Finanční právo

Podvody s autorizovanými platbami jsou v současné době považovány za nejrozšířenější typ platebních podvodů. Každý rok na jejich základě provedou klienti bank nacházející se v EU podvodné transakce celkově v řádech několika set milionů eur. Tato suma a počet úspěšných incidentů navzdory značné informač­ní osvětě ze strany médií a zvyšujícím se ochranným opatřením ze strany poskytovatelů platebních služeb neustále narůstá. Z právního pohledu tak vyvstává otázka, zda vůbec a případně jaké existují v současné době právní nástroje ke snížení výskytu těchto podvodů a zvýšení právní ochrany klientů bank, tedy slabší strany, na které se tento článek primárně zaměří.

Novela zákona o DPH přináší nové povinností pro podnikatele – povinnost vrátit odpočet z faktury neuhrazené do 6 měsíců po splatnosti.

Tisíce českých firem čeká od ledna zrušení srážkové daně pro zahraniční členy jejich statutárních orgánů. Pokud jednatel nebo člen představenstva pobírá za rok více než 36násobek průměrné mzdy, bude muset navíc podat i daňové přiznání.

Nejvyšší správní soud potvrdil, že druhou šanci nedostanou.

Směrnice EU o spotřebitelských úvěrech, jejíž principy mají členské státy začlenit do vnitřní legislativy nejpozději do 20. listopadu 2025, zpřesňuje pravidla pro posuzování úvěruschopnosti žadatelů. Změny se dotknou každého, kdo bude žádat o běžný spotřebitelský úvěr a dle české transpozice také o hypotéku.

Evropská unie dlouhodobě usiluje o zvýšení transparentnosti podnikání a o větší důraz na udržitelnost. Přijetím směrnice o nefinančním reportingu (dále jen „CSRD“) byla povinnost nefinančního reportingu zásadně rozšířena.

Ústavní soud se postavil na stranu finanční správy a posvětil doměření daně a penále emitentovi ve spojení s korunovými dluhopisy.

Od loňského července je v Česku možné sdílet elektřinu mezi rodinami, bytovými domy, obcemi či podniky – podobně jako některých jiných zemích EU. Nový institut byl zaveden s cílem posílit energetickou soběstačnost a snížit přetížení sítě. Jeho daňové dopady však zůstávají v některých aspektech i po roce nejasné.

V červenci 2025 byla schválena novela zákona o účetnictví, která zásadně mění pravidla pro povinný audit a kategorizaci účetních jednotek.

Zásadní změna zákona o daních z příjmů – zrušení srážkové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Jaké konkrétní změny vláda navrhuje, se dočtete níže.

V článku se dočtete o zakotvení nových pravidel ohledně nemovitostí a DPH platných od 1. července 2025

Bitcoin a další kryptoměny již dávno nejsou jen okrajovým tématem pro technologické nadšence. Stále častěji plní titulky médií, stávají se předmětem veřejných debat a přitahují pozornost politiků i centrálních bank po celém světě. Tento rostoucí význam se nevyhnul ani České republice, kde vyvrcholil přijetím nové legislativy upravující jejich daňový režim s účinností od 15. února 2025[1]. Nová pravidla, zejména zavedení tříletého časového testu pro osvobození příjmů z prodeje kryptoměn dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), přibližují Česko k modelům s časovým testem známým ze zahraničí. Jaké jsou tedy konkrétní podmínky a úskalí české právní úpravy?

Úřad evropského veřejného žalobce (European Public Prosecutor’s Office, dále jen EPPO) je jedním z nejvýznamnějších právních nástrojů, které Evropská unie vytvořila za účelem zajištění ochrany a efektivního vymáhání svých finančních zájmů.

Stablecoiny představují specifickou kategorii kryptoaktiv, jejichž hlavním cílem je stabilizace hodnoty. Na rozdíl od běžných kryptoměn, jako je Bitcoin nebo Ethereum, jejichž cena je vystavena značné volatilitě v důsledku nabídky a poptávky na trhu, jsou stablecoiny navázány na hodnotu určitého podkladového aktiva – typicky fiat měny[1], jako je americký dolar (např. USDT, USDC), případně komodity nebo koše aktiv. Tím se liší nejen svou funkcí, ale také očekáváním jejich držitelů a způsobem využití – nefungují primárně jako spekulativní investiční nástroj, ale spíše jako prostředek směny nebo uchovatel hodnoty v kryptoměnovém ekosystému.

V běžném životě se nám může stát, že náš příbuzný potřebuje opakovaně vozit k lékaři na vyšetření. Ze zdravotních důvodů se nemůže přepravovat sám a my jsme ochotni ho k lékaři vozit. Zdravotní pojišťovna by mohla tyto cesty zpětně proplatit.