Jednotné měsíční hlášení startuje bez jasných pravidel. Firmy čekají na detaily
Jednotné měsíční hlášení (JMH) má být jedním z největších kroků v digitalizaci pracovněprávních a daňových agend za poslední roky. Stát od něj očekává zjednodušení administrativy a postupné nahrazení řady formulářů, které dnes zaměstnavatelé zasílají různým institucím. Podle odborníků z praxe ale první týdny ostrého provozu provází nejistota a zaměstnavatelé zatím často pracují s neúplnými pravidly či metodikou.
JMH má do budoucna soustředit data o zaměstnancích na jedno místo, především k České správě sociálního zabezpečení, která je bude sdílet s dalšími úřady. Postupně by tak měly odpadnout například evidenční listy důchodového pojištění, potvrzení o zdanitelných příjmech nebo některá roční vyúčtování. Ambice je jasná: méně duplicit, více automatizace.
Zásadní problém je ale podle odborníků v tom, že chybí podrobné metodické vyjasnění jednotlivých položek, které mají zaměstnavatelé hlásit_._
„Nařízení vlády obsahuje pouze názvy atributů, například počet odpracovaných hodin. Neexistuje však žádná podrobnější specifikace, co se do těchto hodin má počítat,“ uvádí Ivana Brancuzká, CEO a partnerka poradenské firmy Crowe.
Zda se do hlášení započítávají jen běžné směny nebo i přesčasy, práce ve svátek či další režimy, zůstává pro firmy nejasné. Mzdové účetní už mezitím zpracovávají mzdy a data, která se nyní evidují, budou v dubnu odesílána státu.
„Specifikaci zatím neznáme, takže musíme mzdy zpracovat a doufat, že náš výklad je správný. Případně že mzdový software umožní ruční úpravu před odesláním. U zaměstnavatele s tisícem zaměstnanců je to ale téměř nemožné,“ upozorňuje odbornice z Crowe.
Vedle nejasných definic řeší firmy i rozšíření rozsahu údajů o zaměstnancích. S novým systémem se totiž zvyšuje počet informací, které musí zaměstnavatelé evidovat a následně odesílat. „Teď zjišťujeme, jaké další údaje budeme muset o zaměstnancích získat, abychom je mohli během dubna správně nahlásit na ČSSZ,“ dodává Ivana Brancuzká.
Zavedení JMH se týká prakticky všech zaměstnavatelů – bez ohledu na velikost. Povinnost dopadne na každého, kdo zaměstnává alespoň jednoho pracovníka nebo vyplácí odměnu podle zákona o daních z příjmů.
Digitalizační efekt navíc nebude okamžitý. V přechodném období se podle odborníků administrativní zátěž naopak zvýší. Podle Ivany Brancuzké zůstane většina daňových povinností zachována i za rok 2026, přestože stát bude mít všechny potřebné údaje. „Minimálně po celý rok tak bude docházet k dublování činností u daní,“ upozorňuje.
Pozitivem má být postupné rušení některých stávajících formulářů a zjednodušení části statistických výkazů. Systém ale zatím nezahrnuje zdravotní pojišťovny, což podle expertů oslabuje jeho efekt. Jejich zapojení se sice do budoucna plánuje, ale termín zatím není jasný.
Pro poradenské firmy je nyní klíčové především to, aby byli připraveni dodavatelé mzdových systémů. „Potřebujeme mít jistotu, že software bude schopen všechna data správně zpracovat. A především že budeme znát přesnou specifikaci jednotlivých atributů, abychom mohli zkontrolovat, že je vše nastaveno správně,“ uzavírá CEO firmy Crowe.
Další články
Co nás Duolingo naučilo o retenci a jak se na to dívá GDPR
Duolingo připomíná roky neaktivity. Z pohledu GDPR to ale otevírá zásadní otázku: kdy už uchovávání osobních údajů přestává být legální?
Nový zákon o kritické infrastruktuře III. – Manažer kritické infrastruktury
Kdo stojí mezi kritickou infrastrukturou a státem? Manažer kritické infrastruktury je novou klíčovou rolí, která přináší nejen jasně vymezené povinnosti a požadavky, ale i praktické dopady pro fungování organizací. Co tato pozice obnáší a na co si dát pozor?
Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří a kategorizace rizik práce
Od 1. 1. 2026 vstoupil v účinnost zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který zavádí novou povinnost zaměstnavatelů poskytovat vybraným zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří.
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.




