Je potřeba zápůjčku vždy úročit?
Zápůjčky představují běžný nástroj financování. Z daňového hlediska však přinášejí řadu komplikací, zejména pokud se jedná o zápůjčku poskytnutou mezi spojenými osobami podle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů („ZDP“).
Zápůjčky mezi spojenými osobami z pohledu úroků
Při rozhodování o tom, zda zápůjčka bude či nebude úročena, je potřeba brát ohled na daňové konsekvence, které se liší podle toho, kdo stojí na straně zapůjčitele (věřitele) a kdo na straně vydlužitele (dlužníka) a jaký je mezi nimi vztah. Bezúročná zápůjčka se nemusí vždy z hlediska daně z příjmů vyplatit.
Zápůjčky v rámci skupiny podniků
V případě, že je zápůjčka poskytována mezi spojenými osobami, typicky mezi mateřskou a dceřinou společností nebo mezi sesterskými společnostmi, bývá často hlavní motivací pro poskytnutí peněz nepříznivá situace vydlužitele. Z toho důvodu se nabízí možnost poskytnutí zápůjčky bezúročně, aby nedošlo k dalšímu zatížení podniku.
Pokud poskytne společník společnosti bezúročnou zápůjčku, nevzniká u dlužníka (dceřiné společnosti) majetkový prospěch ve formě úspory obvyklých úroků, které by jinak musel uhradit. Společník má totiž protiplnění ve formě vyšší dividendy. Tento přístup potvrzuje i jeden ze závěrů Koordinačního výboru 452/22.04.15 – Některé případy daňových dopadů bezúplatných příjmů.
Samozřejmě zde existuje i možnost úročení poskytnutých finančních prostředků mezi mateřskou společností (věřitelem) a dceřinou společností jako dlužníkem. Je-li však sjednaný úrok nižší, než je úrok obvyklý (viz dále), pak se na tuto situaci vztahuje výjimka dle § 23 odst. 7 ZDP a základ daně nebude ani na jedné straně nijak modifikován.
Jestliže by se jednalo o opačnou situaci, kdy dlužníkem by byla mateřská společnost a poskytovatelem zápůjčky dceřiná společnost, pak by výše zmíněná výjimka neplatila, pokud dceřiná společnost (dcera) není daňovým nerezidentem. Je-li dcera daňovým rezidentem ČR, není zároveň členem obchodní korporace (ani není fyzickou osobou), pak je třeba v souladu s § 23 odst. 7 ZDP u takové zápůjčky dodržet princip tržního odstupu (arm’s length principle), tzn. stanovit úrok v souladu s tržními podmínkami, tzv. obvyklý úrok (viz dále).
Bezúročné poskytnutí peněz u vydlužitele v tomto případě představuje majetkový prospěch ve výši úspory jinak tržně obvyklých úroků. Tento typ příjmu je obecně až do limitu 100 000 Kč od téže osoby za zdaňovací období osvobozen od daně z příjmů právnických osob [§ 19b odst. 1 písm. d) ZDP]. Přičemž jestliže takto zvýhodněný vydlužitel využije bezúročnou zápůjčku pro daňově uznatelné účely (např. k nákupu zásob, k výplatě mezd), pak současně rovněž může snížit svůj základ daně podle § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP.
Majetkový prospěch vzniká tedy i v případě zápůjček mezi sesterskými společnostmi.
Obvyklý úrok
Za úrok v obvyklé výši, je považována taková hodnota úročení, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích (§ 23 odst. 7 ZDP). Pokyn GFŘ D-59 jej pak definuje následovně: „Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v době sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování obdobných produktů (úvěrů) veřejnosti a za jakých úrokových podmínek.“
Je tedy úrok potřeba stanovit tak, aby odpovídal podmínkám běžným mezi nezávislými osobami, přičemž žádná „databáze obvyklých úroků“ neexistuje.
Lze vycházet z:
- bankovních sazeb zveřejňovaných ČNB v rámci různých statistik úrokových sazeb na svých webových stránkách,
- nabídek komerčních bank pro srovnatelný objem a splatnost.
Doporučení pro praxi
- Zaznamenat postup výpočtu úroku včetně použitých podkladů v interní dokumentaci (pro účely daňové kontroly či auditu).
- U delších zápůjček provádět pravidelnou aktualizaci úroku (např. jednou ročně)
- Každou zápůjčku formálně ošetřit smlouvou – s uvedením výše, splatnosti, úroku a účelu.
- U spojených osob zpracovat dokumentaci k převodním cenám – včetně popisu metody určení úroku.
- Dodržovat péči řádného hospodáře – zejména při schvalování zápůjček jednatelům a společníkům.
- Evidovat a pravidelně kontrolovat splatnost – včetně účtování úroků a případných kurzových rozdílů.
- Vytvořit interní směrnici o poskytování zápůjček – definovat okruh osob, limity a úročení.
Zdroj:
Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů
Koordinační výbor 452/22.04.15 – Některé případy daňových dopadů bezúplatných příjmů
Pokyn č. GFŘ – D–59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
