Právní Kontroverze s Romanem Horáčkem: AI a digitalizace justice - mezi efektivitou, odpovědností a důvěrou
Digitalizace justice dnes není jen otázkou informačních systémů, elektronických spisů či rychlejší komunikace mezi soudy a účastníky řízení. Stává se tématem, které zasahuje samotné základy fungování právního státu. V okamžiku, kdy do tohoto prostředí vstupuje umělá inteligence, přestává jít pouze o modernizaci nástrojů. Otevírá se debata o tom, jak se může proměnit způsob práce s právem, jaké místo má technologie v procesu rozhodování a kde zůstává nezastupitelná lidská odpovědnost.
V této epizodě se soustředíme na klíčové napětí mezi efektivitou a legitimitou. AI slibuje rychlejší práci s rozsáhlými spisy, přesnější vyhledávání judikatury i podporu při formulaci právní argumentace. Zároveň však vyvolává otázku, zda pouhé zrychlení procesů automaticky znamená jejich zkvalitnění. Přemýšlíme nad tím, zda může být umělá inteligence pouze sofistikovaným asistentem, nebo zda – byť nepřímo – začíná spoluutvářet samotné rozhodovací úvahy.
Rozhovor se dotýká i hranic technologické podpory. Jak daleko může AI vstupovat do interpretace práva? Může pomáhat strukturovat argumentaci, aniž by narušila autonomii soudce? A jak rozpoznat moment, kdy se z podpůrného nástroje stává faktor, který má vliv na výsledek řízení? Tyto otázky nejsou technické, ale zásadně hodnotové.
Významnou část debaty věnujeme transparentnosti a důvěře veřejnosti. Justice stojí na přesvědčení, že rozhodování je nejen zákonné, ale i spravedlivé a srozumitelné. Pokud do procesu vstupují algoritmické nástroje, musí být jasné, jak jsou používány, jaké mají limity a kdo za jejich výstupy nese odpovědnost. Otevíráme proto téma kontroly, auditovatelnosti a informování veřejnosti o rozsahu využívání AI.
Zastavujeme se také u důkazního řízení v době generativních technologií, které dokáží vytvářet přesvědčivý, ale nepravdivý obsah. Jak se má justice vyrovnat s rizikem manipulovaných důkazů? A jak zajistit, aby technologický pokrok neposiloval nejistotu, ale naopak přispíval k větší právní jistotě?
Debata se nevyhýbá ani institucionální rovině. Hovoříme o tom, jakou roli hraje Centrum pro digitalizaci a umělou inteligenci v justici a jak může přispět k promyšlenému a odpovědnému zavádění nových nástrojů. Zahraniční zkušenosti nám slouží jako inspirace i varování – ukazují, že technologická inovace bez jasných pravidel může oslabit legitimitu systému, který má chránit práva jednotlivce.
Epizoda nabízí hlubší reflexi tématu, které se v příštích letech stane jedním z určujících pro podobu soudnictví. Nejde o to, zda AI do justice vstoupí, ale jakým způsobem se tak stane. Klíčová otázka proto nezní, zda technologie může spravedlnost nahradit, ale zda ji dokáže posílit, aniž by narušila principy, na nichž stojí.
Podcast naleznete i na našich kanálech na Youtube
a na Spotify
Další články
Právní Kontroverze s Františkem Korbelem: Stavební zákon – jedno razítko, mnoho otázek
V další epizodě podcastu Právní kontroverze mluví Petr Agha s advokátem a specialistou na správní právo Františkem Korbelem o novele stavebního zákona. Na první pohled jde o technické téma. Ve skutečnosti se ale vede spor o mnohem víc: kdo rozhoduje o podobě území, jak silnou roli má mít stát, co má zůstat obcím a kam až může zajít snaha zrychlit výstavbu.
Právní Kontroverze: Aleš Rozehnal - kde končí digitalizace státu a začíná proměna demokracie
Digitalizace státu může být dobrá zpráva: služby jsou dostupnější, procesy srozumitelnější a méně závislé na improvizaci. V ideálním případě přináší i více právní jistoty. E-demokracie však začíná ve chvíli, kdy už nejde jen o administrativní komfort, ale o ústavu v praxi: o to, jak se formuje politická vůle, jak se legitimizuje výkon veřejné moci a jak se chrání politická práva. Digitální prostředí totiž umí měnit podmínky procedury nenápadně – tak, že zásadní posun může vypadat jako pouhá modernizace.
Právní Kontroverze s Vratislavem Beranem: Vánoční slevy, e-shopy a hranice ochrany spotřebitele
V nové epizodě podcastu Právní kontroverze moderátor Petr Agha mluví s Vratislavem Beranem, vedoucím právního oddělení České obchodní inspekce, o tom, jaké trhliny v ochraně spotřebitele se v předvánočním období odhalují nejzřetelněji – od kapacit dozorových orgánů přes praktiky obchodníků až po limity vymahatelnosti práva v digitálním prostředí.
Právní Kontroverze s Danielem Pospíšilem: Jak AI mění právní praxi, výuku i odpovědnost právníků
Generativní AI se z experimentu stala tichým spolutvůrcem právní práce – od rešerší a smluv po interní agendy firem. V nové epizodě Právních kontroverzí vede Petr Agha rozhovor s Danielem Pospíšilem o tom, kde má AI v právu své místo, co musí zůstat doménou lidského úsudku a odpovědnosti, jak se mění profil „dobrého juniora“ i podoba právnického vzdělávání. Řeč přijde i na potřebu profesního AI code of conduct, který ochrání důvěrnost, dohled nad automatizací a vysvětlitelnost práva v éře algoritmů.
Právní Kontroverze s Petrem Kolářem: Svět po konci dějin
Po roce 1989 se zdálo, že svět dospěl do bodu konečného smíření. Liberalismus se stal univerzálním jazykem, právo jeho gramatikou a trh jeho vírou. Všichni jsme tehdy mluvili o „konci dějin“ – o vítězství rozumu nad ideologií. Jenže o třicet let později místo jistoty přichází únava, polarizace a ztráta důvěry.
