JUDr. Dalibor Kovář

V roce 2022 na veřejnost poprvé vyšel velký jazykový model, který změnil chápání celé řady z nás ohledně toho, co jsme si do té doby představovali pod umělou inteligencí. Dnes se umělá inteligence jako jedna z nových technologií dostává nejenom k nám do advokacie, za což jsme já i kolegové určitě rádi, ale i ke klientům, kteří samozřejmě mají k tomuto tématu celou řadu zvídavých dotazů. AI se přirozeně dostává i do českého soudnictví.

Nástroje a systémy umělé inteligence jsou dnes v hledáčku snad každé větší firmy jako součást její inovační agendy. Ať už firma technologie vyvíjí, zavádí je svým zákazníkům, připravuje strategii jejich adopce nebo se je jen sama chystá využívat, vždy se vyplatí záměry probrat s právními experty. Ti s téměř nekonečným výčtem příležitostí, které umělá inteligence přináší, řeší řadu právních témat. Pojďme se podívat na ty nejčastější.

Evropská unie vstupuje do nové digitální éry. I tak by se dalo označit přijetí nařízení eIDAS 2.0 v čele s jeho hlavní novinkou – evropskou peněženkou digitální identity. Tento nástroj má potenciál změnit způsob, jakým ověřujeme svou totožnost, přistupujeme ke službám státu i soukromého sektoru nebo podepisujeme dokumenty. A to odkudkoliv, na pár kliknutí a bezpečně prostřednictvím jediné aplikace. Co nám tato novinka přinese a jak se na ni má připravit Vaše organizace, aby získala konkurenční výhodu?

Jste připraveni na občanku v telefonu? Od 20. ledna 2024 je konečně možné stáhnout aplikaci eDoklady v App Store či v Google Play a ústřední správní úřady začínají eDoklady povinně akceptovat. Další veřejné i soukromé subjekty budou v povinné akceptaci eDokladů následovat.

Používáte nebo poskytujete služby v oblasti cloudových technologií? Měli byste zbystřit, jelikož rok 2024 přináší řadu legislativních změn. Evropská certifikace je za dveřmi, orgány veřejné správy čeká ukončení spolupráce s neověřenými provozovateli cloudových služeb a také soukromí poskytovatelé narazí na novinky nejen ve smluvní dokumentaci. Pojďme si nové povinnosti představit detailněji.

V našem minulém příspěvku jsme připravili shrnutí, jaké otázky související s duševním vlastnictvím (IP) by měl každý startup řešit. Nyní se blíže podíváme na to, jak v praxi zajistit, aby startup měl k předmětnému duševnímu vlastnictví potřebná práva.

Duševní vlastnictví je základním kamenem drtivé většiny startupů. Z praxe však víme, že podchytit jeho klíčová právní úskalí je zejména v počátku života startupu náročné a nákladné a není mu tak věnována dostatečná pozornost.

Chceme vás informovat o plánované zásadní změně v českém pracovním právu, kterou iniciovalo samo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Jde o dlouho očekávanou novelu zákoníku práce a souvisejících pracovněprávních předpisů.

Události letošního roku zásadně změnily tradiční způsob komunikace, na který byla většina z nás zvyklá. Schůzky nahradily videokonference a ruku v ruce s tím se zvýšil i obecný požadavek na distanční právní jednání, tj. zejména na uzavírání smluv bez fyzického kontaktu smluvních stran. Zdá se, že tyto změny budou přetrvávat nadále a pravděpodobně se za nedlouho stanou nedílnou součástí našich každodenních (nejen pracovních) činností.

Pravděpodobně jste již slyšeli o zákonu o právu na digitální služby, ale víte ve skutečnosti, co by měl tento zákon lidem i firmám přinést za příležitosti a proč se vyplatí jej podporovat?

Úřad pro ochranu osobních údajů („Úřad“) mění svůj přístup ke zpracování biometrického dynamického podpisu připojeného ke konkrétnímu dokumentu v rámci běžné smluvní agendy, kdy nedochází k verifikaci či porovnávání podpisu dle referenčního vzoru.

Přestože v rámci EU již v současné době platí jedno z nejpřísnějších pravidel ochraňujících spotřebitele, Evropská komise („Komise“) v dubnu tohoto roku představila již dříve avizovanou politiku nazvanou New Deal for Consumers („Politika“), kterou chce ochranu spotřebitelů ještě posílit a spotřebitelům umožnit efektivnější vymáhání jejich práv. Přestože se některé navrhované změny dají považovat pouze za drobné úpravy stávajících předpisů, jiné se týkají oblastí, které nebyly v rámci EU dosud harmonizovány.

O nevýhodných spotřebitelských smlouvách a nekalých praktikách nejrůznějších společností vůči spotřebitelům se ve veřejném prostoru hovoří již několik let. V poslední době však přibývá případů, kdy se obětí klamavého jednání stávají podnikatelé. Typicky se jedná o nabídky subjektů, jež se maskují jako státní úřady, evropské orgány či nejrůznější registrátoři a rejstříky. Není náhoda, že si jako názvy svých společností či obchodních značek volí taková jména a loga, která nápadně připomínají státní znaky, loga úřadů či symboly Evropské unie.

Nové a dlouho očekávané nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, označované zkráceně jako eIDAS („Nařízení“), přineslo bez velké pozornosti veřejnosti a médií od 1. července 2016 zásadní proměnu zejména v oblasti elektronické identifikace a autentizace.

Je to již více než 15 let, kdy se na evropské úrovni objevila právní úprava předurčující dnešní podobu právních předpisů členských států stran elektronického podpisu – směrnice 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy („Směrnice“). Směrnice ale bohužel nebyla způsobilá zajistit ucelený přeshraniční a meziodvětvový rámec pro bezpečné, důvěryhodné a snadno použitelné elektronické transakce.