Zahraniční jednatelé a členové představenstev budou firmy stát víc. Stát ruší jednoduchou srážkovou daň
Tisíce českých firem čeká od ledna zrušení srážkové daně pro zahraniční členy jejich statutárních orgánů. Pokud jednatel nebo člen představenstva pobírá za rok více než 36násobek průměrné mzdy, bude muset navíc podat i daňové přiznání.
Se zavedením jednotného měsíčního hlášení připravilo Ministerstvo financí také dvoustupňové zrušení srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti. První změny vstoupí v platnost už za dva měsíce od počátku roku 2026 a budou se týkat tisíců firem, které mají ve statutárních orgánech českých společností cizince.
Jednatele, členy představenstev nebo další funkcionáře, kteří jsou daňovými nerezidenty, čeká přechod na systém zálohové daně. Doteď se příjmy těchto osob zdaňují 15procentní srážkovou daní, a to bez ohledu na výši pobírané odměny.
„Místo současné konečné srážkové daně ve výši 15 procent nastupuje nově zálohová daň ve dvou sazbách – 15 a 23 procent v závislosti na výši příjmů. Zásadní novinkou je povinnost podat daňové přiznání pro ty, jejichž roční příjmy překročí 36násobek průměrné mzdy,“ vysvětluje Jiří Šindelář, ředitel daňového oddělení poradenské firmy Crowe.
Pro rok 2026 tato hranice představuje částku 1 762 812 korun. Daňoví nerezidenti, jejichž příjmy překročí tuto sumu tedy budou muset podat daňové přiznání. Podle Jiřího Šindeláře lze očekávat, že náklady na zpracování těchto přiznání ponesou firmy.
Zrušení srážkové daně se nedotkne členů orgánů, kteří jsou právnickými osobami. Pro ně bude platit i nadále stejný režim jako doposud. Typickým příkladem společnosti, které se změna dotkne, je česká dceřiná společnost zahraniční korporace, kde je statutárem zvolen člověk z mateřské firmy.
„Setkáváme se také se společnostmi, jejichž společníky a současně jednateli jsou fyzické osoby, které kdysi byli českými daňovými rezidenty, ale následně se odstěhovaly do zahraničí. Obdobným případem jsou také startupy, které prošly investičními koly a v jejichž představenstvech často sedí zástupce kapitálového fondu,” uvádí Jiří Šindelář.
Firmy řeší dopady změn
Data z firmy Crowe ukazují, že se firmy začaly intenzivně zajímat o dopady změny právě v těchto měsících. Podle Jiřího Šindeláře se zahraniční členové vedení ptají v souvislosti s novinkou na tři hlavní otázky – jak se změní jejich čistý příjem, co konkrétně budou muset udělat pro český finanční úřad a zda nebudou muset řešit zdanění v obou zemích současně.
Dopad na čistý příjem závisí na výši odměny. U příjmů do hranice 1 762 812 korun za rok zůstává sazba 15 procent, nad ní se uplatní zvýšená progresivní sazba 23 procent. Současně však vzniká možnost uplatnit slevy a odpočty, které srážková daň neumožňovala.
„Česko má smlouvy s většinou evropských zemí, takže daň zaplacená tady se obvykle uznává k zápočtu v domovské zemi. Klíčové je správně určit daňovou rezidenci a vše koordinovat s poradcem v domovské zemi,” dodává Šindelář.
Od ledna 2027 bude navíc srážková daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti zcela zrušena. To znamená, že příjmy z dohod o provedení práce do měsíčního příjmu ve výši 12 tisíc korun a z tzv. zaměstnání malého rozsahu budou podléhat měsíčním zálohám na daň. Tyto příjmy však nebudou podléhat povinnosti podat daňové přiznání.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



