Sborník judikatury ve věcech ochrany osobnosti a ochrany dobré pověsti právnických osob
Unie mediálních advokátů nově vydala svůj již druhý sborník judikatury ve věcech ochrany osobnosti a dobré pověsti právnických osob. Je určen nejen pro své členy, ale i odbornou veřejnost a širší veřejnost jako jsou novináři, studenti a zainteresované osoby.
Sborník má za cíl podat ucelený přehled zásadní judikatury v daném roce. Nejedná se tedy o komentářovou literaturu a učebnici, která se věnuje institutu ochrany osobnosti a dobré pověsti právnických osob z teoretického hlediska, ale o praktickou příručku s nutností znát elementární základy práva na ochranu osobnosti a práva na ochranu dobré pověsti právnických osob, neboť tyto pojmy nejsou vysvětleny. Jedná se o praktický sborník – přehled rozhodnutí vyšších soudů, ale i soudů první instance České republiky za daný rok, která mají dopad na vývoj judikatury v dané oblasti. Rok 2024 byl plodný na rozhodnutí ve věcech zásahů do osobnostních práv. Unii mediálních advokátů se podařilo sesbírat i zajímavou judikaturu nižších soudů, když jinak než prostřednictvím žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se k nim není možné dostat, pokud nejste účastníci nebo jejich právní zástupci.
Součástí sborníku je rovněž převratný rozsudek pro právnické osoby a jejich ochranu dobré pověsti, který nastal sice až v roce 2025, konktrétně 15.1.2025, nález Ústavního soud je však natolik důležitý, že je třeba jej zakomponovat do sborníku za rok 2024.
Sborník obsahuje celkem 39 soudních rozhodnutí, přičemž níže uvádíme pět nejvýznamnějších z nich včetně právních vět.
Omezení styku s nesvéprávným synem
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1926/2023
Právní věta**:** „Zasahuje-li někdo negativně do soukromí člověka tím, že mu brání realizovat jeho právo na rodinný život s jiným jemu blízkým člověkem, jedná v rozporu s § 81 občanského zákoníku chránící osobnost člověka, jde o zásah neoprávněný a původce zásahu je povinen od zásahu upustit a podle možností napravit jeho následky podle § 82 odst. 1 občanského zákoníku.“
Právnické osoby mají právo na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu v případě zásahu do dobré pověsti
Nález Ústavního soudu ze dne 15. 1. 2025, sp. zn. Pl. ÚS 26/24
Právní věta**:** „Účinná ochrana dobré pověsti právnických osob ústavně zaručená článkem 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžaduje analogické použití stejných prostředků jako při ochraně proti nekalé soutěži podle § 2988 občanského zákoníku, včetně možnosti požadovat přiměřené zadostiučinění.“
Neudělení souhlasu k podání žaloby na ochranu osobnosti za nezletilé dítě
Nález Ústavního soudu ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. IV. ÚS 1162/23
Právní věta: „Ochrana nejlepších zájmů dítěte vylučuje, aby prostřednictvím dětských žalob uspokojovali rodiče svou potřebu sjednocovat domnělé či skutečné nešvary ve státě a společnosti, pokud mohou stejného výsledku dosáhnout jejich vlastní žalobou.“
Limity přípustné kritiky policistů
Nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2024, sp. zn. III. ÚS 1459/2022
Právní věta: „Hranice přípustné kritiky státních úředníků (osob vystupujících v úředním postavení) při výkonu jejich pravomocí může být v určitých případech širší než u soukromých osob. Na druhou stranu však nelze říci, že se vědomě vystavují přísnému zkoumání každé své činnosti v takové míře, jako například politici. Mají-li státní úředníci řádně vykonávat své povinnosti, musí požívat veřejné důvěry v podmínkách bez nepatřičných rušivých vlivů, proto se může ukázat jako nezbytné, tyto osoby při plnění jejích úkolů chránit například před hrubými a urážlivými slovními útoky.“
Přetrvání závadných informací na internetu
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 25 Cdo 27/2020
Právní věta: „Existenci snímků internetové stránky z doby, kdy na ní byla umístěna napadaná informace, případně i zmínek o předmětné informaci na jiných internetových stránkách nelze pokládat za pokračování v nežádoucím tvrzení. Ukládat provozovateli zdrojové internetové stránky, aby se zdržel šíření závadné informace, by bylo zcela neefektivní a nezpůsobilé dosáhnout sledovaného cíle. Je však třeba dodat, že „stopa“ konkrétní informace na internetu v čase slábne a postupně je k jejímu dohledání zapotřebí zadávat více konkrétních klíčových slov, takže s určitým časovým odstupem informaci najde již jen ten, kdo je s obsahem informace dostatečně seznámen.“
Sborník je možné již nyní zakoupit zde.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.




