Ostatní

Itálie vstupuje do olympijského roku s nejzásadnější revizí bezpečnosti zimních sportů za dvě dekády. Zákon č. 119/2025, přijatý v reakci na tragické nehody i požadavky příprav ZOH 2026, výrazně posiluje ochranné standardy – od univerzální přilbové povinnosti po nové technické parametry tratí. Text nabízí analytický vhled do této legislativní změny a jejích možných dopadů i pro české právní prostředí.

Ve zdravotnictví dnes hraje software stále důležitější roli. Překvapením pro mnohé bývá, že za určitých okolností může být klasifikován jako zdravotnický prostředek.

Rok 2025 byl, pokud jde o legislativní přístup ke kratomu a obecně k tzv. psychomodulačním látkám, rokem významných změn. Po několika letech faktického „právního vakua“ mezi přísnou regulací návykových látek a téměř neregulovaným prodejem nových psychoaktivních látek přichází samostatný, relativně přísný, nicméně nekriminalizační režim.

Druhá část dvoudílné studie o slovinské právní úpravě bezpečnosti lyžování se zabývá otázkou, proč nechceme jít slovinskou cestou a přináší legislativními doporučení pro Českou republiku.

V září 2025 byl zahájen projekt Bezpečná žurnalistika, jehož účelem je poskytnout novinářům právní oporu při útocích spojených s výkonem jejich činnosti. Téma právní ochrany novinářů a jejich zdrojů jsme rozebrali s JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M, advokátem a partnerem projektu.

V první části dvoudílné studie o slovinské právní úpravě bezpečnosti lyžování se budeme věnovat excesivnímu přesunu odpovědnosti a vyloučení odborné veřejnosti ve slovinském lyžařském právu.

Na počátku 20. století, kdy se ženy teprve nesměle hlásily o svá práva a přístup k profesím, které byly výlučně doménou mužů, se v Benešově narodila dívka, která později otevřela ženám cestu do české advokacie.

Posuzování kolizních nehod mezi lyžaři vyžaduje vyvážení přednostních práv jednotlivých účastníků lyžařského provozu s obecnou prevenční povinností všech lyžařů chovat se obezřetně. Pravidlo FIS č. 3 stanoví, že lyžař jedoucí shora musí zvolit jízdní stopu tak, aby neohrožoval lyžaře před sebou. Klíčovou otázkou zůstává, zda je toto přednostní právo lyžaře v dolní pozici absolutní.

Dne 1. 1. 2026 má nabýt účinnosti významná novela rodinného práva, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění občanský zákoník a další související zákony (dále jen „Zákon“). Zákon bývá v médiích označován zkratkou „rozvodová novela“, což je zkratka velmi zavádějící a pomíjí řadu klíčových aspektů novely.

Advokáti si dle insolvenčního zákona mohou za sepis insolvenčního návrhu účtovat odměnu [1]. Internet je ale plný varování před oddlužovacími šmejdy, advokáty nevyjímaje. Zpochybňuje placení odměny za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení ze strany klienta advokátovi před zahájením insolvenčního řízení.

Současná právní úprava odpovědnosti organizátorů lyžařských závodů v ČR, založená na imperativních ustanoveních technické normy ČSN 018027, je v evropském kontextu ojedinělá, právně problematická a odporuje ústavním principům legality, protože povinnosti by měly být stanoveny přímo v zákoně. Komplexní reforma by proto měla směřovat k přijetí nového zákona, který by zajistil právní jistotu a efektivní registraci a kontrolu všech závodních a tréninkových akcí.

Od průlomového rozsudku Nejvyššího soudu z roku 2012, který poprvé výslovně přiznal odpovědnost organizátorům lyžařských tréninků za nedostatečná bezpečnostní opatření, se právní úprava této oblasti v České republice prakticky nezměnila. Tento článek kriticky analyzuje současný stav založený na technické normě ČSN 018027, porovnává jej s italskou, rakouskou a slovenskou právní úpravou a poukazuje na nutnost legislativní reformy, která by jasně a zákonným způsobem vymezila povinnosti organizátorů lyžařských závodů a tréninků.

Sázkové kanceláře v letošním roce vypsaly výrazný počet sázkových událostí na výsledky voleb do poslanecké sněmovny, a nezřídka kdy si lze vsadit i na volby jiné. Vsadit si lze na vítěze voleb, na volební účast, nebo na to, zda se prezidentem v roce 2028 stane Jaromír Jágr.

Po dubnové novele zákona o advokacii, která zpřísnila pravidla pro nakládání s penězi klientů, schválil říjnový sněm České advokátní komory konkrétní podobu systému, jenž má nová opatření uvést do praxe.

Nařízení o svobodě sdělovacích prostředků nabylo účinnosti 8. srpna 2025.[1] Česká republika termín implementace nedodržela a vystavuje se tak riziku sankcí ze strany Evropské unie. Českou legislativu díky nařízení čeká řada změn, například v oblasti transparentnosti vlastnictví, koncentrace médií nebo reklamy zadávané státem.