Společníci by neměli fakturovat svojí společnosti
Nejvyšší správní soud se opakovaně zabývá otázkou, zda příjmy společníků s.r.o., kteří své společnosti fakturují za poskytování služeb, představují příjmy ze samostatné činnosti, nebo zda jde ve skutečnosti o příjmy ze závislé činnosti.
Judikatura v této oblasti je ustálená a přináší jasná pravidla, která by měly společnosti i jejich společníci znát a respektovat.
Práce pro společnost = příjem ze závislé činnosti nikoli z podnikání
Podle ustálené judikatury NSS je rozhodující, zda společník vykonává činnost, která naplňuje podnikatelský účel společnosti. Pokud ano, a pokud je tato činnost vykonávána osobně společníkem, jedná se o tzv. „práci pro společnost“. V takovém případě se příjmy společníka daní jako příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, a to i tehdy, pokud je činnost formálně vykonávána jako OSVČ.
Není rozhodující, zda společník vykonává činnost nezávisle, bez pokynů společnosti – z titulu svého postavení by totiž dával pokyny sám sobě. Stejně tak není podstatné, zda jde o většinového nebo menšinového společníka.
Indikátory závislé činnosti
Soudy identifikovaly několik klíčových znaků, které svědčí o tom, že se jedná o práci pro společnost:
- vysoká míra příbuznosti činností společníka a společnosti,
- shodnost nebo podobnost předmětu podnikání a živnostenských oprávnění,
- ekonomická provázanost – např. pokud společník získává většinu svých příjmů od společnosti.
Tyto znaky je třeba posuzovat komplexně. Pokud jsou naplněny, příjmy společníka podléhají zdanění jako příjmy ze závislé činnosti, bez ohledu na formální nastavení smluvního vztahu fakturací.
Důkazní břemeno
V případě sporu nese důkazní břemeno daňový subjekt, který musí prokázat finančnímu úřadu i soudu, že se jednalo o samostatné podnikání. Nestačí pouze formální označení smlouvy – rozhodující je faktický obsah činnosti a její vztah k podnikání společnosti.
Výjimky
Judikatura připouští, že pouze výjimečně může být činnost společníka natolik specifická (např. autorská, umělecká, sportovní), že by nemusela být považována za práci pro společnost. V praxi však soudy takové výjimky uznávají jen zcela výjimečně.
Dopady nesprávné fakturace
Pokud by správce daně posoudil fakturaci společníka jako příjem ze závislé činnosti, hrozí společnosti doměření daně z příjmů ze závislé činnosti a souvisejících odvodů na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, včetně penále a úroků. Společník navíc ztrácí možnost uplatnit výdajové paušály a může mu být doměřena daň z příjmů fyzických osob.
Další články
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.




