. Ke všem 20 otázkám připojuji svůj pohled.
Vědění je významnou občanskoprávní skutečností.
Na základě rozboru právní úpravy, judikatury a komentářů bylo v předchozím teoretickém článku vyvozeno, že na kauci se pohlíží (nebo minimálně lze pohlížet) jako na dluh pronajímatele vůči nájemci, a to včetně souvisejícího úroku. V druhém (tj. praktickém) článku, nechť je teorie uvedena do praxe.
Rozsáhlá novela občanského zákoníku přináší novou, ucelenou úpravu poskytování digitálního obsahu. Zavádí nový smluvní typ, zvláštní práva z vadného plnění a další.
K sepsání tohoto výkladu mne „donutila“ praxe a mnoho dotazů z řad podepisujících. Tápou v tom, na který dokument patří vlastnoruční podpis a na který jen podpis.
Smluvní pokuta je častým smluvním mechanismem postihujícím porušení sjednané povinnosti jednou ze smluvních stran. Jelikož však vůle stran nemůže být při sjednávání a uplatňování smluvní pokuty bezbřehá, obsahuje občanský zákoník řadu korekčních mechanismů; jedním z nich je tzv. moderace smluvní pokuty.
Ač se zpožděním, přeci. Začátkem tohoto roku nabyla účinnosti velká novela občanského zákoníku, která mimo jiné zavádí i nový smluvní typ – smlouvu o poskytování digitálního obsahu. Doposud se smluvní strany řídily obecnou úpravou o spotřebitelích, kde byl digitální obsah upraven jen velmi povrchně. Novela implementuje směrnici (EU) 2019/770 a směrnici (EU) 2019/771, v níž jsou detailně popsány hlavní důvody pro zavedení nových pravidel, zejména pak digitalizace trhu, potřeba zvýšení ochrany spotřebitele a jednotná pravidla pro celý evropský trh.
Představme si situaci, kdy se v blízkosti vašeho pozemku či nemovitosti nachází stavba, která je ve špatném stavu a k tomu se její vlastník či uživatel nechová k sousedícímu okolí zrovna vhodně, neboť jej zamořuje odpadky nebo jinými nežádoucími látkami, jako je například kouř či zápach. Jak se proti tomuto stavu bránit? Jak se domoci nerušeného užívání vlastního majetku? Možnosti řešení této nežádoucí situace nastíním v příspěvku níže.
