Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří
Dne 1.1.2026 nabyl účinnosti zákon č. 324/2025 Sb. o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který byl přijat za účelem zlepšení zajištění zaměstnanců, kteří vykonávají práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek.
Zákon zavádí povinnost zaměstnavatelů přispívat výše uvedeným zaměstnancům na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření. V případě, že zaměstnanci využijí této možnosti, mohou si našetřit peněžení prostředky pro předdůchodový a důchodový věk. Zákon zároveň zmírnil časové podmínky pro čerpání předdůchodu v doplňkovém penzijním spoření pro zaměstnance, kterým zaměstnavatel platil povinný příspěvek.
Oznámení zaměstnance
Je třeba upozornit, že zaměstnavatelé nemají automatickou povinnost začít zaměstnancům přispívat. Tato povinnost vzniká teprve na základě oznámení zaměstnance, že uplatňuje právo na povinný příspěvek.
Zaměstnanec musí v rámci oznámení uvést, na jaký penzijní produkt má zaměstnavatel přispívat (označení penzijní společnosti a číslo účtu, případně další nezbytné údaje pro zaplacení jako například variabilní symbol).
Informační povinnost
Aby se zaměstnanci o svém nároku a nutnosti požádat o povinní příspěvek dozvěděli, zavedl Zákon informační povinnost zaměstnavatelů.
Informace musí být písemná a musí být poskytnuta všem zaměstnancům, jichž se právo na povinný příspěvek týká. Zaměstnavatel v ní musí informovat o nároku na povinný příspěvek a o tom, jak lze nárok na povinný příspěvek uplatnit. Písemná forma zahrnuje také elektronickou podobu. V případě, že zaměstnavatel informuje zaměstnance elektronicky, musí zajistit, aby si mohl zaměstnanec informaci uložit a vytisknout.
Informační povinnost musí zaměstnavatel splnit dříve, než začne zaměstnanec rizikovou práci vykonávat. V případě, že zaměstnanec ke dni nabytí účinnosti Zákona již rizikovou práci vykonává, je zaměstnavatel povinen splnit tuto povinnost do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti Zákona, tedy do 16. 1. 2026.
Výše povinného příspěvku
Výše povinného příspěvku je Zákonem stanovena na 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 3 směny rizikové práce. Rozhodné období je kalendářní měsíc.
Za směnu se pro účely Zákona považuje směna v délce 8 hodin. Rizikovou směnou je ta, v níž zaměstnanec vykonává rizikovou práci alespoň po její převážnou část. Je-li směna rizikové práce kratší nebo delší než 8 hodin, započítá se do počtu směn rizikové práce každá započatá hodina délky směny jako jedna osmina směny rizikové práce.
V této souvislosti je třeba upozornit, že důvodová zpráva Zákona výslovně počítá s tím, že zaměstnavatel může splnit povinnost platit povinný příspěvek příspěvkem, který do účinnosti Zákona platit dobrovolně v rámci sjednaného nebo stanoveného benefitu. Je tedy možné, že zaměstnanec, který má nárok na povinný příspěvek, bude dostávat stejný příspěvek, jako zaměstnanec, který nárok na povinný příspěvek nemá (případně zaměstnavatel bude pouze doplácet část povinného příspěvku do 4% vyměřovacího základu, pokud je dobrovolně poskytovaný příspěvek nižší).
Riziková práce
Pro účely povinného příspěvku pak rizikovou prací není každá práce rizika, ale pouze ta, která je zařazena do třetí kategorie, a to pouze pro faktory vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami.
Práce zařazená do čtvrté kategorie do „rizikové práce“ pro účely povinného příspěvku nespadá, a to proto, že jde o doplnění systému zavedeného s účinností od 1.1.2025 v důchodovém pojištění pro zaměstnance vykonávající rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie.
Další články
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.
Kdo posuzuje žádost o azyl? Ústavní soud koriguje praxi obecných soudů při výkonu trestu vyhoštění
Ústavní soud vymezil jasné hranice mezi pravomocemi soudů a správních orgánů v případech, kdy se trest vyhoštění střetává se žádostí o mezinárodní ochranu. Připomněl, že o azylu rozhoduje výhradně Ministerstvo vnitra a že vyhoštění začíná až jeho skutečným provedením. Nález tak zásadně mění pohled na střet trestního řízení a mezinárodní ochrany.
Elektrokoloběžky v silničním provozu
Elektrokoloběžky se v posledních letech staly zcela běžnou součástí silničního provozu. Jejich majitelé je používají k vlastnímu transportu jak mezi blízkými obcemi například při každodenním dojíždění do zaměstnání, tak především ve městech. Tam často využívají služeb poskytovaných subjekty nabízejícími tzv. sdílení elektrokoloběžek. S tím vším se samozřejmě pojí účast těchto elektrokoloběžek v provozu na pozemních komunikacích.
Co nás Duolingo naučilo o retenci a jak se na to dívá GDPR
Duolingo připomíná roky neaktivity. Z pohledu GDPR to ale otevírá zásadní otázku: kdy už uchovávání osobních údajů přestává být legální?
Nový zákon o kritické infrastruktuře III. – Manažer kritické infrastruktury
Kdo stojí mezi kritickou infrastrukturou a státem? Manažer kritické infrastruktury je novou klíčovou rolí, která přináší nejen jasně vymezené povinnosti a požadavky, ale i praktické dopady pro fungování organizací. Co tato pozice obnáší a na co si dát pozor?




