Společníci by neměli fakturovat svojí společnosti
Nejvyšší správní soud se opakovaně zabývá otázkou, zda příjmy společníků s.r.o., kteří své společnosti fakturují za poskytování služeb, představují příjmy ze samostatné činnosti, nebo zda jde ve skutečnosti o příjmy ze závislé činnosti.
Judikatura v této oblasti je ustálená a přináší jasná pravidla, která by měly společnosti i jejich společníci znát a respektovat.
Práce pro společnost = příjem ze závislé činnosti nikoli z podnikání
Podle ustálené judikatury NSS je rozhodující, zda společník vykonává činnost, která naplňuje podnikatelský účel společnosti. Pokud ano, a pokud je tato činnost vykonávána osobně společníkem, jedná se o tzv. „práci pro společnost“. V takovém případě se příjmy společníka daní jako příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, a to i tehdy, pokud je činnost formálně vykonávána jako OSVČ.
Není rozhodující, zda společník vykonává činnost nezávisle, bez pokynů společnosti – z titulu svého postavení by totiž dával pokyny sám sobě. Stejně tak není podstatné, zda jde o většinového nebo menšinového společníka.
Indikátory závislé činnosti
Soudy identifikovaly několik klíčových znaků, které svědčí o tom, že se jedná o práci pro společnost:
- vysoká míra příbuznosti činností společníka a společnosti,
- shodnost nebo podobnost předmětu podnikání a živnostenských oprávnění,
- ekonomická provázanost – např. pokud společník získává většinu svých příjmů od společnosti.
Tyto znaky je třeba posuzovat komplexně. Pokud jsou naplněny, příjmy společníka podléhají zdanění jako příjmy ze závislé činnosti, bez ohledu na formální nastavení smluvního vztahu fakturací.
Důkazní břemeno
V případě sporu nese důkazní břemeno daňový subjekt, který musí prokázat finančnímu úřadu i soudu, že se jednalo o samostatné podnikání. Nestačí pouze formální označení smlouvy – rozhodující je faktický obsah činnosti a její vztah k podnikání společnosti.
Výjimky
Judikatura připouští, že pouze výjimečně může být činnost společníka natolik specifická (např. autorská, umělecká, sportovní), že by nemusela být považována za práci pro společnost. V praxi však soudy takové výjimky uznávají jen zcela výjimečně.
Dopady nesprávné fakturace
Pokud by správce daně posoudil fakturaci společníka jako příjem ze závislé činnosti, hrozí společnosti doměření daně z příjmů ze závislé činnosti a souvisejících odvodů na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, včetně penále a úroků. Společník navíc ztrácí možnost uplatnit výdajové paušály a může mu být doměřena daň z příjmů fyzických osob.
Další články
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.
Sell-side due diligence: Proč se vyplatí odhalit slabiny vlastní firmy dříve než kupující
Prodávající otevře datovou místnost s přesvědčením, že firma je v pořádku. Poradci kupujícího však objeví nedoplatek nájemného, o kterém vlastník nevěděl, a požadují snížení ceny. Předprodejní prověrka nedoplatek sama neodstraní. Dává ale prodávajícímu čas zjistit jeho příčinu a výši, připravit řešení a promítnout zjištění do smlouvy dřív, než se stane argumentem pro snížení ceny.
Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který přináší konkrétní pravidla pro určování pracovněprávního postavení lidí pracujících přes digitální platformy. Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení.
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.




