Proč bude neefektivní a nesystémové, pokud orgány Celní správy ČR převezmou výběr a vymáhání peněžitých plnění v režimu dělené správy tam, kde ji v současné době nezajišťují?
Velký senát Nejvyššího soudu České republiky vydal dne 10. 4. 2024 pod č. j. 31 Cdo 225/2024-543 usnesení, v němž se zabýval problematikou notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti jako exekučního titulu k vyklizení nemovitosti (dále jen „Usnesení“). Velký senát Nejvyššího soudu České republiky se ve svém odůvodnění odchýlil od předchozího rozhodnutí a potvrdil, že notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti je exekučním titulem pro vyklizení nemovitosti.
V druhé polovině roku 2024 došlo k poněkud nenápadné, ale o to zajímavější novele zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), která bude mít praktické dopady především na oblast vymáhání peněžitých pohledávek. Ačkoliv je novela OŠR účinná již nějaký čas, její dopady pocítíme až v nadcházejících měsících či letech. Pojďme se blíže podívat na hlavní změny, které změna OSŘ do civilních soudních sporů přinesla.
Dne 1. října 2024 nabyl účinnosti zákon č. 252/2024 Sb., kterým se výrazně novelizoval především insolvenční zákon. Vedle toho ale také obsahuje i dílčí úpravu OSŘ a EŘ. Zejména pak ve vztahu k plátcům mzdy a jiných příjmů povinného, ale také postupu exekutora při rozesílání výzvy podle § 46 EŘ.
V polovině roku 2025 by měla vejít v účinnost novela občanského soudního řádu, která po dlouhé době přinese pozitivní změnu pro pronajímatele bytů. Návrh novely obsahuje nový institut rozkazu k vyklizení, který bude možné využít v civilním řízení místo žaloby na vyklizení bytu.
Náplní tohoto článku je nastínění možností postihu členů volených orgánů povinné právnické osoby v případě, že v průběhu vedení exekuce vyjde najevo, že tento člen nejednal s péčí řádného hospodáře, čímž mohl právnické osobě způsobit škodu.