Zahraniční jednatelé a členové představenstev budou firmy stát víc. Stát ruší jednoduchou srážkovou daň
Tisíce českých firem čeká od ledna zrušení srážkové daně pro zahraniční členy jejich statutárních orgánů. Pokud jednatel nebo člen představenstva pobírá za rok více než 36násobek průměrné mzdy, bude muset navíc podat i daňové přiznání.
Se zavedením jednotného měsíčního hlášení připravilo Ministerstvo financí také dvoustupňové zrušení srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti. První změny vstoupí v platnost už za dva měsíce od počátku roku 2026 a budou se týkat tisíců firem, které mají ve statutárních orgánech českých společností cizince.
Jednatele, členy představenstev nebo další funkcionáře, kteří jsou daňovými nerezidenty, čeká přechod na systém zálohové daně. Doteď se příjmy těchto osob zdaňují 15procentní srážkovou daní, a to bez ohledu na výši pobírané odměny.
„Místo současné konečné srážkové daně ve výši 15 procent nastupuje nově zálohová daň ve dvou sazbách – 15 a 23 procent v závislosti na výši příjmů. Zásadní novinkou je povinnost podat daňové přiznání pro ty, jejichž roční příjmy překročí 36násobek průměrné mzdy,“ vysvětluje Jiří Šindelář, ředitel daňového oddělení poradenské firmy Crowe.
Pro rok 2026 tato hranice představuje částku 1 762 812 korun. Daňoví nerezidenti, jejichž příjmy překročí tuto sumu tedy budou muset podat daňové přiznání. Podle Jiřího Šindeláře lze očekávat, že náklady na zpracování těchto přiznání ponesou firmy.
Zrušení srážkové daně se nedotkne členů orgánů, kteří jsou právnickými osobami. Pro ně bude platit i nadále stejný režim jako doposud. Typickým příkladem společnosti, které se změna dotkne, je česká dceřiná společnost zahraniční korporace, kde je statutárem zvolen člověk z mateřské firmy.
„Setkáváme se také se společnostmi, jejichž společníky a současně jednateli jsou fyzické osoby, které kdysi byli českými daňovými rezidenty, ale následně se odstěhovaly do zahraničí. Obdobným případem jsou také startupy, které prošly investičními koly a v jejichž představenstvech často sedí zástupce kapitálového fondu,” uvádí Jiří Šindelář.
Firmy řeší dopady změn
Data z firmy Crowe ukazují, že se firmy začaly intenzivně zajímat o dopady změny právě v těchto měsících. Podle Jiřího Šindeláře se zahraniční členové vedení ptají v souvislosti s novinkou na tři hlavní otázky – jak se změní jejich čistý příjem, co konkrétně budou muset udělat pro český finanční úřad a zda nebudou muset řešit zdanění v obou zemích současně.
Dopad na čistý příjem závisí na výši odměny. U příjmů do hranice 1 762 812 korun za rok zůstává sazba 15 procent, nad ní se uplatní zvýšená progresivní sazba 23 procent. Současně však vzniká možnost uplatnit slevy a odpočty, které srážková daň neumožňovala.
„Česko má smlouvy s většinou evropských zemí, takže daň zaplacená tady se obvykle uznává k zápočtu v domovské zemi. Klíčové je správně určit daňovou rezidenci a vše koordinovat s poradcem v domovské zemi,” dodává Šindelář.
Od ledna 2027 bude navíc srážková daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti zcela zrušena. To znamená, že příjmy z dohod o provedení práce do měsíčního příjmu ve výši 12 tisíc korun a z tzv. zaměstnání malého rozsahu budou podléhat měsíčním zálohám na daň. Tyto příjmy však nebudou podléhat povinnosti podat daňové přiznání.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


